MZV: Souhrnná teritoriální informace

Gruzie, společně s Arménií a Ázerbájdžánem, leží v oblasti Jižního Kavkazu, na křižovatce západní Asie a východní Evropy. Gruzie je parlamentní demokracií, v jejímž čele stojí prezident. Výkonná moc je v rukou vlády, v jejímž čele stojí předseda vlády jmenovaný prezidentem. Orgánem zákonodárné moci je jednokomorový parlament, poslanci jsou voleni na čtyřleté období. Přestože v posledních letech gruzínská vláda učinila některé zásadní reformní kroky v oblasti soudnictví, plné nezávislosti zatím dosaženo nebylo. Soudy se těší nedůvěře občanů a soudní systém je ve všeobecném povědomí vnímán jako úzká skupina vlivných soudců, označovaná termínem „klan“. K národním prioritám země dlouhodobě patří integrace do EU a NATO, což má Gruzie zakotveno v Ústavě. Kroky gruzínské vlády po získání kandidátského statusu EU v prosinci 2023 však vyvolávají pochybnosti o její upřímnosti ohledně integračního procesu a slaďování legislativy s EU standardy. Od války v roce 2008 Ruská federace okupuje téměř 20 % celkového území Gruzie (separatistické regiony Abcházie a Cchinvali/Jižní Osetie).    

Přestože je Gruzie náchylná na globální a regionální otřesy, díky rozsáhlým ekonomickým reformám je nyní relativně dobře fungující a stabilní tržní ekonomikou. V roce 2025 se umístila na 35. místě (mezi Belgií a Spojeným Královstvím) v indexu ekonomické svobody Heritage Foundation. Dle Světové banky jsou v Gruzii třetí nejnižší daňové sazby na světě. Kvůli nedostatku pracovních míst nadále téměř 40 % obyvatelstva pracuje v málo výkonném zemědělství. Významným zdrojem příjmů jsou remitence a cestovní ruch. Gruzínský vývoz, který je relativně malý a nediverzifikovaný, podtrhuje neúplnou strukturální transformaci země. Nejvýznamnějšími obchodními partnery Gruzie jsou Rusko, Turecko, Čína a USA. V posledních letech vzrostl vývoz zboží z Gruzie do zemí Střední Asie (Kyrgyzstán, Kazachstán). Gruzie je čistým příjemcem rozvojové pomoci a prioritní zemí zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Vysokou prioritou gruzínské vlády zůstává přilákání zahraničních investic, především do oblasti logistiky, výroby a energetiky. 

Mezi obchodními partnery ČR dle objemu vzájemného obchodu se Gruzie od roku 2015 posunula ze 75. místa na 67. v roce 2024. Díky trvale výrazně vyššímu českému vývozu je vzájemná bilance kladná. Příležitosti pro české firmy nabízí zemědělský a potravinářský průmysl, dopravní infrastruktura, energetika, voda a životní prostředí a stavebnictví.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Gruzie (378.38 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Gruzie (MZV) (237B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Gruzie (gruzínsky Sakartvelo, anglicky Georgia)

Prezident: Michail Kavelašvili (od 29. 12. 2024)

Předseda vlády: Irakli Kobachidze (od 1. 2. 2024, znovuzvolen 28. 11. 2024)

Složení vlády (k 30. 5. 2025):

• Ministr ekonomiky a udržitelného rozvoje a první místopředseda vlády: Levan Davitašvili (www.economy.ge)
• Ministr obrany a místopředseda vlády: Irakli Čikovani (mod.gov.ge)
• Ministr vnitra: Gela Geladze (www.police.ge)
• Ministryně kultury: Tinatin Ruchadze
• Ministryně zahraničních věcí: Maka Botčorišvili (www.mfa.gov.ge)
• Ministr financí: Laša Chutsišvili (www.mof.ge)
• Ministr pro regionální rozvoj: Kachaber Guledani
• Ministr infrastruktury: Revaz Sochadze (www.moi.gov.ge)
• Ministr spravedlnosti: Paata Salia (www.justice.gov.ge)
• Ministr ochrany životního prostředí a zemědělství: David Songulašvili (www.mepa.gov.ge)
• Ministr školství, vědy a mládeže: Aleksandre Culadze (www.mes.gov.ge)
• Ministr pro vnitřně vysídlené osoby z okupovaných území, práce, zdravotnictví a sociálních věcí: Micheil Sardžveladze (www.moh.gov.ge)
• Ministr sportu: Šalva Gogoladze
• Státní ministryně pro usmíření a občanskou rovnost ministr: Tea Achvlediani (www.smr.gov.ge)

Politické tendence: Vítězstvím politické strany Gruzínský sen (GD) miliardáře B. Ivanišviliho v parlamentních volbách v roce 2012 skončila devítiletá éra prezidenta M. Saakašviliho. GD získal většinu i v parlamentních volbách 2016, 2020 a 2024. Přestože se do parlamentu dostaly i opoziční strany, vládní většina neumožnila efektivní zapojení opozice do legislativní činnosti. Vládní strana si udržela svoji dominanci i na lokální úrovni, když v komunálních volbách 2021 zvítězila ve všech velkých samosprávných městech a až na jednu výjimku ve všech obcích. Další komunální volby se uskuteční v říjnu 2025.

V prosinci 2023 GE získala status kandidátské země za podmínky splnění 9 kroků. Namísto pokračování v reformách vládní strana navzdory protestům občanské společnosti a zahraničních partnerů v květnu 2024 schválila Zákon o transparentnosti zahraničního vlivu s cílem stigmatizovat a ztížit působení nevládních organizací a médií. Parlamentní volby 2024 doprovázela řada pochybení a opozice jejich výsledek neuznala. Dne 28. 11. 2024 předseda vlády Irakli Kobachidze oznámil rozhodnutí vládnoucí strany neusilovat o zahájení přístupových rozhovorů do roku 2028 a odmítnutí veškeré rozpočtové podpory EU. V Tbilisi a dalších městech vypukly masové protesty, které s různou mírou intenzity stále pokračují. Schválení dalších kontroverzních zákonů, opakované verbální útoky vládních představitelů vůči západním partnerům a neplnění 9 kroků znamenají zjevný odklon vlády od evropské orientace. Vládnoucí strana také intenzivně pracuje na omezování nezávislosti státních institucí a snaží se potírat jakékoliv nesouhlasné hlasy s cílem získat absolutní kontrolu v zemi.   

1.2. Zahraniční politika země

Gruzie je jednou ze šesti zemí Východního partnerství (společně s Ukrajinou, Moldavskem, Běloruskem, Ázerbájdžánem a Arménií) a od prosince 2023 kandidátskou zemí EU (s podmínkou splnění 9 kroků – reforma volebního systému a soudnictví, depolarizace,  institucionální nezávislost, deoligarchizace, zlepšení ochrany lidských práv). Přestože gruzínští představitelé nadále zdůrazňují evropskou orientaci země a plánují začlenění do EU v roce 2030, jejich pokračující verbální útoky vůči západním partnerům (narativ o „Globální straně války“ usilující o otevření druhé fronty a teorie o „hlubokém státu“) a upevňování moci Gruzii od integrace do EU vzdalují. Po zahájení ruské agrese proti Ukrajině vedení země zcela pragmaticky přistoupilo ke spolupráci se sousedním Ruskem (nárůst obchodní výměny, obnovení letů mezi Gruzií a Ruskem, zrušení vízové povinnosti pro občany Gruzie ze strany Ruska), zaměřilo se na hospodářskou spolupráci s partnery ze Střední Asie, diverzifikaci trhů, lákání dalších zahraničních investic (především ze zemí Blízkého východu) a posilování spolupráce s Čínou (od 2017 má dohodu o volném obchodu, v roce 2023 uzavřela strategické partnerství). Ekonomika Gruzie tak i v roce 2024 rostla (růst HDP 9,5 %.) Gruzie také klade důraz na regionální spolupráci se sousedními zeměmi Ázerbájdžánem a Arménií v zájmu zajištění stability v regionu, významným partnerem je sousední Turecko.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel, hustota, podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 3,695 mil. obyvatel (k 1. 1. 2024; 5,443 mil. v r. 1989); 65,2 obyvatel/km2.

Národnostní složení: Gruzíni (86,8 %), Azeři (6,3 %), Arméni (4,5 %), Rusové (0,7 %), Osetinci (0,4 %), Ukrajinci (0,2 %) a další.  

Náboženství: Pravoslaví – 83,4 % obyvatelstva (zejména gruzínská ortodoxní církev), Islám – 10,7 % (zejména v Adžárii, Azeři), Arménská apoštolská církev (2,9 %), římskokatolická církev (0,5 %), Svědci Jehovovi (0,3 %) a další.  

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky: gruzínština, v Abcházii podle Ústavy Gruzie i abcházština. K ostatním nejčastěji používaným jazykům patří ruština a angličtina.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Gruzie je jednou ze zemí, které navzdory ruské agresi proti Ukrajině prospívají. Většina makroekonomických ukazatelů i v roce 2024 vykázala pozitivní trend, především díky vstřícné vládní politice a flexibilitě podnikatelského sektoru. Došlo k růstu HDP o 9,5 %, zahraničního obchodu o 8 % a příjmů z cestovního ruchu o 7,2 %. Ekonomický růst byl stimulován především domácí spotřebou. Nejrychleji rostoucími sektory byly finanční služby a pojišťovnictví; profesionální, vědecké a technické činnosti a doprava a skladování. Nejvýznamnějšími exportními partnery Gruzie v roce 2024 byly Kyrgyzstán, Kazachstán a Ázerbájdžán a největší podíl domácího vývozu tvořila motorová vozidla, feroslitiny a alkoholické nápoje. Největší dovoz do Gruzie přišel z Turecka, USA a Ruska a hlavními dovozními položkami byla motorová vozidla, ropné oleje a léky. Remitence, které v roce 2024 tvořily téměř 10 % HDP Gruzie, meziročně klesly o 19 % a dosáhly výše 3,36 mld. USD. Průměrná míra inflace v roce 2024 dosáhla 1,9 %. Místní měna lari (GEL) oslabila vůči EUR o 1,5 % a vůči USD posílila o 4,3 %. V roce 2024 Národní banka Gruzie nakoupila 483 mil. USD a prodala 917 mil. USD, což vedlo k poklesu mezinárodních rezerv. Gruzie si nadále půjčovala v zahraničí. Zahraniční dluh klesl o 3,7 %, domácí dluh vzrostl o 14,4 %, a nezaměstnanost klesla o 2,5 %.  Objem přímých zahraničních investic v roce 2024 dosáhl 1,333 mld. USD (meziroční pokles o 30 %).    

Podle prognózy MMF ekonomika Gruzie v roce 2025 vzroste o 6 %. Prioritou gruzínské vlády je výstavba hlubokomořského přístavu Anaklia. V květnu 2024 gruzínská vláda vyhlásila vítězem výběrového řízení na partnerství v jeho výstavbě čínskou státní společnost CCCC. Podle projektu bude CCCC vlastnit 49% podíl ve společné společnosti, zatímco gruzínská vláda bude většinovým akcionářem s 51% podílem. V současnosti stále probíhají jednání o podobě finální smlouvy. Podle státního rozpočtu na rok 2025 vláda plánuje investovat 1,2 mld. do výstavby vlnolamu přístavu a na bagrovací práce, které provede belgická společnost Jan De Nul.

Zdroj: EIU, OECD, IMD, Geostat, NBG

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Očekávaný schodek rozpočtu v roce 2025 je 2,5 % HDP, což je v souladu s 3% hranicí rozpočtového schodku stanovenou zákonem o hospodářské svobodě. Státní rozpočet na rok 2025 počítá s výdaji ve výši 32,4 mld. GEL (cca 10,8 mld. EUR), přičemž vláda očekává hospodářský růst 6 % a předpokládané příjmy z daní 25,3 mld. GEL (cca 8,4 mld. EUR).  

V roce 2025 převezme vláda Gruzie dluh téměř 3, 6 mld. GEL (cca 1,2 mld. EUR), ale zároveň splatí dříve přijatý dluh ve výši 3,1 mld. GEL (cca 1,03 mld. EUR). Z nového dluhu ve výši 3,6 mld. GEL bude 1,6 mld. GEL tvořit domácí dluh a 2 mld. GEL zahraniční dluh.  

Do konce roku 2025 dosáhne vládní dluh 37,6 mld. GEL (cca. 12,5 mld. EUR), což bude 35,9 % předpokládaného HDP (meziroční pokles o 3,2 %). Z toho 26,1 mld. GEL (cca 8,7 mld. EUR) připadne na zahraniční dluh a 11,5 mld. GEL (cca 3,4 mld. EUR) na domácí dluh. 

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém je jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví v Gruzii. Po krizi v letech 2008-09 se podařilo bankovní sektor stabilizovat díky podpoře mezinárodních finančních institucí a konzervativní politice Národní banky Gruzie (NBG). Její status je definován Ústavou Gruzie a jejím hlavním cílem je zajistit cenovou stabilitu. Ve své současné podobě NBG existuje od roku 1991 a podle Ústavy je ve své činnosti nezávislá. Práva a povinnosti NBG jako centrální banky, zásady její činnosti a záruka její nezávislosti jsou definovány v Organickém zákoně Gruzie o NBG. Bohužel snaha vlády Gruzínského snu získat kontrolu nad všemi státními institucemi se nevyhnula ani NBG a po schválení některých legislativních dodatků a výměně vedení NBG v roce 2023 je její nezávislost zpochybněna.

K 21. 5. 2025 na gruzínském trhu působilo 17 komerčních bank nabízejících své služby jak občanům, tak firmám. V roce 2024  nebyly vydány žádné nové bankovní licence. Nejvýznamnějšími bankami jsou:

TBC Bank – největší banka s největším počtem poboček po celé zemi; vlastněná 2 gruzínskými občany (Mamuka Chazaradze 9,55 %; Badri Džaparidze 5,90 %), EBRD (8,03 %) a mezinárodními korporacemi;

Bank of Georgia – druhá nejvýznamnější banka s největší sítí poboček vlastněná gruzínskými občany a zahraničními partnery;

Liberty Bank – vlastněná gruzínským (Irakli Otar Ruchadze 30,40%), britským (Benjamin Albert Marson 30,39%) a ruským občanem (Igor Alekseev 30,39%);

BasisBank –  čínská banka.

K 21. 5. 2025 byl nebankovní sektor v Gruzii zastoupen 29 mikrofinančními organizacemi, 150 subjekty poskytujícími půjčky, 502 směnárnami a 1 družstevní spořitelnou. Celkem aktiva nebankovního finančního sektoru činila přibližně 2,6 mld. GEL (cca 882 mil. EUR).

2.4. Daňový systém

S cílem zlepšit investiční a obchodní prostředí v Gruzii vláda zavedla mezi lety 2004 a 2008 nový daňový systém. Implementovala liberální ekonomické zákonodárství a výrazně snížila počet daní z 21 na aktuálních 6. Neplatí se daň z dědictví, převodu majetku, sociální daň atp. Podle organického zákona o referendu musí být jakékoliv zvýšení daní schváleno referendem.

V Gruzii se vybírají tyto daně:        

• Daň z příjmů právnických osob: 15 %     
• Daň z příjmů fyzických osob: 20 %
• Daň z přidané hodnoty: 18 %
• Spotřební daň: tabákové výrobky, alkohol, pohonné hmoty a osobní motorová vozidla (různé sazby)   
• Clo: 0 %, 5 %, 12 % (většina dovozních tarifů byla zcela zrušena, navíc neexistují žádné množstevní kvóty na dovoz ani vývoz)      
• Dividendy jsou daněny 5 %

Zdroj: www.rs.ge

Gruzie má v současnosti uzavřeny dohody o zamezení dvojího zdanění s 58 zeměmi. Dohoda o zamezení dvojího zdanění s ČR vstoupila v platnost 4. 5. 2007. Aktuální informace týkající se daňového systému je možné nalézt na webu Daňového úřadu.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Gruzínský vývoz do ČR v roce 2024 meziročně stoupl o téměř 32 % a dosáhl téměř 1 mld. CZK. Hlavními položkami byly oděvy; ovoce a ořechy; dýhy a překližky. Český vývoz do Gruzie v roce 2024 překročil rekordních 6,8 mld. CZK, což je meziroční růst o 28 % a ztrojnásobení hodnoty vývozu od roku 2022. Gruzie si tak udržela 52. místo mezi českými vývozními destinacemi. Nejvýznamnější položkou v roce 2024 zůstaly mobilní telefony a notebooky (32 % celkového objemu). Druhou nejvýznamnější položkou byla vozidla ŠKODA, které v GE pravidelně odebírá Ministerstvo vnitra pro policii.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

EU je největším obchodním partnerem Gruzie, pokud ji vnímáme jako bilaterálního partnera. Pokud se na EU díváme jako na skupinu států (jako Geostat), získáme poněkud jiný obrázek: vývoz Gruzie do EU v roce 2024 činil 9 % (meziroční pokles o 2,6 %) celkového objemu, zatímco vývoz do zemí SNS 69 % (meziroční nárůst o 3,1 %); dovoz z EU činil 27 % (meziroční nárůst o 2,4 %) a ze zemí SNS 20 % (meziroční pokles o 1,3 %). 

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Nejvýznamnějšími vývozními partnery Gruzie v roce 2024 byly Kyrgyzstán (1,287 mld. USD, růst o 85 %), Kazachstán (860 mil. USD, růst o 22 %) a Ázerbájdžán (724,5 mil. USD, pokles o 16 %). Největší objem dovozu do Gruzie v roce 2024 směřoval z Turecka (2,77 mld. USD, růst o 8 %), USA (2,07 mld. USD, růst o 1 %) a Ruska (1,85 mld. USD, růst o 6 %).

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Existuje několik důvodů, proč investovat v Gruzii – geografická poloha, přírodní zdroje, snadnost registrace podniku, nízké daně, rostoucí ekonomika, vládní stimulační programy a dohody o volném obchodu. Je třeba také počítat s určitými úskalími, jako je nedostatečná dopravní infrastruktura, značná fluktuace státních úředníků, nedostatek kvalifikovaných technických pracovníků, nedůsledné prosazování legislativy a absence transparentního a nezávislého soudnictví. 

V roce 2023 dosáhly přímé zahraniční investice v Gruzii 1,595 mld. USD, což je meziroční pokles o 24 %. Největší podíl PZI byl v roce 2023 alokován do finančnictví a pojišťovnictví (630 mil. USD), zpracovatelského průmyslu (292 mil. USD), dopravy (138 mil. USD), obchodu (117 mil. USD) a energetiky (109 mil. USD). Nejvýznamnějšími investory v roce 2023 byly: 1. Spojené království (25 %), 2. Nizozemsko (23 %), 3. Turecko (11 %) 4. USA (10 %) a 5. Rusko (6 %).

V roce 2023 činily PZI alokované z České republiky do Gruzie 17 mil. USD (meziroční pokles o 69 mil. USD). Hlavními sektory byly energetika a nemovitosti. Nejvýznamnějším českým investorem v Gruzii je firma Energo-Pro. Kromě energetiky nabízí potenciálně zajímavé investiční příležitosti zpracovatelský průmysl, zemědělství a zvláštní finanční zóny.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Gruzie dne 27. 6. 2014 v Bruselu podepsala s EU Asociační dohodu, jejíž součástí je Dohoda o hluboké a komplexní zóně volného obchodu (DCFTA), která vstoupila v platnost 1. 7. 2016. Díky ní není vývoz gruzínských výrobků na trhy EU zatížen žádnými cly a gruzínské výrobky musí splňovat standardy EU. Proces nastavení odpovídajících standardů místních firem stále probíhá. Přestože objem vzájemného obchodu od roku 2016 roste, podíl EU na gruzínském vývozu setrvale klesá a dovoz z EU do Gruzie roste jen velmi pomalým tempem. Za úspěch lze považovat splnění přísných podmínek vývozu medu a ryb do EU. Ve snaze urychlit eurointegrační reformní procesy gruzínská vláda v únoru 2019 představila rozsáhlý dokument „Roadmap2EU“. Od prosince 2023 je Gruzie kandidátskou zemí EU.   

Smlouvy s ČR

K nejdůležitějším smlouvám a dohodám, které pomáhají rozvoji obchodních vztahů ČR s Gruzií, patří smlouva o zamezení dvojímu zdanění a dohoda o podpoře a ochraně investic. V roce 2013 byla podepsána dohoda o ekonomické spolupráci.

Vybrané smlouvy: ·                    

• Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Gruzie o spolupráci ve vojenské oblasti, Praha, 18.05.1999. Vstup v platnost: 24.09.2001 ·                    
• Smlouva mezi vládou České republiky a orgánem výkonné moci Gruzie o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, Tbilisi, 23.05.2006. Vstup v platnost: 04.05.2007 ·                    
• Smlouva mezi Českou republikou a Gruzií o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací Praha, 22.01.2009, Vstup v platnost: 16.10.2009 ·                    
• Dohoda mezi Českou republikou a Gruzií o podpoře a vzájemné ochraně investic, Tbilisi, 29.08.2009. Vstup v platnost: 13.03.2011 ·                    
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Gruzie o leteckých službách, Tbilisi , 08.11.2010. Vstup v platnost: 28.11.2011 ·                    
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Gruzie o hospodářské a průmyslové spolupráci, Tbilisi, 10.04.2013. Vstup v platnost: 01.10.2013.

3.4. Rozvojová spolupráce

Gruzie je čistý příjemce rozvojové pomoci a patří mezi vyšší středně příjmové země. Do Gruzie proudí značná rozvojová pomoc od Světové banky, Evropské investiční banky (EIB), Asijské rozvojové banky (ADB), Evropské banky pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD), Mezinárodního měnového fondu (IMF), EU, USA a dalších bilaterálních dárců.

V systému rozvojové spolupráce (ZRS) ČR je Gruzie jednou ze šesti prioritních zemí. V období 2018-2023 upravoval aktivity ZRS ČR v Gruzii Program dvoustranné rozvojové spolupráce. Nový program na období 2024 – 2030 je připraven, nicméně vzhledem k vnitropolitické situaci zatím nebyl schválen. ČR v Gruzii podporuje zejména zdravotnictví a inkluzívní sociální rozvoj znevýhodněných skupin obyvatelstva, udržitelný rozvoj venkova a ochranu životního prostředí, státní správy a občanskou společnost. V roce 2024 byly v Gruzii v rámci české rozvojové spolupráce realizovány projekty v celkové hodnotě více než 93 mil Kč. České firmy mohou pro svůj vstup na gruzínský trh využít Program B2B, Challenge fund Programu partnerství ČR a UNDP pro udržitelné cíle tisíciletí a Program Záruka ZRS, díky němuž získají záruky za úvěr k financování investic se zřetelným a udržitelným rozvojovým dopadem (např. vznik pracovních míst, zavedení environmentálně šetrnější technologie atp.).

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Vzhledem k tomu že Gruzie je rozvojovou ekonomikou, dováží převážné množství technologií, strojírenského zařízení a materiálů nutných pro ekonomický rozvoj. To platí jak v oblasti zemědělské výroby a potravinářství, tak v rámci modernizace infrastruktury, budování energetických kapacit a ve stavebnictví. Velkou výzvou v Gruzii zůstává nakládání s odpady.

▶ Zemědělství a potravinářství

Gruzínská vláda pokračuje ve snaze zvýšit zemědělskou výrobu, a tím snížit závislost na dovozu a zároveň posílit export vlastních zemědělských produktů. V roce 2024 dosáhla státní podpora pro zemědělský sektor 6 mld. Kč. Roste poptávka po chladírenských skladech, zpracovatelských linkách i zemědělské technice. Nadále přetrvává poptávka po krmných směsích, konzervovaném masu, uzeninách, sladu a chmelu, ztužených rostlinných tucích a olejích.

▶Dopravní infrastruktura

Dopravní infrastruktura je jednou z nejrychleji rostoucích oblastí v Gruzii, v roce 2024 činila 6,6 % HDP. Od zahájení ruské agrese na Ukrajině vzrostl význam Gruzie jako dopravního uzlu, zvýšil se objem silniční, železniční i námořní dopravy. Gruzínská vláda proto hodlá budovat logistická centra a je připravena v počáteční fázi rozvoje vystupovat nejen jako partner v rámci projektů PPP, ale dlouhodobě provoz těchto center podporovat. Prioritou velkých měst zůstává zlepšení dopravní infrastruktury prostřednictvím investic do ekologických dopravních prostředků a chytrých řešení.

▶Energetika

Energetický sektor je strategicky významný a jeho role je zásadní pro zajištění finanční stability země. Hlavním cílem sektoru je efektivně využít obrovský potenciál, který Gruzie nabízí v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zvýšit objem výroby elektřiny a dosáhnout energetické soběstačnosti. Vláda se proto aktivně snaží přilákat investory k výrobě zelené energie. V roce 2024 pokračoval model financování v podobě smluv o rozdílech (CFD), který zahrnuje podporu od vlády po dobu 15 let od uvedení obnovitelného zdroje energie do provozu. V roce 2024 měla Gruzie v provozu 116 vodních elektráren, 5 tepelných elektráren a 1 větrnou elektrárnu.

▶Voda a životní prostředí

Nakládání s odpady v Gruzii zůstává velkou výzvou. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků, financí a chybějící systém řízení má za následek neefektivní nakládání s odpady, pokračující znečišťování životního prostředí a nárůst zdravotních rizik pro obyvatele. Vláda proto na rok 2025 vyčlenila téměř 560 mil. Kč na nakládání s pevným odpadem a ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi připravuje plán výstavby nových skládek, sanace starých a zajištění potřebného vybavení a technologie pro města a obce.

▶Stavebnictví

Stavebnictví hraje v gruzínské ekonomice klíčovou roli a v letech 2015 až 2025 trvale přispívá přibližně 10 % do HDP země. V roce 2024 dosáhl obrat tohoto odvětví 112 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 18 %,  zatímco hodnota stavební výroby dosáhla 128 mld. Kč, meziroční nárůst o 18,5 %. V roce 2024 ve stavebnictví pracovalo 69 700 zaměstnanců, o 2 % více než v předešlém roce, a patřilo tak  k největší zaměstnavatelům v zemi.

Podrobné informace naleznete v Mapě oborových příležitostí Gruzie.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Gruzínská obchodní kultura je znatelně méně formální než v jiných zemích a Gruzíni jsou známi svojí přívětivostí a pohostinností, což činí obchodní jednání snazší. Nicméně Gruzie má některá specifika (vnímání času, stolování), která mohou být pro evropské partnery překvapivá.

4.2. Oslovení

Gruzíni při komunikaci velmi často používají oslovení „pane/paní + křestní jméno“, a to i u osob, které osobně neznají, např. při telefonování, stejně jako vůči výše postaveným osobám.

4.3. Obchodní schůzka

Jak sjednat obchodní schůzku a jak probíhá (lokace a čas schůzky /kancelář, restaurace; oběd, večeře/, vizitky, dárky atd.)?

Přestože se vlivem pandemie gruzínská společnost včetně podnikatelů velmi rychle přeorientovala na virtuální schůzky, osobní jednání je v Gruzii stále důležité a vítané. Gruzínského partnera je možné kontaktovat telefonicky či e-mailem, pokud budete telefonovat, je třeba mít na paměti časový posun (+2 hod v létě, +3 v zimě) a nevolat před 10. hod. Schůzky obvykle probíhají v kanceláři. Při příjezdu a odchodu si s každým potřeste rukou (v pandemické době se používá ťuknutí pěstí pravé ruky). Osoba s vyšším statusem by měla zahájit podání ruky. Je slušné čekat, až žena nabídne ruku. Vizitky se vyměňují bez jakéhokoli formálního rituálu. Gruzíni přivítají, budete-li mít vizitku i v gruzínštině.  Na vizitkách se běžně používají akademické tituly. V Gruzii partneři ocení dárek českého původu (Becherovka, pivo, bižuterie, sklo…). Dárky se mohou, či nemusí rozbalovat.

Úspěšné jednání může být završeno tradiční gruzínskou večeří „suprou“, v restauraci či doma. Gruzíni jsou pohostinným národem, jsou velkými gurmány a i přes ekonomické problémy dodržují tradici stolování, kterou mj. utužují rodinné, přátelské či partnerské vztahy. Ke stolování patří také bohaté pití alkoholu, které je doprovázeno pronášením přípitků. Pokud je společnost u stolu větší než 2-3 lidé, jeden ze stolovníků je „tamada“, který stůl „vede“. Gruzíni velmi ocení, pokud cizinec dokáže pronášet nápadité přípitky (nejen pouhé „na zdraví“).  Na rozdíl od evropských zvyklostí se však při stolování nepopíjí během večera volně, nýbrž právě jen po přednesení přípitku. Při přípitcích se sedí, pouze u přípitku na ženy povstanou přítomní muži (ženy sedí) a při přípitku na přátelství národů povstanou všichni. Pronášet přípitek pivem nebo nealkoholickým nápojem je nevhodné.

Načasování jednání

Pracovní doba v Gruzii začíná později než v Čechách, schůzky je poroto dobré plánovat nejdříve v 10 hod., odpolední a podvečerní doba je nejvhodnější. S výjimkou státních svátků a hlavních křesťanských svátků je možné schůzku domluvit na kterýkoliv den pracovního týdne, výjimečně i během víkendu.

Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí?

Zástupci menších firem mohou přijít na jednání zcela nepřipraveni. Schůzky mohou být přerušovány a gruzínští partneři se mohou během jednání věnovat dalším záležitostem, což není třeba vnímat jako nedostatek respektu, ale pouze zvyk řešit více věcí v jeden okamžik. Jednání obvykle trvají poměrně dlouho, je třeba se obrnit časem a trpělivostí. Někteří obchodníci proto mohou překvapit snahou dospět k dohodě během prvního dne.

Jací jsou gruzínští obchodníci?

Schopnosti gruzínských obchodníků nevyplývají z jejich národní příslušnosti, ale spíše věku, vzdělání a oboru. Starší generace je někdy méně flexibilní a její přístup může připomínat obchodní jednání z dob SSSR. Mladší generace mnohdy strávila část života v Evropě či USA a odtud si přinesla i obchodní návyky.

Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti?

Gruzínští občané jsou z velké většiny praktikující pravoslavní křesťané, je proto vhodné respektovat významné pravoslavné svátky (Vánoce, Velikonoce, Epifany 19. 1., Giorgoba 23. 11.). Jinak náboženství vliv na obchodní jednání nemá. Asijským prvkem gruzínské společnosti je volné vnímání času a mnohem volnější dodržování termínů. Tak jako v jiných malých zemích platí, že se zde lidé vzájemně znají, což může stěžovat jednání s konkurencí, ale napomáhat při jednání s různými úřady.

Jak nakládají gruzínští obchodníci s časem v rámci obchodního jednání?

Čas není pro Gruzíny obecně důležitý, je třeba počítat s nedochvilností a vyzbrojit se trpělivostí při komunikaci e-mailem (odpověď může dorazit až za několik dní). V takovém případě je možné zavolat, upozornit na odeslaný e-mail, vysvětlit naléhavost věci a požádat o rychlou odpověď.

Jak nakládají gruzínští obchodníci s emocemi v rámci obchodního jednání?

Gruzíni jsou emotivní, jsou orientovaní na vztahy a emoce mohou převládnout nad fakty. Gruzíni se nebojí vyjádřit své emoce, i ty negativní. Nenechte se překvapit, když obchodníci dávají najevo vztek nebo extrémní zklamání a při diskuzi zvýší hlas či gestikulují. Přímý oční kontakt vyjadřuje důvěru, proto je dobré se při jednání dívat do očí. Pohled jinam nebo přerušovaný oční kontakt mohou být nesprávně interpretovány. Není vždy nutné sdělovat úplně celou pravdu, pokud je to pravda nemilá. Někdy je třeba také počítat s tím, že se dočkáte kladné odpovědi jen proto, aby se obchodní vztah posunul.

Existují nějaké teritoriální rozdíly v obchodních jednáních uvnitř země?

Přestože na území Gruzie žijí příslušníci různých etnických (Megrelové, Svanetové, Tušové, Pšovové atd.) a národnostních (Arméni, Azeři) skupin, etnicita či národnost nemá výrazný vliv na obchodní jednání.

Je vhodné resp. obvyklé nabízet při obchodních jednáních alkohol?

Velmi často gruzínští partneři s hrdostí nabízejí místní víno.

Jak se obléci na pracovní jednání?

Běžně jako v Česku s přihlédnutím k počasí (v Tbilisi mírná zima a teplejší léto). V případě větších společností lze očekávat formální oblečení, u menších společností spíše smart casual.

Jak by měl vypadat ideální jednací tým (počet členů, věkové a genderové složení týmu, šéf týmu)?

V Gruzii neplatí žádná obecná pravidla pro jednací tým, záleží na velikosti společnosti. Je třeba pouze mít na paměti, že zásadní rozhodnutí činí vedení společnosti, proto je dobré vést rozhodující jednání na co nejvyšší úrovni. Jednání by měl vést nejvýše postavený představitel, ostatní většinou pouze doplňují detaily.

Je obvyklé obchodního partnera pozvat domů, resp. být pozván domů? Pokud ano, co je při takové návštěvě obvyklé, co čekat?

Pozvání domů obvykle přichází až ve chvíli, kdy je mezi partnery navázán důvěrný, přátelský vztah. Při pozvání domů je vhodné přinést malou pozornost (sladkosti, alkohol). Běžnější je pozvání do restaurace na velkou večeři či recepci s gruzínskými specialitami.

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?

Ano, pokud nehovoříte gruzínsky, ani žádným z cizích jazyků, které ovládá gruzínský partner.

Jak je to s jazykovou vybaveností?

V Gruzii je poměrně rozšířená znalost angličtiny u mladší generace a ruštiny u starší generace.

Existují nějaká komunikační tabu?

Pokud sami nejste věřící, je lepší se vyhnout diskuzím o víře a náboženství. Obezřetnost je třeba také při hodnocení jednoho z nejznámějších Gruzínů Stalina. Ne všichni jsou ochotní přijímat známá fakta a negativní hodnocení, jak je známe v Čechách. Vzhledem k zakořeněnému respektu k tradičním hodnotám je také lepší vyhnout se diskuzi o LGBT.

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?

Osobní jednání je v Gruzii stále velmi důležité, nicméně vlivem pandemie si téměř všichni zvykli na komunikaci emaily, mobilními aplikacemi (Viber, WhatsApp, Messenger) či prostřednictvím virtuálních platforem (Zoom, MSTeams).

4.5. Doporučení

Je dobré mít stále na paměti, že navzdory euro-atlantickým ambicím se Gruzie geograficky nachází v Asii, po dlouhou dobu byla součástí SSSR a její transformace byla mnohem bouřlivější a náročnější než ta česká. Poté vás může Gruzie překvapit již jen mile. A ač jsou založení firmy či vstup na gruzínský trh snadné, je to teprve začátek, to náročnější vás teprve čeká. Proto je dobré obrátit se v případě zájmu o gruzínský trh nejen na zastupitelský úřad či kancelář CzechTrade, ale také na české či jiné zahraniční podnikatele, kteří mají s gruzínským trhem vlastní zkušenosti. I za tímto účelem Velvyslanectví ČR v Tbilisi iniciovalo v březnu 2021 vznik Platformy českých podnikatelů, která je neformálním sdružením nejen českých firem působících v Gruzii, ale také gruzínských podnikatelů uvádějících české výrobky na gruzínský trh či zastupujících české subjekty. Jejím posláním je výměna názorů, sdílení informací, znalostí, dovedností a zkušeností, posílení partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, zajištění větší pravidelnosti v kontaktech s českými institucemi, vytváření vazeb s gruzínskými partnery a posilování značky Česka.

4.6. Státní svátky

Pevné státní svátky (dny volna)

• 1. – 2. ledna – Nový rok
• 7. ledna – pravoslavné Vánoce
• 19. ledna – Křest Páně, Epifanie
• 3. března – Den matek
• 8. března – Den žen
• 9. dubna – Den smutku za padlé v boji za nezávislost/Den vítězství
• 9. května – Den vítězství ve Velké vlastenecké válce
• 12. května – Den sv. Ondřeje
• 26. května – Den nezávislosti (hlavní státní svátek)
• 28. srpna – Svátek Panny Marie (Mariamoba, Nanebevzetí)
• 14. října – Sveticchovloba (svátek města Mcchety, hlavního města Gruzie v raném středověku)
• 23. listopadu – Den sv. Jiří (Giorgi), patrona Gruzie (Giorgoba)  

Pohyblivé svátky (dny volna):

Pravoslavné Velikonoce – Velký pátek, Velikonoční pondělí – datum se obvykle rozchází s katolickými Velikonocemi, neboť výpočet probíhá podle juliánského kalendáře.  

Svátečními dny, které nejsou dny volna, jsou církevní svátky, kterých je v Gruzii velké množství, včetně dnů svatých. Velkým svátkem je Tbilisoba (Den Tbilisi – v poslední neděli října). 14. ledna se slaví „Starý nový rok“ podle juliánského kalendáře.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Vstup na gruzínský trh není jednoduchá záležitost a mnohdy nezávisí jen na kvalitě a ceně výrobku či služby. Soukromé distribuční společnosti se teprve rozvíjejí a zatím neexistují dostatečně spolehlivé a aktuální přehledy či katalogy místních distributorů a prodejních míst. Většina distributorů jsou spíše menší subjekty se zkušenostmi omezenými na velká města. Proto je nadále nejúčinnějším nástrojem k proniknutí na trh založení místního zastoupení, které bude zboží prodávat přímo místním velko- a malo-obchodníkům, případně je dobré mít zde místního partnera.

V poslední době se rozvíjí maloobchodní síť, v Tbilisi roste počet malých obchodů a supermarketů různých obchodních řetězců (Goodwill, Spar, Carrefour, Europroduct, AgroHub) jejichž zásobování je na slušné úrovni. Online prodej zboží je v Gruzii stále málo rozvinutý a internetových obchodů, tak jak je známe z ČR, je minimum.  

Na dovážené zboží se vztahuje 18 % DPH. Na alkohol, etylalkohol, pneumatiky, cigarety, kaviár je dále vybírána spotřební daň ve výši mezi 5 a 100 %. Obě daně se vztahují na dovozové i domácí zboží. Od investičních agentur dostává Gruzie za svůj celní systém pozitivní hodnocení. K základním dovozním dokumentům patří celní deklarace, faktura a certifikát původu a další dokumenty prokazující kvalitu, bezpečnost a technické normy. Všechny farmaceutické, kosmetické, chemické, potravinářské výrobky musí mít nálepku s gruzínským textem, alkohol a tabákové výrobky akcízní známku. Gruzínský celní zákoník je v souladu s evropskými standardy a zjednodušuje celní procedury za účelem maximálního zjednodušení procesu vývozu a dovozu. Do Gruzie je zakázáno dovážet výrobky ohrožující zdraví a bezpečnost včetně narkotik, pornografie a jaderného materiálu. Zbraně a munice musí mít licenci poskytnutou ministerstvem obrany či vnitra Gruzie. Gruzie neuplatňuje žádná množstevní omezení (kvóty, tarify). Neexistují vývozní cla a většina dovozních cel byla zrušena nebo radikálně snížena. Některé výrobky (léky, zbraně, výbušniny, radioaktivní látky, průmyslový odpad a některé zemědělské chemické látky) musí mít vývozní/dovozní licenci.  

Informace týkající se celní problematiky jsou k dispozici na webu Daňového úřadu.

K prosazování českého zboží v Gruzii pomáhají mj. proexportní akce MZV ČR, MPO ČR, MZe ČR a MMR ČR nebo Hospodářské komory ČR. Podnikatelské mise pořádané Velvyslanectvím ČR v Tbilisi mají své nezastupitelné místo při rozvíjení regionální spolupráce, tj. při „otevírání dveří“ českým výrobcům a exportérům. Na počátku roku 2021 obnovila svoji činnost Česko-gruzínská obchodní komora (pí Nino Mchedlidze-CEO, mob: +420 724 88 00 99). Od května 2022 v prostorách Velvyslanectví ČR v Tbilisi působí státní agentura pro podporu exportu CzechTrade. Její ředitel p. Štěpán Jílek (stepan.jilek@czechtrade.cz, mob: +995 595 51 21 87) poskytuje na základě konkrétních požadavků firem asistenční služby, konzultace v oblasti podnikání, založení firmy, případně provádí marketingový průzkum trhu, dále může vyhledat vhodné obchodní partnery a případně ověřit jejich zájem o nabízený produkt. CzechTrade se dále zaměřuje na ekonomickou prezentaci se státní podporou na vybraných výstavních akcích nezařazených do kategorie oficiálních účastí.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Díky zjednodušení daňového zákoníku a zákona o podnikání je v současnosti registrace obchodní činnosti jednoduchá a rychlá. Pro registraci firmy v Gruzii se žadatel musí nejprve rozhodnout, jakou právní formu chce registrovat (s.r.o. , OSVČ atp.), a následně podat žádost na Národní agenturu pro veřejný registr (NAPR). Její služby poskytují správní střediska, tzv. domy spravedlnosti a její oblastní pobočky. Společnost je zapsána v podnikatelském rejstříku, po registraci jí je automaticky přiděleno identifikační číslo (daňové identifikační číslo) a obdrží osvědčení o státní registraci. Samostatná registrace u finančního úřadu není nutná, protože společnost je automaticky registrována i u Finančního úřadu (spadá pod Ministerstvo financí). Registrační poplatek je 200 GEL (přibližně 67 EUR) za standardní registraci s doručením do druhého dne nebo 400 GEL (přibližně 134 EUR) za expresní registraci v tentýž den. Kromě toho může být účtován nominální bankovní poplatek ve výši 1 GEL. Po registraci společnosti je dalším krokem otevření bankovního účtu, které je obvykle zdarma. Banky požadují dokumenty, jako je osvědčení o registraci společnosti, průkaz totožnosti zakladatele a kopie zakládací listiny. Registrace vyžaduje osobní údaje o zakladateli (zakladatelích), podrobnosti o obchodní činnosti a dokumentaci o adrese sídla společnosti. V závislosti na typu společnosti mohou být vyžadovány další dokumenty, jako jsou stanovy, prohlášení o základním kapitálu nebo plná moc (pokud je podávána zástupcem). Všechny dokumenty musí být předloženy v gruzínštině nebo doplněny ověřeným překladem. 

V Gruzii působí v mnoha sektorech společné podniky (joint ventures), např. ve výrobě a distribuci elektrické energie, bankovnictví, mlékárenském průmyslu, ropném průmyslu, pivovarnictví, stavebnictví atd. Registrují se jako akciové společnosti nebo s.r.o.

Zákon o zahraničních investicích zakazuje zahraniční investice do některých odvětví (výroba a zkoušky jaderných, chemických a bakteriologických zbraní, výroba omamných látek atd.). Dle Zákona o licencích z července 2005 je pro investování do určitých sektorů a aktivit nutný souhlas příslušné vládní agentury.

5.3. Marketing a komunikace

Podle zákona o reklamě musí být reklamy v gruzínštině. Obchodní značky v cizím jazyce musí být doprovázeny gruzínským textem. Reklamy v určitých odvětvích (farmaceutické výrobky, zbraně) musí mít povolení příslušného ministerstva. Reklama se stala nedílnou součástí obchodování v Gruzii. Je běžná v televizi, rozhlase i v tisku. Ve velkých městech jsou rozšířené také velkoplošné poutače na budovách a v dopravních prostředcích. Reklamu je možné zadat prostřednictvím reklamní agentury stejně jako přímým kontaktem s reklamním oddělením příslušného média.  

V Gruzii nyní vysílá jeden veřejnoprávní kanál (První kanál) a stovka soukromých TV společností. Jen některé z nich vysílají na celém území (První kanál, Rustavi2, Imedi, Pirveli, Formula), některé mají regionální charakter (Adžara TV) nebo jsou přístupné prostřednictvím kabelového vysílání. K nejznámějším deníkům patří Resonanci, Akhali Taoba, 24 Saati/24 Hours (GJ a AJ), Sakartvelos Respublika, The Georgian Times (AJ), The Messenger (AJ), Georgia Today (AJ). K periodikům patří  The Georgian Business Week (AJ, RJ). Americká obchodní komora v Gruzii vydává čtvrtletník AmCham News. V Gruzii je velmi oblíbený a hojně využívaný Facebook.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Gruzie přistoupila k dohodám WTO a TRIPS v roce 2000. V roce 2004 parlament ratifikoval Římskou konvenci na ochranu práv umělců a výrobců nahrávek a Lisabonskou dohodu o označení původu. Gruzie je též smluvní stranou Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském. Ochranu duševního vlastnictví v Gruzii zajišťuje šest zákonů včetně Zákona o patentech, Zákona o obchodních značkách, Zákona o právu autorském a souvisejících právech. Držitelé práv mohou svá práva uplatňovat prostřednictvím Národního centra duševního vlastnictví (Sakpatenti). V praxi je ochrana duševního vlastnictví v Gruzii stále implementována nedostatečně. Na tržnicích i v některých kamenných obchodech je k dostání velké množství velmi levných pirátských kopií počínaje DVD, CD, přes oblečení, elektroniku, software atd. Gruzie bohužel nemá vyvinutý systém kontroly, odpovědnost za dodržování závazků WTO nyní leží na Ministerstvu hospodářství a udržitelného rozvoje, které nemá vybudované dostatečné kapacity. A koneckonců při stavu kupní síly není dodržování příslušných zákonů výhodné ani pro obchodníky, ani pro zákazníky.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky v Gruzii se řídí Zákonem o veřejných zakázkách, podle něhož musí být veřejné zakázky přesahující 5 000 GEL zveřejněny na oficiálních webových stránkách Státní agentury pro veřejné zakázky. V únoru 2023 Parlament Gruzie schválil novelu Zákona o státních zakázkách, podle níž měla již od ledna 2025 platit nová pravidla. Platnost novely byla nakonec odložena až do roku 2027. Hlavním kritériem stanoveným zadavatelem tak nadále zůstává cena. Od 2027 budou kritérii pro určení nejlepšího návrhu nejnižší cena, nejlepší poměr ceny a kvality nebo ekonomická efektivita. Současně bude vládním nařízením zřízen centrální zadavatel, který bude fungovat pod státní kontrolou a jeho stanovy schválí vláda. Kromě toho budou od roku 2027 všechny zadavatelské organizace povinny určit v rámci své organizační struktury nebo personálního plánu pověřenou jednotku nebo úředníka, který bude dohlížet na činnosti v oblasti zadávání veřejných zakázek. Od roku 2029 bude povinná certifikace specialistů na veřejné zakázky, čímž se zajistí, že personál zapojený do procesů zadávání veřejných zakázek splňuje standardizované kvalifikace. 

Informace o vyhlašovaných tendrech zasílá ZÚ Tbilisi na MPO, MZV a CzechTrade. Tyto informace jsou poté uveřejněny na Businessinfo. Bližší informace o všech vyhlašovaných tendrech jsou k dispozici na webových stránkách Ministerstva hospodářství a udržitelného rozvoje Gruzie, výše uvedené Státní agentury a jednotlivých ministerstev. Problémem je však často krátká doba na přípravu nabídky po vyhlášení tendru, což někdy vzbuzuje dojem, že tendr byl „připraven“ pro určitou firmu a je vyhlášen jen „pro forma“. Pro mnoho zahraničních firem je zásadní překážkou požadovaný překlad dokumentace do gruzínštiny.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební styk probíhá v zásadě stejně jako v Evropě. Vzhledem k náchylnosti Gruzie na globální a regionální otřesy dochází zvláště v době krizí k častému kolísání kurzu místní měny GEL (lari). Proto je dobré se proti těmto výkyvům zajistit, ať již standardními bankovními nástroji, anebo obchodováním přímo v zahraniční měně. To však nese určitá rizika, a to případnou platební neschopnost partnera při poklesu GEL anebo také snížení konkurenceschopnosti české produkce oproti jiným výrobkům např. z Turecka, Číny apod. Při jednání s malými a středními firmami je nutná důkladná prověrka platební schopnosti partnera nebo zajištění dodavatelského úvěru.  

Zahraničním obchodním partnerům a investorům se při vstupu na gruzínský trh doporučuje předem do uzavíraných smluv uvést případného arbitra obchodních sporů, na kterém se obě strany shodnou. Soudní systém v Gruzii není zcela transparentní a nezávislý a řešení případných soudních sporů může trvat roky.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

V roce 2006 byla ze strany Gruzie jednostranně zrušena vízová povinnost pro členské země EU, resp. členské země Schengenského prostoru na všechny typy cestovních dokladů. Státním občanům těchto zemí je tímto umožněn vstup a pobyt na území Gruzie bez víza po dobu nepřesahující 365 dnů, a to jak při turistických cestách, tak i při cestách za výdělečným účelem.  

Pro cesty do Gruzie se nevyžaduje žádné povinné očkování, ZÚ Tbilisi však doporučuje očkování proti žloutence, tuberkulóze a vzteklině. Gruzie je zemí bezpečnou, ale jako v každé jiné zemi je důležité dodržovat základní zásady bezpečnosti, tj. neukazovat zbytečně peníze, nechodit v noci do odlehlých částí měst atd. Zvýšené opatrnosti je nutné dbát při pobytu v odlehlých horských oblastech, jejich rozsáhlost a izolovanost je občas podceňována. Pro aktuální informace doporučujeme sledovat varování/doporučení zveřejněná na webových stránkách MZV ČR. ZÚ Tbilisi varuje před cestami do Abcházie a Jižní Osetie. Oblasti jsou kontrolovány separatistickými režimy. Gruzínské instituce zde nepůsobí a rovněž Velvyslanectví ČR nemůže v případě nouze poskytnout efektivní pomoc. Situace v obou oblastech je nepřehledná. Vysoká jsou bezpečnostní rizika v důsledku kriminálních aktivit. Překročení hraničních přechodů z Ruské federace do Abcházie a Jižní Osetie jsou z hlediska Gruzie považovány za nelegální a jsou klasifikovány jako porušení zákonů Gruzie. V případě použití těchto přechodů hrozí cestovateli deportace z Gruzie, v horším případě trest odnětí svobody.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pro české firmy mající zájem zaměstnávat v Gruzii své pracovníky z ČR (EU) nepředstavuje proces získání povolení žádnou velkou byrokratickou zátěž. Podrobné informace o získání pracovního povolení lze nalézt na stránkách Ministerstva hospodářství a udržitelného rozvoje či na Invest in Georgia.

5.9. Veletrhy a akce

Hlavním pořadatelem veletrhů regionálního významu v Gruzii je ExpoGeorgia na výstavišti Expo Georgia Exhibition Center v Tbilisi. Počet i rozsah veletrhů na tbiliském výstavišti je značně omezený, většina veletrhů je určena pro místní firmy a prodejce. Pořadatelem veletrhů v přímořském městě Batumi je ExpoBatumi.

Na období červen 2025-květen 2026 jsou v Tbilisi plánovány tyto veletrhy:

• 06. – 08. 06. 2025 – Winexpo Georgia – Mezinárodní veletrh vín a lihovin (místo konání: ExpoGeorgia)
• 19. – 20. 07. 2025 – Logistic Expo – Mezinárodní veletrh dopravních a logistických společností (místo konání: ExpoGeorgia)
• 22. – 23. 10. 2025 – International Education Fair – Mezinárodní veletrh vysokoškolského a odborného studia, studia v zahraničí a služeb studentům (místo konání: Radisson Blu Iveria Hotel Tbilisi)
• 06.  – 07. 11. 2025 – Georgian Energy Exhibition and Forum – Globální scéna pro gruzínské i mezinárodní společnosti působící v energetickém sektoru (místo konání: Expo Georgia)
• 14.  – 15. 11. 2025 – Tbilisi Book Days – Mezinárodní knižní veletrh a nejuznávanější kulturní událost v Gruzii (místo konání: Expo Georgia)
• 28.  – 29. 11. 2025 – Agro+Food+Drink+Tech Expo Georgia – Mezinárodní výstava pro agro, potraviny a nápoje a zařízení pro zpracování potravin (místo konání: Expo Georgia)
• 05.  – 06. 12. 2025 – Real Estate Exhibition- přední akce v oblasti nemovitostí, která sdružuje developery, investory, makléře a další klíčové hráče z místního i mezinárodního realitního trhu (místo konání: Expo Georgia)
• duben 2026 – Caucasus Build – Mezinárodní specializovaný veletrh pro stavebnictví, renovace, vybavení a design (místo konání: Expo Georgia)

Nejvýznamnějším veletrhem v přímořském letovisku Batumi na Expo Batumi je ve dnech 05. – 07. 12. 2025 Batumi Build 2025 – Mezinárodní veletrh stavebních materiálů, technologií a nemovitostí.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky/Embassy of the Czech Republic
Chavchavadze 37, block VI 0162 Tbilisi Georgia
Tel.: +995-32-291 67 40/41/42/43 spojovatel
Tel.: +420 222 420 222 konzulární pohotovost
E-mail: tbilisi@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/tbilisi

Pracovní doba:

• pondělí – čtvrtek 8:15–17:00
• pátek 8:15–15:45

Konzulární hodiny:

• úřední hodiny konzulárního úseku pro veřejnost: pondělí až pátek 9:00–12:00 a 13:00–14:00
• příjem žádostí o krátkodobé vízum, tj. do 90 dnů: pondělí až pátek 09:00 –12:00
• výdej víz: pondělí až pátek 13:00 –14:00
• příjem žádostí o dlouhodobá víza a pobyty (nutná emailová registrace přes tbilisi_visa@mzv.gov.cz): pondělí až pátek 9:00–12:00
• legalizační agenda: pondělí až pátek (na základě telefonické domluvy)

CzechTrade Gruzie a Arménie (v prostorách Velvyslanectví ČR v Tbilisi)
Chavchavadze 37, block VI 0162 Tbilisi Georgia
ředitel p. Štěpán Jílek
Mobil: +995 595 512 187
E-mail: stepan.jilek@czechtrade.cz
Web: www.czechtrade.cz/gruzie

Cesta z letiště

• cca 30 minut až 1hodina v závislosti na denní době, nejlepší je použít služeb Bolt (cena se pohybuje v rozmezí 20–40 GEL).

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Nouzová linka (policie, první pomoc, hasiči): 112
• MediClub Georgia (doporučená soukromá klinika), Tashkent st, Tbilisi, +995 322 251 991

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Zprávy, TV, rádio

• Civil Georgia – News from Tbilisi, Georgia www.civil.ge
• Formula tv.formula.ge
• Rustavi 2 Official Website www.rustavi2.com
• პირველი არხი – 1TV.GE
• Radio Free Europe/Radio Liberty www.rferl.org
• The Messenger – Georgia’s English Language Daily www.messenger.com.ge
• Státní informační agentura Abcházie www.apsnypress.info
• Tisková agentura «Interpressnews» www.interpressnews.ge
• Business News on BMG www.bm.ge
• Georgia Today www.georgiatoday.ge

Státní instituce (webové stánky ministerstev uvádíme v části 1.1)

• საქართველოს მთავრობა – მთავარი www.gov.ge
• Parlament www.parliament.ge
• Official website of the President of Georgia www.president.ge
• www.adjara.gov.ge

Obchod, ekonomika, statistika, konzultace

• საქართველოს სტატისტიკის ეროვნული სამსახური www.geostat.ge
• Georgia National Investment and Export Promotion Agency www.investingeorgia.org
• საქართველოს სავაჭრო სამრეწველო პალატა – Hospodářská komora www.gcci.ge
• America-Georgia Business Council www.agbdc.com
• Americká obchodní komora v Gruzii www.amcham.ge
• Business Ready (B-READY) www.worldbank.org
• veletrhy www.expogeorgia.ge
• Tbilisi Business Service Centre www.tbsc.ge
• Georgian Oil and Gas Corporation www.gogc.ge
• Ernst&Young www.ey.com
• Georgia (eu4business.eu) www.eu4business.eu/georgia
• EU-Georgia Business Council eugbc.net
• European Business Association www.eba.ge
• Georgian State Electrosystem www.gse.com.ge
• Gergian National Electricity Regulatory Commission www.gnerc.org
• Georgian National Tourism Administration gnta.ge
• Georgian National Communications Commission comcom.ge
• Mobilní operátor Magti www.magticom.ge
• Georgian Oil & Gas Corporation www.gogc.ge
• Enterprise Georgia www.enterprisegeorgia.gov.ge/en
• State Owned Investment Fund www.fund.ge
• National Bank of Georgia nbg.gov.ge

Různé informace

• TOP.GE – RATING www.top.ge
• Info-Tbilisi www.info-tbilisi.com
• The EBRD in Georgia www.ebrd.com/georgia.html
• IMF – Resident Representative Office in Georgia www.imf.org