MZV: Souhrnná teritoriální informace

Finsko je parlamentní demokracií, kde je výkonná moc soustředěna do rukou vlády, prezident má výraznější roli pouze v zahraniční politice. V čele současné vlády stojí od června 2023 premiér Petteri Orpo, prezidentem je od března 2024 Alexander Stubb. V jednokomorovém parlamentu se tradičně ustavují široké koaliční vlády napříč politickým spektrem. Pro politický proces je typická snaha dosáhnout konsenzu v základních bezpečnostních a zahraničněpolitických otázkách, stejně jako transparentnost směrem k veřejnosti, jež stojí za všeobecnou důvěrou v instituce i v politiku jako takovou.

Finsko patří do vnitřního trhu EU a řadí se mezi vysoce rozvinuté, industrializované a inovativní ekonomiky s volným trhem. Svou ekonomickou výkonností se Finsko řadí ke světové špičce. Klíčovými ekonomickými sektory jsou telekomunikace, elektronika, průmyslová výroba (zpracování dřeva a kovů) a strojírenství. Zásadní je silná orientace na inovace, čistou technologickou transformaci a digitalizaci. Finsko musí i nadále čelit tlaku na udržitelnost veřejných financí zejména v důsledku nepříznivého demografického vývoje a potýkat se s některými již chronickými problémy jako např. dlouhodobě nízkým růstovým potenciálem, relativně nízkou produktivitou práce, strukturální nezaměstnaností, nedostatečnými investicemi, neefektivním trhem práce apod. Pod tlakem je také exportně orientovaný průmysl, který čelí jak mezinárodní konkurenci, tak i vysoké úrovni mezd a častým stávkám.

Finská ekonomika přestála relativně dobře dopady války na Ukrajině, byť se krátkodobě dostala do recese. Po slabém růstu v roce 2022 růst HDP v roce 2023 klesl o 1,22 procentního bodu, v roce 2024 pak byla již recese jen velmi slabá na úrovni -0,3 HDP. Do kladných čísel se růst přehoupl na přelomu let 2024 a 2025 a letos se očekává na úrovni 1,5 %.

V rámci obchodních jednání je velmi důležitá transparentnost, věcnost, strukturovanost, spolehlivost a dochvilnost. České podnikatele může někdy u finských partnerů překvapit přímočarost, neformálnost, uvolněnost, smysl pro humor, nedávání najevo společenského a finančního statutu či důsledná snaha o rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem.

Česko má s Finskem poměrně výrazně kladné saldo obchodní bilance. Největší položkou dovozu z Česka do Finska, a také tahounem příznivého salda, jsou motorová vozidla. Nejvíce se vzájemně obchodují mechanické stroje a přístroje (vč. elektronických). Další dominantní importní komoditou z Česka jsou výrobky ze železa a oceli; obdobně úspěšnou komoditou finského exportu do Česka je papír a karton.

Perspektivními obory pro český export jsou energetika, ICT, elektronika, kyberbezpečnost, obranný a bezpečnostní sektor, zdravotnictví a farmacie, letectví a vesmírné technologie a výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání. Příležitosti je však kromě uvedených sektorů potřeba hledat i v řadě dalších oborů, kde je ve Finsku silná poptávka po inovativních produktech a řešeních s vysokou přidanou hodnotou (např. cirkulární ekonomika, recyklace, likvidace a upcyklace odpadu, inovativní zpracování a využití dřeva aj.).

Souhrnná teritoriální informace (STI) Finsko (408.43 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Finsko (MZV) (237B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Finská republika (Suomen tasavalta, Republiken Finland)

Současná vláda byla jmenována prezidentem dne 20. 6. 2023. Většinovou vládu tvoří koalice čtyř stran: Národní koalice (NK), Praví Finové (PF), Švédská lidová strana (ŠLS) a Křesťanští demokraté (KD).

Složení vlády:

• Petteri Orpo (NK), předseda vlády
• Riikka Purra (PF), ministryně financí
• Anders Adlercreutz (ŠLS), ministr školství
• Sari Essayah (KD), ministryně zemědělství a lesnictví
• Joakim Strand (ŠLS), ministr pro evropské záležitosti a správu státního majetku
• Elina Valtonen (NK), ministryně zahraničních věcí
• Ville Tavio (PF), ministr rozvojové spolupráce a zahraničního obchodu
• Mari Rantanen (PF), ministryně vnitra
• Matias Marttinen (NK), ministr práce
• Wille Rydman (PF), ministr pro ekonomické záležitosti
• Leena Meri (PF), ministryně spravedlnosti
• Sandra Bergqvist (ŠLS), ministryně sportu, tělesné výchovy a mládeže
• Antti Häkkänen (NK), ministr obrany
• Mari-Leena Talvitie (NK), ministryně kultury a vědy
• Sari Multala (NK), ministryně životního prostřední a klimatu
• Anna-Kaisa Ikonen (NK), ministryně pro místní a regionální samosprávu
• Sanni Grahn-Laasonen (NK), ministryně pro sociální zabezpečení
• Lulu Ranne (PF), ministryně dopravy a komunikací
• Kaisa Juuso (PF), ministryně sociálních věcí a zdravotnictví

Systém vládnutí a politické tendence:

Finsko je parlamentní demokracií (směřování od poloprezidentského systému k parlamentnímu začalo v 80. letech) s velmi omezenými pravomocemi prezidenta, který má zásadní roli pouze v zahraniční politice (mimo EU záležitostí). Typickým znakem politického systému Finska je fungování většinových vlád založených na koalicích. Koaliční spolupráce není ve Finsku otázkou dělení na pravicové a levicové bloky – naopak, pravicové a levicové strany spolupracovaly v mnoha vládách.

Současná vláda je tvořená 4 středo-pravicovými až pravicovými stranami (NK, PF, KD, ŠLS). Parlamentní volby proběhly začátkem dubna 2023 a současná vláda byla jmenována až v druhé polovině června po druhých nejdelších vládních vyjednáváních v historii Finska. Mezi klíčové úkoly současné vlády patří konsolidace veřejných financí či zpřísnění migrační politiky.

Příští řádný termín parlamentních voleb je 18. dubna 2027.

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politiku Finska definuje členství v EU, sousedství s Ruskem, tradiční partnerství se Švédskem a dalšími severskými státy, silné transatlantické vazby a relativně nově i členství v NATO. Tematicky se finská zahraniční politika zaměřuje na bezpečnost, multilateralismus, lidská práva a ochranu klimatu.

EU je pro Finsko hospodářským i bezpečnostním společenstvím a základním rámcem pro zahraniční politiku. Mezi finské priority v zahraničněbezpečnostní politice EU patří posílení akceschopnosti a globální role EU, prosazení rozhodování kvalifikovanou většinou v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, posílení významu společné bezpečnostní a obranné politiky a v neposlední řadě dodržování společných hodnot a respektování principů právního státu při vědomí existujících rozdílů např. v oblasti migrace, lidských práv či blízkovýchodní problematiky.

Finsko po zahájení ruské agrese vůči Ukrajině muselo přehodnotit svoji bezpečnostní politiku, která se do té doby opírala o obrannou spolupráci se západními státy, ale i udržování vztahů s Ruskem. Finská veřejnost se poměrně rychle a masivně přiklonila ke vstupu do NATO a politická reprezentace následovala v těsném závěsu. Finsko podalo přihlášku do NATO v květnu 2022 a stalo se členem v dubnu 2023, a i přes odpor Turecka a zdržovací taktiku Maďarska šlo o nejrychlejší ratifikaci vstupu v historii NATO.

Nejdůležitějším bilaterálním bezpečnostním a obranným partnerem Finska je Švédsko, klíčovou roli však hrají i bezpečnostní vazby na USA, od kterých země nakupuje přes 60 bojových stíhacích letounů 5. generace F-35 a má s nimi uzavřenou bilaterální dohodu o obranné spolupráci (DCA). Významná je také spolupráce se Spojeným královstvím, např. v rámci JEF, v posledních letech nabyla na významu rovněž trojstranná spolupráce Finsko-Švédsko-Norsko.

Sousedství s Ruskem dlouhodobě ovlivňuje zahraniční politiku Finska, v důsledku čehož zaujímala země tradičně k otázkám, jež by mohly být Ruskem vnímány jako provokativní, veřejně velmi opatrný postoj. Finští představitelé do vypuknutí ruské agrese proti Ukrajině zastávali názor, že s Ruskem je nutné mluvit a Finsko bylo jediným severským státem, jehož představitelé se na vysoké úrovni pravidelně setkávali a jednali se svými ruskými protějšky.  V důsledku útoku na Ukrajinu však Finsko nejen plně podpořilo protiruské sankce, ale přistoupilo i k vyhoštění několika ruských diplomatů, úplnému uzavření hranice s Ruskem v reakci na instrumentalizovanou migraci a bezprecedentním rozsáhlým dodávkám zbraní Ukrajině. V rámci bilaterálních vztahů s Ruskem se Finsko tradičně zaměřovalo na témata dopravy, životního prostředí a jaderné energetiky, v současné situaci však došlo ve většině oblastí ke zmražení spolupráce, přičemž je nepravděpodobné, že by v budoucnu mohlo dojít k obnově vazeb na předchozí úrovni.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel a hustota zalidnění:

Finsko má 5 651 676 obyvatel (údaj z května 2025), přičemž narůst počtu obyvatel byl zapříčiněn migrací, neboť porodnost je ve Finsku dlouhodobě nižší než úmrtnost. V posledních letech rekordně přibývá cizojazyčného obyvatelstva a dlouhodobě ubývá obyvatel, jejichž mateřským jazykem je finština, švédština nebo sámština. Průměrný roční přírůstek byl 0,6 % (2024) a hustota obyvatel 16,7 obyvatel na km². Podíl obyvatel ve věku 15-64 let na celkové finské populaci činí 61,9 % (2024). Ve městech žije 86 % obyvatelstva, na venkově pak  14 % (2022). Zásadní horizontální výzvou pro Finsko je jedna z nejrychleji stárnoucích populací na světě.

Složení obyvatelstva:

Mateřským jazykem 84,1 % obyvatel Finska je finština. Postavení tradičních menšin a s tím související jazyková práva mají švédsky hovořící Finové (5,1 %) a Sámové (asi 1,8 %), kteří jsou jedinou evropskou skupinou původních obyvatel. Ve Finsku žije celkem cca 300 tisíc občanů jiných zemí, z toho nejvíce z Ruska, Estonska, Ukrajiny, Švédska, Iráku, Somálska a Číny.

Náboženství:

K luteránské evangelické církvi se hlásí 62,25 %, k pravoslavné 1,1 %, k islámu 0,4 % a k římskokatolické církvi 0,2 %. Bez vyznání je cca 34,9 % obyvatel.

Úřední jazyk:

Finsko má dva úřední jazyky – finštinu (84,1 %) a švédštinu (5,1 %). Zvláštní právní postavení mají sámské jazyky (0,04 %).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Svou ekonomickou výkonností se Finsko řadí ke světové špičce – HDP země na obyvatele je srovnatelný s Kanadou, Belgií, Rakouskem, Německem či Velkou Británií. Po utlumeném ekonomickém růstu v roce 2022 země v letech 2023 a 2024 čelila dokonce mírnější recesi, z níž se v roce 2025 začala postupně zotavovat, ačkoli aktuální prognózy mohou být značně ovlivněny vývojem globální ekonomiky, včetně zavádění amerických cel. Finsko musí také nadále čelit tlaku na udržitelnost veřejných financí, zejména v důsledku nepříznivého demografického vývoje a rostoucího zadlužení.

Finská ekonomika oslabila svůj růst také v důsledku energetické krize a přerušení dodavatelských řetězců v souvislosti s válkou na Ukrajině. V roce 2023 HDP klesl o 1,22 %, v roce 2024 pak byla již recese jen velmi slabá na úrovni -0,3 HDP. Do kladných čísel se růst přehoupl na přelomu let 2024 a 2025 a pro rok 2025 se očekává na úrovni 1,5 %. Ruská agrese proti Ukrajině v kombinaci s geopolitickou situací Finska sice zahraniční investory trochu znejistěla, nicméně vstup do NATO investiční důvěru opět posílil.

Poměr státního dluhu k HDP v roce 2020 poměrně prudce vzrostl až na 75 % a po mírném poklesu v roce 2021 pak dluh kontinuálně rostl až na 78,2 % na konci roku 2024. V roce 2025 se očekává dosažení dosavadního maxima na úrovni téměř 80 %, pak by dluh měl postupně klesat (otázkou ale samozřejmě je, jak s ním zahýbají např. avizované zvýšené náklady na obranu – některé predikce mluví o nárůstu dluhu až na 90 % HDP). Nezaměstnanost se ve Finsku dlouhodobě drží mezi 6–8 %, přičemž v roce 2024 vzrostla na 8,4 % a lze očekávat její ještě další, byť spíše mírný růst. Finsko i nadále čelí některým chronickým problémům (např. dlouhodobě nízký růstový potenciál na úrovni cca 1,5 %, relativně nízká produktivita práce, obtížná udržitelnost veřejných financí, nedostatečné investice, neefektivní trh práce), které válka na Ukrajině a energetická krize pouze umocnily.

Finsko patří do vnitřního trhu Evropské unie a řadí se mezi vysoce rozvinuté, industrializované a konkurenceschopné ekonomiky (15. pozice na světě) s volným trhem. Finská ekonomika je silně závislá na exportu: cca 40 % HDP je generováno vývozem, ze kterého cca 60 % směřuje do členských států EU.

Klíčovými ekonomickými sektory jsou: telekomunikace, elektronika, průmyslová výroba (zpracování dřeva a kovů) a strojírenství. Zásadním ekonomickým jmenovatelem je silná orientace na inovace, zelenou technologickou transformaci a digitalizaci. Nejvýznamnější exportní příjmy plynou Finsku z dřevařského průmyslu, v němž pracuje značná část venkovského obyvatelstva. Země je dále úspěšná v exportu strojírenských výrobků, ICT služeb, automobilů, minerálních paliv a olejů, elektroniky či dopravních služeb. Exportně orientovaný průmysl je pod značným tlakem, neboť musí čelit jak mezinárodní konkurenci, tak i vysoké úrovni mezd. Finská ekonomika je silně závislá na dovozu surovin a části energií.

Zdroj: EIU, OECD, IMD, Statistics Finland

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Tlak na udržitelnost veřejných financí je ve Finsku poměrně velký, přičemž příčinou je kromě demografických důvodů, dopadů pandemie covidu-19 a důsledků války na Ukrajině zejména nízký růstový potenciál, nízká produktivita, roztříštěnost investic a rostoucí nedostatek kvalifikované pracovní síly. Po  skokovém nárůstu deficitu veřejných financí během pandemie covid-19 na 5,5 % HDP byl deficit v roce 2022 snížen na 2,1 %, v roce 2023 ale narostl na 3 % a v roce 2024 se dále prohloubil dokonce až na 4,4 %. Současná vláda si jako hlavní cíl stanovila ozdravení veřejných financí, které plánuje do příštích voleb v roce 2027 konsolidovat o 9 mld. EUR a v roce 2028 by deficit měl být již pouze 1,1 % HDP. Skutečná čísla však budou výrazně ovlivněna řadou dynamicky a často nepředvídatelně se vyvíjejících aspektů.

Veřejný dluh v roce 2024 činil 78,2 % HDP, přičemž letos by měl dosáhnout svého vrcholu na úrovni 79,7 % a pak by měl pomalu začít klesat (některé scénáře předpovídají ale i růst až k 90 % HDP). Zahraniční zadlužení Finska se v roce 2024 pohybovalo mezi 640 a 690 mld. EUR, a vzrostlo tak meziročně o cca 9 %. Finský dluh rostl v první polovině roku 2025 nejvíce v rámci EU. Stojí za tím nárůst vládních výdajů v posledních dvou letech o 40 mld. EUR v důsledku růstu mezd, zvýšení počtu zaměstnanců ve veřejném sektoru, výrazného indexového růstu důchodů a přispěla i reforma zdravotnických a sociálních služeb. Veřejné finance byly také zatíženy podporou Ukrajiny a zvýšenými výdaji na obranu. Navíc rostoucí nezaměstnanost vedla k poklesu daňových příjmů.

Bilance běžného účtu byla v roce 2024 záporná na úrovni -6,5 mld. USD, což byl skokový pokles oproti roku 2023 kdy bylo saldo běžného účtu -1,7 mld. USD). Pokles záporného salda by v příštích letech přitom měl být jen velmi pozvolný – pro rok 2029 se jeho úroveň odhaduje na -5,2 %.

2.3. Bankovní systém

Finský finanční a pojišťovací sektor je poměrně malý (na tvorbě HDP se podílí pouze cca 3 %), nicméně dobře kapitalizovaný. Finsko je součástí evropské měnové unie, a jeho tři největší banky jsou tak pod přímým dohledem Evropské centrální banky. Ostatní banky jsou regulovány místní centrální bankou a Finančním dohledovým úřadem.

Finský bankovní trh je efektivní, ziskový, technologicky vyspělý a s propracovanými a moderními službami. Zároveň jde o trh vysoce saturovaný s malou možností pro uplatnění nových hráčů. Finsko je celosvětově na předních příčkách ve využívání on-line bankovních služeb. V mezinárodním srovnání má Finsko velké množství bankovních domů i jednotlivých poboček (cca 230), což je do značné míry dáno existencí specifických a nezávislých družstevních a spořitelních bank.

Tři největší komerční banky na trhu (Nordea, OP a Danske) mají v rámci podnikatelského sektoru i soukromé klientely dominantní pozici se 70% podílem na úvěrech a 80% podílem na vkladech. Největší banka Nordea přestěhovala v říjnu 2018 své vedení ze Stockholmu do Helsinek, jde nicméně o banku působící ve všech nordických zemích i celosvětově. Skupina OP, která je největším ryze finským poskytovatelem bankovních a pojišťovacích služeb, je vlastněna cca 150 nezávislými menšími družstevními bankami. Třetí největší banka MuniFin (Kuntarahoitus) není komerční bankou, nicméně jde o jednu z největších finských úvěrových institucí zaměřenou na financování veřejného sektoru a bytových družstev, jež je vlastněna vládou, municipalitami a veřejným penzijním fondem Keva.

Řada finských spořitelních bank je součástí širší skupiny, která se soustředí na bankovní služby, spoření, investice a pojišťovací služby pro domácnosti, SMEs a podnikatele v zemědělství.

2.4. Daňový systém

Finský daňový systém je transparentní, zejména spotřební daně (alkohol, fosilní paliva aj.) však pro zahraniční subjekty mohou být předmětem určité nesrozumitelnosti a nestability, často v zájmu ochrany domácích spotřebitelů či výrobců. Kromě daní z příjmů fyzických a právnických osob a DPH jsou odváděny daně z kapitálových příjmů (30-34 %), z příjmů krátkodobě pracujících nerezidentních cizinců (35 %), z nemovitosti (stanovuje obec), z dědictví a z darů (0-28,9 %), z dividend (7,5-29 %), z převodu nemovitosti (3 %), z převodu podílu v bytových družstvech (1,5 %), z převodu cenných papírů (1,5 %) aj.

Příjmy fyzických osob jsou daněny progresivně, přičemž odvody státu se pohybují mezi 12,64 % a 44,25 % a odvody obcím jsou pak dány pro každou obec pevně mezi 4,7 % a 10,9 %. Z příjmů fyzických osob se dále odvádí daň církvi (1-2,25 %) a daň veřejnoprávní televizi a rozhlasu (2,5 %, max. 160 EUR ročně). Příspěvky na základní důchodové zabezpečení (7,15-8,65 %), pojištění v nezaměstnanosti (0,59 %), nemocenské pojištění (skládá se z různých plateb, zaměstnanec odvádí 0,84 %) a zdravotní péči (1,06 %) jsou odváděny z výdělečného příjmu současně s daní z příjmu. Jednotnou daň z příjmů právnických osob ve výši 20 % daňová správa rozděluje mezi stát, obce a církve. Základní sazba DPH je stanovena na 25,5 %, snížená sazba na 14 % (potraviny, restaurace, knihy, léky, sportovní aktivity, kulturní akce, osobní doprava, ubytovací služby, dámské hygienické pomůcky, dětské pleny aj.) a na 10 % (noviny a časopisy, veřejnoprávní vysílání). Podnikatelé se musí registrovat k platbě DPH při ročním obratu již od 20 tis. EUR.

Do budoucna lze očekávat relativně předvídatelný vývoj daňového systému. Vláda plánuje snižování daní z příjmů právnických i fyzických osob (s ohledem na navyšování výdajů na obranu a bezpečnost a rostoucí náklady na zdravotní, sociální a další veřejné služby bude však snižování daňové zátěže v kontextu snižování deficitu a státního dluhu velmi obtížné). Po nedávném navýšení DPH by tato nepřímá daň měla nějakou dobu zůstat na současné úrovni. Změny lze nicméně očekávat v oblasti čisté transformace (daňové pobídky a vyšší zatížení méně ekologických aktivit). 

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

V roce 2023 obrat vzájemného obchodu meziročně poklesl o cca 5 %, přičemž export z Finska do Česka v procentním vyjádření oslabil ve srovnání s dovozem z Česka cca dvojnásobně. V roce 2024 obrat dále klesal, tentokrát o necelá 4 % a výhradně vlivem oslabení importu z Česka do Finska (o 10 %). Export z Finska do Česka v roce 2024 naopak posílil, a to o 7,5 %. Česko si i nadále drží výrazně kladné saldo obchodní bilance, které však v roce 2024 zaznamenalo poměrně výrazné oslabení. Kromě motorových vozidel a jejich náhradních dílů se do Finska z Česka nejvíce dováží stroje, mechanická zařízení, elektronické přístroje či výrobky ze železa a oceli. Naopak z Finska se do Česka vyváží především stroje a mechanická zařízení, elektronické přístroje, železo a ocel či papír a lepenka a výrobky z nich.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

V roce 2024 vzrostl meziročně podíl vývozu zboží z Finska do EU z 56,6 % na 58 %, přičemž absolutní hodnota celosvětového exportu dosáhla 74,3 mld. EUR. Celková hodnota importu zboží z EU v roce 2024 dosáhla 43,4 mld. EUR, a zaznamenala tak nárůst o 0,6 procentního bodu oproti roku 2023, kdy Finsko z EU dováželo 57,8 % svého celkového dovozu. Obchod se zeměmi EU vykázal schodek ve výši 1,5 miliardy EUR. Jedná se o vyšší schodek v porovnání s rokem 2023, ale výrazně nižší ve srovnání s předešlými roky. Za dlouhodobě záporným saldem s EU stojí záporná bilance s Německem, Dánskem, Španělskem a Švédskem, kladné saldo mělo Finsko naopak např. s Nizozemskem, Belgií či Lotyšskem.

Zdroj: Finnish Customs

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Země mimo EU byly v roce 2024 cílem 42 % finského exportu. Celkový obrat obchodu poklesl o více jak 6 %, přičemž export ve srovnání s importem oslabil více jak dvojnásobně. Saldo se z kladné hodnoty v roce 2023 opět přehouplo do mírného záporu. Nejvýznamnějšími obchodními partnery Finska mimo EU jsou Čína, Spojené státy a Norsko. V roce 2024 významněji oslabil objem vzájemného obchodu s USA a dále se marginalizovala obchodní výměna s Ruskem. V případě Číny, Norska a Ruska je saldo dlouhodobě záporné, ve vztahu k USA, Švýcarsku či Austrálii si Finsko naopak udrželo kladné saldo.

Zdroj: Finnish Customs

3.2. Přímé zahraniční investice

V roce 2023 vzrostly příchozí PZI o 3,3 mld. EUR na 81,629 mld. EUR, odchozí PZI vzrostly o 4,6 mld. EUR na 139,184 mld. EUR. Čisté výnosy z odchozích PZI byly 14,2 mld. EUR, z příchozích PZI pak 5,8 mld. EUR. Slabší zisk z příchozích PZI souvisel zejm. se zpomalením poptávky a poklesem cen ve zpracovatelském průmyslu a investicemi do začínajících podniků. Finské investice v zahraničí směřovaly zejm. do vyspělých odvětví s cílem rozšířit již existující činnost.

Největším přímým zahraničním investorem ve Finsku je tradičně Švédsko, následováno Nizozemskem a Lucemburskem. Nejvíce příchozích PZI směřuje do finančnictví a pojišťovnictví, významné jsou i investice do technologického, ICT či chemického průmyslu. Finské odchozí PZI směřují nejvíce do Švédska, Nizozemí a USA.

Škoda Group Region North ze závodu v Otanmäki již řadu let dodává tramvaje pro Helsinky a Tampere i vlaky pro finské železnice. Velmi úspěšná je na finském trhu česká společnost VAFO, která do země vstoupila v roce 2020 prostřednictvím akvizice firmy Prima Pet Premium Oy a následně 1. června 2023 ve městě Nokia otevřela největší finský závod na výrobu suchých krmiv. V roce 2024 převzala VAFO finskou firmu Dagsmark Petfood, a stala se tak v severských zemích jedničkou v oboru. BHM Renewables vstoupil v roce 2017 na finský trh prostřednictvím akvizice společnosti Winda Energy Oy, která se rozvinula v silného lokálního hráče v oblasti projektování, výstavby a provozu větrných a solárních parků.

Příležitostmi pro další české PZI jsou zejména sektory spojené s čistou tranzicí, infrastrukturou, inovacemi (energetika, elektromobilita, digitalizace zdravotnictví aj.), ICT (fintech, cleantech, healthtech aj.) či zdravotnickým a farmaceutickým průmyslem.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

S ohledem na členství obou států v EU se vztahy řídí EU acquis, relevantními dokumenty jsou proto přístupové smlouvy obou států: Smlouva o podmínkách přistoupení Norského království, Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království k EU z 29. 8. 1994, platná od 1. 1. 1995 a Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii, podepsaná 16. 4. 2003 v Athénách a platná od 1. 5. 2004.

Smlouvy s ČR

Aktuálně je stále platná Smlouva mezi Českou republikou a Finskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, podepsaná 2. 12. 1994 a platná od 12. 12. 1995 (zákon č. 43/96). Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Finské republiky o podpoře a ochraně investic, podepsaná 6. 11. 1990 a platná od 23. 10. 1991 (zákon č. 478/91) přestala být v září 2020 na základě vzájemné dohody aplikována a následně byla schválena dohoda o jejím ukončení.

3.4. Rozvojová spolupráce

Finská rozvojová pomoc se soustřeďuje zejména na multilaterální spolupráci (EU, WB, BAD, UNFPA, UN Women, UNICEF, OECD) se zaměřením na bezpečnost, lidská práva, obchod, zemědělství a lesnictví, vzdělávání, zaměstnanost, zdravotnictví a sociální politiku, životní prostředí a přistěhovalectví.

Prostřednictvím EU (cca 26 % rozvojové pomoci) může Finsko přispívat ke zlepšení situace v regionech, které by za normálních okolností byly mimo jeho kapacitní možnosti. Partneři v rámci této spolupráce zahrnují přibližně 160 zemí, regionů a mezinárodních agentur. Podíl pomoci poskytnuté multilaterálně činí cca polovinu z její celkové výše, která v roce 2024 dosáhla 1,3 mld. EUR (0,47 % HND). Meziročně rozvojová pomoc Finska v rámci vládních rozpočtových škrtů klesla o 165 milionů EUR (12,9 %), mezi lety 2024 – 2027 by celkový objem prostředků měl dále klesnout o cca 25 %, což se již nyní projevuje zejména ukončením některých bilaterálních programů.

Největším příjemcem finské pomoci je Ukrajina. Rozvojová pomoc pak dále směřuje např. do Súdánu, Gazy, Sýrie, Etiopie, regionů Afrického rohu, Velkých jezer a Sahelu. V Asii Finsko podporuje Afghánistán a Myanmar prostřednictvím Červeného kříže. Finská rozvojová spolupráce se zaměřuje na humanitární pomoc, mediaci, podporu bezpečnosti a dobré správy, rozvoj občanské společnosti a vzdělávací projekty či podporu zemědělství a vodohospodářství. Finsko klade zvláštní důraz na práva žen a dívek, mladých lidí a dalších zranitelných osob.

Možnosti spolupráce českých a finských firem v rámci rozvojové spolupráce jsou omezené, protože Finsko se soustřeďuje zejm. na multilaterální spolupráci a podporu neziskových organizací (např. Finn Church Aid). Veřejné zakázky související s rozvojovou spoluprací jsou společně s ostatními zakázkami zveřejňovány na portálu Hilma.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Civilní letectví, vesmír

Finsko má vynikající technologické zázemí a kapacity pro výrobu satelitů, senzorů, družic a dronů, navíc disponuje rozsáhlým testovacím vybavením. Finské univerzity a výzkumné ústavy mají dlouhou tradici v kosmickém výzkumu, od astrofyziky po znečištění ovzduší, a je zde řada příležitostí pro akademickou i firemní spolupráci. Dvě finské kosmické společnosti navrhly, postavily a vynesly satelity na oběžnou dráhu a finské přístroje byly také na palubě více než 70 vesmírných misí. Vzhledem k faktu, že je vesmír stále více zaplněn, je Finsko průkopníkem nových technologií pro deorbitalizaci za účelem vytvoření udržitelnějšího vesmírného prostředí, což je oblast, kde je aktivní i Česko. Potenciál pro mezinárodní spolupráci s Finskem mají např. vesmírné technologie v oblasti vesmírných optických systémů či vývoje laserů, likvidace vesmírného odpadu v rámci udržitelného využití vesmíru, časové přenosy a synchronizace, šifrování vesmírných datových přenosů, získávání hyperspektrálních dat či různě zaměřené projekty Evropské kosmické agentury.

▶ Energetika

Finsko plánuje dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2035 a zcela bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050. V roce 2024 pocházelo celkem 44 % spotřebované energie z obnovitelných zdrojů a celých 95 % spotřebované elektřiny ve Finsku pocházelo z nefosilních zdrojů. Mimořádný důraz je kladen na navyšování podílu větrné energie, jejíž kapacita se v roce 2024 zvýšila o 20 % a produkce elektřiny z větru poprvé předstihla výrobu vodních elektráren. Kromě stovek větrných elektráren na pevnině se připravuje řada rozsáhlých offshorových projektů. Mimo oblast větrných parků jsou příležitosti pro české firmy a investory v oblasti výstavby a modernizace jaderných elektráren, vývoje malých modulárních reaktorů, budování vodíkového ekosystému, sítí dobíjecích stanic pro elektromobily, biospaloven, bioplynových stanic či energetických úspor ve stavebnictví.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Finsko se velmi silně orientuje na komplexní digitalizaci napříč sektory (software má potenciál tvořit až třetinu exportu). Poptávána jsou inovativní digitální řešení zejména v oblasti healthtech, fintech, edtech, sociálních služeb, veřejné správy, procesního managementu, logistiky, optimalizace dodavatelských řetězců či komunikačních technologií nové generace. Příležitosti lze hledat i v oblasti herního průmyslu, zpracování „big data“ či aplikaci umělé inteligence například v dopravním plánování, lékařské diagnostice, internetu věcí či kybernetické bezpečnosti, včetně ochrany osobních údajů. Řadu nových příležitostí v následujících letech nabídne oblast komplexních ekologických řešení se silnými ICT prvky (cleantech), například v oblasti elektromobility (automobilové i letecké), obnovitelné energie, recyklace či ukládání energie.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Finsko posiluje ozbrojené síly a zásadním způsobem navyšuje výdaje na obranu a zajištění bezpečnosti dodávek; zároveň má silný zájem prohlubovat obrannou spolupráci se zeměmi EU i NATO. Během tohoto desetiletí by měla finská armáda kromě jiných akvizic realizovat projekt v hodnotě asi 2 mld. EUR na komplexní zlepšení své mobility. Po objednávkách stíhaček F-35 se finská armáda v následujících letech bude soustředit na modernizaci pozemních a námořních sil a také na protivzdušnou obranu. Příležitosti pro české firmy jsou například v oblasti vojenské dopravní techniky, obrněných vozidel, radiolokační techniky, protiletadlové obrany, ručních zbraní či optických systémů.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Finsko se zaměřuje na využití nejmodernějších technologií při diagnostice, léčbě a péči o pacienty. Exportní potenciál mají zejména inovativní softwarová řešení v oblasti online medicíny, využití umělé inteligence při diagnostice, dále pak nanotechnologie, biotechnologie či 3D tisk. S ohledem na plánovanou výstavbu několika takzvaných 5G nemocnic lze mimo tyto high-tech segmenty počítat s řadou příležitostí i v tradičnějších oblastech, jako je zdravotnické vybavení, nábytek, infrastruktura a podobně. České firmy mají ve Finsku šanci uplatnit své know-how rovněž v oblasti healthtech nanotechnologií.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Finsko má mimořádný vlastní inovační potenciál a do vědy, výzkumu a inovací dlouhodobě a koncepčně investuje. Aktuálně jdou do této oblasti 3,1 % HDP (cca 9,3 mld. EUR), do roku 2030 se má financování navýšit na 4 % HDP s tím, že poměr mezi státními a soukromými zdroji se má udržet na úrovni cca 1:2. Finanční a expertní podpora pro vědu, výzkum a inovace ze strany státu je zaměřena primárně na domácí subjekty a má jim mimo jiné pomoci k úspěšné internacionalizaci. S ohledem na svou velikost, omezené kapacity a vysoké ambice je Finsko otevřeno různorodé mezinárodní spolupráci v řadě oblastí jako např. ICT, digitalizace, 5G, mobilita, autonomizace, smart cities, zdravotnické technologie, biotechnologie, energetika, cirkulární ekonomika, fotonika či vesmírné technologie. Významné příležitosti jsou i v oblasti univerzitní spolupráce (zejm. na poli aplikovaných věd) či ve spolupráci se státními výzkumnými instituty (zejm. VTT).

Mapa globálních oborových příležitostí

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Při obchodním jednání s finskými partnery je potřeba udělat dobrý první dojem zejména perfektní připraveností a transparentností. I přes kulturní blízkost je potřeba respektovat finská specifika. K navázání obchodní spolupráce velmi pomohou relevantní reference, ideálně z jiných severských zemí, případně ze západní Evropy. České výrobky mají ve Finsku dlouhou tradici a dobrou pověst, stejně jako čeští exportéři, kteří jsou vnímáni jako spolehliví partneři.

4.2. Oslovení

Pro prvotní identifikaci obchodních partnerů a získání základních informací o nich lze využít standardních mezinárodních komerčních databází (např. Hoovers od Dun & Bradstreet), či veřejně přístupných informací z finských portálů, které jsou v drtivé většině dostupné i v angličtině. Dále lze využít služeb poskytovaných Velvyslanectvím ČR v Helsinkách, jež disponuje obsáhlými znalostmi teritoria a ověřenými kontakty.

Ve vybraných případech může velvyslanectví poskytnout českým firmám širší asistenci formou individuální služby, a urychlit tak s využitím kontaktů na významné místní hráče přístup k relevantním obchodním partnerům a „decision-makerům“, jakož i zvýšit kredibilitu českých subjektů a nabízených řešení. Velvyslanectví může rovněž v případě potřeby v rámci svých kapacitních možností pomoci českým podnikatelům v jakékoliv fázi obchodního procesu vhodným řešením, koncipovaným na míru konkrétním potřebám a okolnostem. Doporučujeme rovněž zvážit získání agenta s expertízou na lokálním trhu a se znalostí finštiny, která je pro získání přístupu k partnerovi a překonávání prvotních bariér stěžejní.

4.3. Obchodní schůzka

Klíčovým momentem obchodní schůzky je první dojem, kde největší roli hrají komplexní připravenost na jednání, dochvilnost, velmi dobrá znalost angličtiny, věcnost, strukturovanost projevu, spolehlivost, vytrvalost a naprostá transparentnost. S ohledem na fakt, že Finsko je velmi nehierarchická země, není zde ani v obchodní sféře kladen důraz na společenský status.

Finové si velmi zakládají na rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, a proto si velmi cení svého volného času. Schůzku je proto vhodné sjednat během běžné pracovní doby mezi 9:00 a 16:00 s tím, že je potřeba plně respektovat mimopracovní závazky partnerů. V době oběda není zvykem nabízet alkohol, obvyklé je pít kohoutkovou vodu, jež je v restauracích běžně nabízena.

Pokud vás finský protějšek pozve do sauny, což lze jednoznačně považovat za projev ocenění, či přímo důvěry, je konzumace vychlazeného piva a někdy i tvrdého alkoholu téměř jistá. Pozvání obchodního partnera domů není zejména na začátku navazování obchodních vztahů obvyklé, nicméně po několikaletém obchodním partnerství se vám této pocty může dostat.

Je potřeba mít na paměti, že během letních školních prázdnin, které ve Finsku trvají od začátku června do poloviny srpna, se celé Finsko prakticky „uzavře“, resp. většina obyvatel odjede na své chaty u jezer a obvykle není k zastižení. Vizitky se vyměňují zcela běžným způsobem, od klasických vizitek se však postupně upouští a partneři se raději propojují přes profesní sociální síť LinkedIn.

Statut dárků je poměrně neutrální, určitě jím obchodního partnera neurazíte, ani jeho předáním nezpůsobíte faux-pas, není však považován za nezbytnost.

Českého obchodníka často při jednání překvapí finská dochvilnost, přímočarost, kdy se po úvodním představení a výměně pár úvodních frází přechází rovnou k byznysu, neformálnost, v rámci které se často poměrně brzy přechází k oslovování křestním jménem, a smysl pro humor. Finský partner očekává od svého protějšku respekt ke stejným hodnotám a principům, jaké vyznává on sám. Tedy perfektní připravenost, absolutní dochvilnost, naprostou spolehlivost, plnou transparentnost obchodních aktivit, prokázání jedinečnosti zboží či služby a vysoké kvality (samotná cena není ve Finsku hlavním faktorem úspěchu).

Finové jsou zvyklí partnerům pozorně naslouchat, přičemž to samé očekávají od nich. Finský obchodník v žádném případně neakceptuje nedodržení dohodnutých obchodních podmínek v jakékoliv oblasti (dodací lhůty, kvalita, změna ceny apod.).

Typický Fin je patriot, a proto ho budete muset přesvědčit o přidané hodnotě svého výrobku vůči místní konkurenci, a to na malém trhu se značně omezenou absorpcí. Finové jsou obecně uvolnění, nepředpojatí, rovnostářští a v dobrém slova smyslu konsenzuální, což se projevuje i v uvolněném stylu jejich oblékání během obchodních jednání, kde nedávají prvoplánově najevo svůj společenský či finanční statut. Na jednání proto není nutné přijít v obleku s kravatou, zcela dostačující je vkusný a spíše decentní „casual“ oděv (sako, košile, společenské kalhoty/sukně, neformální šaty).

Tradice týmové spolupráce je ve Finsku velmi zažitá. Finský partner uvítá, pokud i vy jste součástí funkčního a složením vyrovnaného týmu, nejen jeho šéfem; na věku členů týmu přitom příliš nezáleží. Zároveň od vás finský partner bude očekávat, že jste pro dané jednání plně vybaveni potřebnými pravomocemi.

Většina byznysu je koncentrována do aglomerace kolem hlavního města a do větších finských měst jako Tampere, Turku, Vaasa a Oulu. Rozdíly mezi Helsinkami, Espoo a Vantaa, jež tvoří tzv. „metropolitní oblast“, a regiony kolem Tampere a Turku se stírají, avšak značné odlišnosti nalezneme v oblastech s převahou švédsky mluvícího obyvatelstva v regionu Ostrobotnie na západním pobřeží či v odlehlejších regionech střední, východní a severní části země.

Finsko je při polovičním počtu obyvatel svou rozlohou více jak čtyřikrát větší než Česko a regionální identita je zde často poměrně silná. Málokterý cizinec např. ví, že Espoo, které je běžně považováno za součást Helsinek, je druhým největším samostatným městem, kde mimo jiné sídlí nejvýznamnější finské korporace a žijí zde nejbohatší obyvatelé Finska.

4.4. Komunikace

Pro překonání prvotní bariéry a získání přístupu k obchodnímu partnerovi je znalost finštiny poměrně zásadní komparativní výhodou, následná komunikace během samotného obchodního jednání již může bez problémů probíhat v angličtině. Finsko je bilingvní země, kde je oficiálním jazykem kromě finštiny také švédština (používá se zejména na západním pobřeží, ale i v jednotlivých municipalitách v jižním Finsku). Velmi dobrá znalost angličtiny napříč celou společností je pro Finsko typická, a proto i místní obchodníci ovládají angličtinu minimálně na dobré komunikační úrovni.

Finové na počátku schůzky neočekávají dlouhou zdvořilostní konverzaci, která nesouvisí s vlastním předmětem jednání. Naopak ocení, pokud jde protějšek rovnou k věci. To platí i o písemné komunikaci, kde jsou Finové často velmi struční a neformální, což může z českého pohledu někdy působit odměřeně, ale není tomu tak – jde pouze o věcnost a úsporu času.

Při prezentaci a jednání je třeba dodržovat určitá pravidla jako jednoduchost, strukturovanost a střídmost co do formy i obsahu. Je potřeba počítat s tím, že ve Finsku je rovnostářství jednou ze základních společenských hodnot. Projevuje se to mimo jiné v netoleranci ke každému pokusu o zesměšňování jakýchkoliv menšin (etnických, náboženských, genderových). Dokonce i některé u nás běžné formy projevů galantnosti vůči ženám jsou v severských zemích, včetně Finska, nevhodné. Komunikačním tabu je nepatřičné pojetí některých citlivých momentů finské historie.

V zemi proslulé digitalizací a informačními technologiemi je možné komunikovat jakýmkoli způsobem s důrazem na moderní komunikační prostředky v čele se sociálními sítěmi, např. zasláním zprávy prostřednictvím Whatsappu. Během pandemie covid-19 se komunikace a jednání prostřednictvím videokonferencí, stejně jako všude jinde, stala ještě běžnější. Pokud máte skutečně co nabídnout, neostýchejte se a klidně napište přímo CEO společnosti, či jiné konkrétní osobě ve vybrané firmě a buďte v přístupu inovativní.

4.5. Doporučení

Finský trh není vhodný pro exportéry-začátečníky. Finové vyžadují reference z jiných severských zemí či západní Evropy. Zároveň jsou však čeští dodavatelé na místním trhu tradičně vnímáni jako spolehliví partneři s kvalitními výrobky a službami ze „střední“ Evropy, nikoliv té „východní“, jak tomu často bývá zvykem jinde v zahraničí. Pokud nabízíte vhodný, unikátní a inovativní produkt s dostatečnou přidanou hodnotou, dejte rozhodně finskému trhu šanci.

Udělejte perfektní první dojem a buďte dochvilní (na jednání přijďte raději o deset minut dříve, než o jednu minutu později), buďte transparentní (ohledně svých exportních záměrů, obchodní strategie i minulosti firmy), mějte strukturovaný projev, buďte spolehliví, věcní, přímočaří, struční a skromní. Překvapte vašeho partnera znalostí specifik regionu, ze kterého pochází. Dejte svému finskému partnerovi dostatečný prostor a pozorně mu naslouchejte.

Pokud váš partner přejde k neformálnějšímu přístupu, tak ho, pokud možno, opětujte. Při jednání se nebojte odlehčit atmosféru vtipkováním, avšak empatickým, na úrovni, s citem a taktem. A v neposlední řadě nezapomeňte na finskou inspirativní národní vlastnost „sisu“, jejíž osvojení pro obchodní spolupráci s Finskem lze jen doporučit a již lze nejlépe přeložit jako houževnatost, která Finům společně s jejich bojovností, odhodlaností, statečností a výdrží umožňuje překonávat ty nejtěžší překážky a nepřízně osudu.

4.6. Státní svátky

• 1. ledna – Nový rok, uudenvuodenpäivä
• 6. ledna – Zjevení Páně, loppiainen
• pohyblivé datum – Velký pátek, pitkäperjantai
• pohyblivé datum – Velikonoční neděle, pääsiäispäivä
• pohyblivé datum – Velikonoční pondělí, 2. pääsiäispäivä
• 1. května – 1. Máj, vappu/suomalaisen työn päivä
• pohyblivé datum (vždy čtvrtek) – Nanebevstoupení Páně, helatorstai
• pohyblivé datum (vždy neděle) – Hod boží svatodušní, helluntai
• pohyblivé datum (vždy pátek) – předvečer Svatojánské noci, juhannusaatto *
• pohyblivé datum (vždy sobota) – Svatojánská noc, juhannuspäivä
• pohyblivé datum (vždy sobota) – Svátek Všech svatých, pyhäinpäivä
• 6. prosince – Den nezávislosti, itsenäisyyspäivä
• 24. prosince – Štědrý den, jouluaatto *
• 25. prosince – 1. svátek vánoční, joulupäivä
• 26. prosince – 2. svátek vánoční, tapaninpäivä

* nejde o oficiální svátky Finska, ale dny volna – školy a úřady jsou zavřené a většina lidí má volno

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Zahraniční společnost může zahájit svou činnost ve Finsku zřízením samostatné dceřiné společnosti, zaregistrováním pobočky v obchodním rejstříku či prohlášením o založení předloženém daňové správě, na základě kterého bude společnost zapsána v nezbytných registrech (registr zálohových plateb, registr zaměstnavatelů a registr plátců DPH).

Finsko má smluvní úvěrové hodnocení od dvou ratingových agentur: Fitch Ratings (rating z února 2025: AA+, negativní výhled – vloni se ještě jednalo o stabilní výhled) a S&P Global Ratings (rating z dubna 2025: AA+ stabilní výhled). Kromě toho vydávají nevyžádané ratingy vládě další ratingové agentury jako např. Scope Ratings (AA+) a DBRS Morningstar (AA high).

Finská legislativa neobsahuje žádná zvláštní ustanovení týkající se vztahu k dalšímu prodeji. Prodej přímo do maloobchodu či koncovému zákazníkovi může být vzhledem k patriotismu finských spotřebitelů náročný, zejména pak bez znalosti specifik místního, poměrně uzavřeného a kapacitně omezeného trhu, a proto doporučujeme využít služeb obchodních zástupců. Činnost obchodních zástupců upravuje zákon o obchodních zástupcích a prodejcích. Některé místní firmy mohou představovat dobrý mezičlánek pro reexporty zboží do pobaltských zemí.

Při vstupu na finský trh je třeba se řídit zákonem o ochraně spotřebitele, Směrnicí Evropského parlamentu a Rady o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a zákonem o hospodářské soutěži. Více informací ohledně praktického výkonu obchodní činnosti na finském trhu lze rovněž nalézt na stránkách Finnish Competition and Consumer Authority.

Finsko je od roku 1995 členem EU, a v rámci volného trhu tedy nejsou zboží a služby importované z ČR zatěžovány cly. Pouze dovoz určitého typu zboží (např. léky, živá zvířata, rostliny a potraviny živočišného původu, výletní lodě, vodní skútry a přívěsné motory, ohrožená zvířata a rostliny a zboží z nich vyrobené, střelné zbraně a střelivo aj.) ze zemí EU podléhá dovozním omezením, a vyžaduje proto zvláštní povolení, které musí být vydáno předem. Více informací pro firmy mající zájem vyvážet do Finska naleznete na stránkách Finského celního úřadu.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Převládajícími formami podnikatelských entit jsou ve Finsku živnosti (toiminimi) a podílové společnosti (osakeyhtiö). Podílová společnost je kombinací české s.r.o. a a.s. Pokud je podílová společnost zapsaná na burze, jsou její podíly (akcie) volně k prodeji. Další formy obchodních společností (komanditní společnost, otevřená společnost a družstvo) jsou zastoupeny jen minimálně. Pro Finsko je typické, že ve významných společnostech má podíl stát či obec. I přes malé početní zastoupení družstev mají tato ve Finsku přes 4 mil. členů (90 % dospělých Finů je členy nějakého družstva), produkují cca 20 % HDP a zaměstnávají cca 100 tis. lidí. Nejznámějšími družstvy ve Finsku jsou družstevní banky a pojišťovny (např. skupina OP s cca 1,4 mil. členů) a družstevní obchody (např. S-Group s cca 2 mil. členů).

Živnost (toiminimi) je na rozdíl od právní úpravy v ČR osobní obchodní korporací. Její nevýhodou je odpovědnost živnostníka za závazky korporace. Živnost je z hlediska daňové zátěže méně výhodnou formou než podílová společnost. Založení živnosti je administrativně nenáročné a levné (poplatek za založení je 70 EUR).

Podílová společnost (osakeyhtiö) je kapitálovou obchodní korporací. Společníci neodpovídají za závazky společnosti a jediné riziko je spojeno s investicí do podílu ve společnosti. Od roku 2019 je zrušen požadavek na minimální výši základního kapitálu. Poplatek za založení společnosti činí 240 – 380 EUR.

Velké obchodní společnosti dávají obvykle přednost tradičním finským dodavatelům. Českým firmám majícím zájem dodávat své výrobky velkým prodejním řetězcům se proto doporučuje vyhledat nejprve finského obchodního zástupce, který vstoupí do jednání s nákupčími významných distribučních firem. Zástupci pracují za běžnou provizi, většinou zastupují více firem, nebo mají exkluzivitu i pro jiná teritoria.

Zřízení pobočky, společnosti či zastoupení nenaráží na žádné neobvyklé překážky. Je třeba znát legislativu upravující pracovněprávní vztahy k místním zaměstnancům. Vzhledem ke komplikovanosti daňového systému a značným právům zaměstnanců (kolektivní smlouvy, závodní zdravotní péče), je vhodné obrátit se na zkušenou právní kancelář zabývající se obchodním nebo pracovním právem či využít právního poradenství oborových organizací.

Poradenství se založením společnosti poskytuje Patentový a registrační úřad. Relevantní informace je rovněž možné najít na stránkách celostátního informačního portálu Suomi.fi či na stránkách Business Finland.

5.3. Marketing a komunikace

Mezi největší reklamní agentury ve Finsku se řadí skupina Salomaa-Yhtiöt (Salomaa Group), která sdružuje řadu společností působících v oblasti marketingové komunikace (Dagmar, SEK, Yuru, Kaski Agency, Proof a RADLY). Při potřebě využít služeb PR agentury se české firmy mohou obracet např. na tyto společnosti: PING Helsinki, Rud Pedersen Public Affairs či finskou pobočku TBWA, jejímiž klienty jsou finští giganti ze všech oborů (např. Fortum, Atria, S-Market, Prima Pet Premium aj.).

Největší finskou personální agenturou je aktuálně společnost Duunitori, která nabízí různé balíčky zaměstnavatelům hledajícím nové pracovníky, jež cíleně oslovuje zejména na Facebooku, Instagramu, LinkedInu, pomocí Google Ads, Smartly.io či RTB House. Ceny za služby agentury začínají na 400 EUR za lepší viditelnost inzerátu ve vyhledávání na stránkách Duunitori a na sociálních sítích společnosti; nejdražší balíček za 2 600 EUR je pak určen pro náročné nábory specialistů, přičemž Duunitori garantuje zhlédnutí poptávky určitým počtem uchazečů o zaměstnání. Mezi další významné HR agentury můžeme zařadit např. Barona, AIMS Finland (specializace na náročné vyhledávání vedoucích pracovníků) či InHunt Group.

Firmy ve Finsku ročně investují cca 3 mld. EUR do marketingové komunikace, z čehož reklama v novinách, televizi, rozhlase a na internetu představuje cca 40 % celkového obratu tohoto odvětví. V rámci internetu se firmy nejvíce zaměřují na digitální reklamu, resp. služby efektivního SEM marketingu (Search Engine Marketing) a optimalizace pro vyhledávače (Search Engine Optimization). Přibližně čtvrtina nákladů je vynakládána na přímý marketing a pětina pak na propagaci ve formě tištěných materiálů a účasti na veletrzích. Ze sociálních médií významné finské společnosti využívají nejvíce profesní síť LinkedIn.

Marketing alkoholu je omezen legislativou, která zakazuje reklamu, nepřímou reklamu a další propagační aktivity na lihoviny o objemu vyšším než 22 % alkoholu. Reklama na alkoholické nápoje do 22 % alkoholu je zakázána na veřejných místech, jako jsou autobusové zastávky, billboardy atd. V televizi a rádiu se reklamy na jakýkoli druh alkoholu (i nízkoprocentní) mohou objevit až po 22. hodině. Ve Finsku platí rovněž velmi přísná omezení na prodej alkoholu, v rámci kterých lze v běžných obchodech koupit alkoholické nápoje s obsahem alkoholu do 8 % pouze do 21:00, na prodej silnějších alkoholických nápojů pak má monopol státní řetězec Alko, kde je lze zakoupit ve všední dny do 20:00 a v sobotu do 18:00.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Práva duševního vlastnictví chrání ve Finsku rozsáhlá domácí legislativa, právo EU (směrnice 2001/29/ES) a mezinárodní smlouvy (Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví a smlouvy v rámci WIPO). Úřadem zabývajícím se problematikou ochrany duševního vlastnictví je Finnish Patent and Registration Office (PRH). PRH nabízí na svých stránkách bezplatnou servisní příručku pro ochranu duševního vlastnictví v anglickém jazyce. Tento manuál pomůže rozpoznat duševní vlastnictví společnosti, chránit ho, spravovat a využívat. Je potřeba být aktivní a duševní vlastnictví chránit v dostatečném předstihu před uvedením produktu na trh. Držitel patentu může například zaslat písemnou výzvu s požadavkem zastavení porušování svých práv. Pokud není držiteli patentu vyhověno, může podat žalobu k soudu a požadovat náhradu škody. Ve vztahu k českým subjektům nebylo ve Finsku dosud zaznamenáno porušení ochrany práv duševního vlastnictví.

5.5. Trh veřejných zakázek

Finsko jako člen EU oznamuje významné veřejné zakázky prostřednictvím Úředního věstníku EU. Informace o jednotlivých připravovaných a probíhajících tendrech, jakož i o výsledcích výběrových řízení je možné nalézt v angličtině na webových stránkách finského Ministerstva financí Hilma. Na tomto portálu je možné se zaregistrovat a nastavit si avíza pro nové zakázky dle zvolených specifik.

Vláda oznamuje na webu Hansel plánované tendry až 18 měsíců dopředu. Většina tendrů je ovšem k dispozici pouze ve finštině, ve které je obvykle také potřeba dodat veškerou potřebnou dokumentaci. Řada tendrů je „šitá na míru“ finským firmám, a proto je jejich úspěšnost vysoká. Přesto má rozhodně smysl, aby české firmy věnovaly veřejným zakázkám pozornost.

Českým firmám lze pro případ zájmu o účast v konkrétním tendru doporučit vytvoření společné obchodně-právní entity s finským subjektem a podání nabídky jménem tohoto joint venture. Před vypsáním tendru se organizují tzv. „tržní konzultace“, kterých se mohou české firmy zajímající se o zakázku zúčastnit a v jejich rámci do určité míry ovlivnit zadání tendru.

Po zveřejnění výzvy k podávání nabídek následuje období, ve kterém může jakýkoli subjekt vznášet různé typy dotazů na vypisovatele veřejné zakázky. Po uplynutí této doby a uzavření podávání nabídek nastává tzv. období mlčenlivosti, ve kterém zadavatel tendru z důvodu ochrany citlivých údajů nepodává žádné informace. Pokud je český subjekt nespokojen s procesním průběhem tendru, může se odvolat ke správnímu soudu. Proti rozhodnutí správního soudu se lze odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu, pokud Nejvyšší správní soud odvolání povolí.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Běžnou platební podmínkou pro zahraniční obchod je platební příkaz, dokumentární inkaso a dokumentární akreditiv. Nejběžnější dobou splatnosti faktur je 14 dní, mezi podnikateli může být splatnost faktury delší než 30 dní pouze v případě, že se tak strany výslovně dohodly.

Platební morálka finské klientely je velmi vysoká. Ze zkušeností obchodně-ekonomického úseku jsou z minulých let známy pouze ojedinělé případy, kdy se finské firmy dostaly do finančních potíží a následně české firmě nezaplatily za dodané zboží či služby. Proto je i ve Finsku třeba při obchodních operacích zákazníka důkladně prověřit a úhrady vhodným instrumentem zabezpečit.

Finské firmy dávají přednost smírnému řešení obchodních sporů. Případné právní kroky proti finským firmám je nejlépe vést prostřednictvím finských advokátních kanceláří, případně firem specializujících se na vymáhání pohledávek. Výrazně levnější a rychlejší alternativou řešení sporů je rozhodčí řízení. Ve Finsku působí stálý rozhodčí orgán The Arbitration Institute of the Finland Chamber of Commerce, který nabízí kromě rozhodčího řízení také mediační služby.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Finsko je součástí EU a Schengenského prostoru a lze sem z ČR přicestovat s platným cestovním pasem nebo občanským průkazem. Délka pobytu není omezena, avšak při pobytu delším než 90 po sobě jdoucích dní se občané EU musí registrovat na Migračním úřadu (Migri/Finnish Immigration Service).

Finsko je velmi bezpečnou zemí, kde se lze pohybovat všude a všemi způsoby a dopravními prostředky. Města mají kvalitní síť MHD a mezi jednotlivými městy funguje spolehlivá vlaková a autobusová doprava. Městská doprava je na české poměry drahá (jízdenka helsinské MHD platná po dobu 80 minut stojí 3,20 EUR), poměrně levné jsou vlakové jízdenky zakoupené s předstihem a v málo vytížené časy. Z letiště je přímé a velmi rychlé vlakové spojení přímo z podzemí terminálu na Hlavní nádraží v centru Helsinek (27 min.). K přepravě je nutné zakoupit si jízdenku na pásma A-C v hodnotě 4,40 EUR. Tramvaj č. 1 a 3 jede od nádraží přímo na zastávku Eiran sairaala (12 min.), od níž je Velvyslanectví ČR vzdáleno cca 150 m.

Placení kartou, mobilem či chytrými hodinkami je ve Finsku velmi rozšířené a existuje už jen naprosté minimum míst, kde tak platit nelze. Kohoutková voda je ve Finsku velmi kvalitní a je zdarma dostupná ve všech restauracích a kavárnách.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Občané ČR nepotřebují jako občané EU pracovní povolení pro práci ve Finsku. Ze zkušeností ZÚ si ne všichni finští zaměstnavatelé jsou této skutečnosti vědomi, nebo chybně zaměňují registraci občanů EU s žádostí o povolení k pobytu, a proto je dobré je na to případně upozornit. Při pobytu delším než 3 měsíce se občané EU musí registrovat na Migračním úřadu (Migri/Finnish Immigration Service). Pokud přijede občan ČR do Finska na delší dobu, doporučujeme provést registraci co nejdříve vzhledem k tomu, že na registraci je vázáno přidělení osobního čísla (henkilötunnus), které je základem pro fungování ve Finsku a bez kterého je velmi obtížné uzavírat smlouvy např. s telefonními operátory, pojišťovnami nebo bankami. Osobní číslo lze získat zapsáním do Registru obyvatel (Digital and Population Data Service Agency).

Využívání zdravotní péče občany EU, tedy včetně občanů ČR, se ve Finsku jakožto členské zemi EU řídí standardními mechanismy. Podrobné informace poskytuje Kancelář zdravotního pojištění. Je důležité si před odjezdem do Finska od své zdravotní pojišťovny obstarat Evropský průkaz zdravotního pojištění, který občanům ČR zaručuje poskytnutí nezbytné lékařské péče v síti veřejných zdravotnických zařízení, a to za stejných podmínek a za stejnou cenu jako občanům Finska. S ohledem na relativně vysokou spoluúčast a kapacitní omezení veřejného zdravotního systému je pro pobyt ve Finsku vhodné uzavřít i doplňkové komerční pojištění léčebných výloh.

Občané ČR pracující ve Finsku se stávají součástí finského systému sociálního a zdravotního zabezpečení a na požádání jim místní instituce sociálního zabezpečení a zdravotní péče Kela vystaví tzv. „kela-kartu“. S kela-kartou mají občané ČR přístup ke zdravotnickým a sociálním službám. Výkony v soukromém zdravotnictví propláceny nejsou a je třeba brát zřetel na to, že jsou velmi drahé (v některých případech lze žádat o refundaci části nákladů od státní pojišťovny Kela dle ceníku výkonů, obvykle tak však lze pokrýt pouze velmi malou část těchto nákladů). Zaměstnanci mají ve Finsku obvykle rovněž přístup ke smluvně zajištěné závodní zdravotní péči.

Ve finské legislativě není minimální mzda určena, její výše je stanovena na základě všeobecně závazné kolektivní smlouvy v daném sektoru. Odkazy na kolektivní smlouvy jsou uvedeny na stránkách největší finské odborové centrály SAK, kde je u jednotlivých odborových svazů uvedeno propojení na příslušné kolektivní smlouvy. V oborech a firmách, které nespadají pod kolektivní smlouvy, mají zaměstnavatelé povinnost vyplácet zaměstnancům obvyklou a přiměřenou mzdu dle druhu vykonávané práce a zkušeností pracovníka. Průměrná mzda na počátku roku 2025 ve Finsku činila 4 140 EUR.

Zvláštní kategorií jsou vyslaní pracovníci, tj. zaměstnanci českých firem, kteří jsou do Finska vysláni za účelem výkonu práce v rámci subdodávky a jejich obvyklé pracoviště se nachází v jiné zemi než ve Finsku. Vysílající firma musí v případě vyslání dodržovat finské pracovněprávní a daňové předpisy. Pro obor stavebnictví jsou navíc stanoveny zvláštní povinnosti. Práva a povinnosti zaměstnavatelů jsou shrnuty na stránkách Inspektorátu práce (Occupation Safety and Health Administration in Finland). Dodržování veškerých předpisů a pravidel ze strany zaměstnavatelů je finskými úřady bedlivě sledováno a jejich porušení se přísně trestá.

5.9. Veletrhy a akce

květen 2025

• Shift Business Festival (udržitelné podnikání), Turku

červen 2025:

• Arctic15 (startupy, investice), Helsinky
• 30th ICN Congress – Nursing Power to Change the World (ošetřovatelství), Helsinky

srpen 2025:

• Wasa Future Festival (udržitelný rozvoj, energetika, nové technologie, doprava, kultura), Vaasa
• Helsinki Finance Summit (investice, finančnictví), Helsinky
• Maxpo (stavební a ekologické stroje), Hyvinkää

září 2025:

• Habitare (nábytek, bytové doplňky), Helsinky
• Nordic Business Forum (business profesionálové, průmyslové trendy), Helsinky
• Caravan Finland (karavany, kempingové vybavení), Lahti
• Alihankinta – Subcontracting Trade Fair (kovoprůmysl, elektronika, gumárenský průmysl, průmyslová ICT řešení, design a poradenství), Tampere

říjen 2025:

• Helsinki Book Fair (knihy), Helsinky
• Wine & Food (vína a potraviny), Helsinky

listopad 2025:

• Cyber Security Nordic (kyberbezpečnost), Helsinky
• Finnish Dental Congress (stomatologie), Helsinky
• Pharmacy Days (lékárenství), Helsinky
• Slush 2025 (technologie a startupy), Helsinky
• Studia 2025 (studium, kariéra), Helsinky
• Investor Fair (investice), Helsinky

leden 2026:

• Hydrogen Summit & Expo 2026 (vodíkový ekosystém), Tampere
• Caravan (karavany, kempingové vybavení), Helsinky
• Matka Travel Fair (cestovní ruch), Helsinky
• Radical Health Festival (digitální transformace zdravotnictví), Helsinky
• Fastfood & Cafe & Restaurant Expo (pohostinství, restaurace), Tampere
• Educa (vzdělávání), Helsinky
• Asta Fair (stavba, renovace, bydlení), Tampere

únor 2026:

• Vene 26 Båt (lodě, rekreační plavba), Helsinky

březen 2026:

• Energy Week (energetika), Vaasa
• Spring Fair (chataření, zahrada, renovace, lokální potraviny a biopotraviny), Helsinky

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Helsinkách
Adresa: Armfeltintie 14, 00150 Helsinki
Tel.: +358 401 813 873-5
E-mail: helsinki@mzv.gov.cz
Web: www.mzv.gov.cz/helsinki
Úřední hodiny konzulárního úseku: úterý a čtvrtek 9:00-11:30 hod (schůzku mimo úřední hodiny je třeba domluvit předem)
Jak se k nám dostanete: Nejbližší zastávka veřejné dopravy je „Eiran sairaala“ nebo „Eira“. Jezdí k nám tramvaje č. 1 a 3 a autobusy č. 20 a 30. Z letiště lze použít taxi nebo vlak a na jeho konečné přesednout na tramvaj č. 3.

Honorární konzulát ČR Oulu
Honorární konzul: Juha Laakkonen
Adresa: Solistinkatu 4, 90140 Oulu
Tel.: +358 5 377 111
E-mail: oulu.honorary@mzv.gov.cz
Úřední hodiny: po předchozí domluvě

Honorární konzulát ČR Tampere
Honorární konzul: Tero Luoma
Adresa: Rinnekatu 16, 33250 Tampere
Tel.: +358 503 449 993
E-mail: tampere.honorary@mzv.gov.cz
Úřední hodiny: po – pá 09.00 – 15.00 po předchozí domluvě

Honorární konzulát ČR Vaasa
Honorární konzulka: Marja-Riitta Vest
Adresa: Koivulahdentie 218 A, 66530 Koivulahti, 66530 Vaasa
Tel.: +358 405 396 695
E-mail: vaasa.honorary@mzv.gov.cz
Úřední hodiny: po předchozí domluvě

CzechTrade – zahraniční zástupce pro Švédsko, Dánsko, Norsko, Finsko
Vedoucí zahraniční kanceláře ve Stockholmu: Petra Jindrová
Tel.: +46 707 640 353
E-mail: petra.jindrova@czechtrade.cz
Web: www.czechtrade.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Centrální nouzové telefonní číslo (záchranka, hasiči, policie): 112
• Pomoc na moři: +358 294 1000
• Pomoc obětem trestných činů: +358 203 16116
• Krizová linka: +358 9 2525 0111

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vláda a prezident:

• Prezident
• Úřad vlády
• Ministerstvo zahraničních věcí
• Ministerstvo obrany
• Ministerstvo ekonomických záležitostí a zaměstnanosti
• Ministerstvo financí
• Ministerstvo dopravy a komunikací
• Ministerstvo sociálních věcí a zdravotnictví
• Ministerstvo školství a kultury
• Ministerstvo spravedlnosti
• Ministerstvo vnitra
• Ministerstvo zemědělství a lesnictví
• Ministerstvo životního prostředí

Obchodní komory

Ekonomické kontakty:

• Národní banka
• Celní správa
• Business Finland
• Statistický úřad
• Ekonomický výzkumný institut
• Daňová správa
• Finská průmyslová konfederace

Hlavní média:

• Yleisradio
• Helsingin Sanomat
• Ilta-Sanomat
• Iltalehti
• Maaseudun Tulevaisuus
• Kauppalehti