MZV: Souhrnná teritoriální informace

Guinea-Bissau je malá západoafrická republika s výrazně zemědělským hospodářstvím a nestabilní politickou historií. Země čelí dlouhodobým výzvám spojeným s institucionální slabostí, korupcí a infrastrukturními deficity. Hospodářství je závislé na exportu kešu ořechů, zatímco fiskální stabilitu zajišťuje probíhající program s Mezinárodním měnovým fondem. Přes svou složitou politicko-ekonomickou realitu zůstává Guinea-Bissau otevřená zahraniční spolupráci, zejména v oblastech zdravotnictví, zemědělství, energetiky a technické asistence

Souhrnná teritoriální informace (STI) Guinea-Bissau (279.46 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Guinea-Bissau (MZV) (244B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Guinea-Bissau je prezidentskou republikou s dlouhou historií politické nestability. Prezident Umaro Sissoco Embaló zastává funkci od roku 2019. Země funguje na základě ústavy z roku 1984, která formálně dělí moc mezi prezidenta, parlament a vládu, avšak dochází k častým zásahům výkonné moci. Armáda má vlivné postavení v politickém systému a opakovaně zasahovala do civilního řízení státu.

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika je pragmatická a nevyhraněná. Hlavními partnery jsou Čína, Indie, Rusko a regionální společenství ECOWAS. Vztahy s EU se řídí rámcem Post-Cotonou a rozvojovou spoluprací. Zásadní je vojenská stabilizační mise ECOWAS, jejíž přítomnost přetrvává i v roce 2025.

1.3. Obyvatelstvo

Zemi obývá přibližně 2,2 milionu obyvatel. Etnicky pestré obyvatelstvo zahrnuje skupiny Balanta, Fula, Mandinka a další. Přibližně 46 % populace vyznává islám, 31 % tradiční náboženství a 20 % křesťanství. Oficiálním jazykem je portugalština, nejrozšířenější jazyk v běžné komunikaci je kreolština.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Ekonomika Guineje-Bissau roste stabilním, avšak velmi křehkým tempem – odhadovaný růst HDP v roce 2025 přesahuje 5 %, přičemž podobné tempo se očekává i v dalších letech. Struktura hospodářství je však extrémně jednostranná: až 90 % exportu tvoří kešu ořechy, které představují téměř třetinu HDP, čímž se země stává silně zranitelnou vůči výkyvům globální poptávky a cen. Inflace se po vyšších hodnotách v předchozích letech dostává pod kontrolu a v roce 2025 klesá pod 3 %. Obchodní bilance zůstává chronicky deficitní (–0,14 mld. USD v roce 2025), a to i přes mírný nárůst vývozu. HDP na obyvatele v paritě kupní síly zůstává nízký (3 200 USD), což odráží přetrvávající strukturální slabiny a omezenou diverzifikaci ekonomiky. Nezaměstnanost a průmyslová produkce nejsou spolehlivě měřeny, což dále komplikuje tvorbu hospodářské politiky.

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Státní rozpočet je deficitní. Od roku 2023 probíhá program rozpočtové konsolidace pod dohledem MMF v rámci ECF (53,2 mil. USD), který trvá do ledna 2026. Financování rozvoje je zajištěno především z mezinárodních zdrojů.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém je malý a kontrolovaný centrální bankou BCEAO. Přístup k financím je omezený, zejména mimo město Bissau.

2.4. Daňový systém

Daňový systém Guineje-Bissau je relativně nepřehledný a vykazuje známky nestability, což je způsobeno omezenou institucionální kapacitou a častými změnami v daňových předpisech. Tato situace komplikuje daňové plánování a zvyšuje administrativní zátěž pro daňové poplatníky.

Fyzické osoby podléhají progresivnímu zdanění příjmů, přičemž daňové sazby se pohybují od 0 % do 20 %. Daňová povinnost je nesena jednotlivci. Právnické osoby jsou zdaněny sazbou 25 % z čistého zisku. Daň z přidané hodnoty (DPH) se uplatňuje standardní sazbou 15 % na většinu zboží a služeb.

Očekává se, že Guinejský-Bissauský daňový systém projde reformami zaměřenými na zjednodušení daňových předpisů a zlepšení výběru daní. Cílem těchto reforem je zvýšit transparentnost a efektivitu daňového systému, což by mělo přispět k lepšímu podnikatelskému prostředí v zemi.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Guinea-Bissau obchoduje především s Indií, Čínou a EU. Kešu ořechy tvoří většinu exportu, dovoz tvoří pohonné hmoty, potraviny a průmyslové zboží.

Obchodní vztahy s ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Investice směřují do těžby, zemědělství a infrastruktury. Mezi aktivní investory patří Čína, Rusko (projekt bauxitu) a Indie (zemědělství). Investiční prostředí je však poznamenáno korupcí a právní nejistotou.

3.3. FTA a smlouvy

Guinea-Bissau je součástí dohod AfCFTA a ECOWAS. Vztahy s EU se řídí rámcem Post-Cotonou. S Českou republikou neexistují bilaterální smlouvy.

3.4. Rozvojová spolupráce

Země je čistým příjemcem rozvojové pomoci. Prioritami jsou infrastruktura, vzdělávání, zdravotnictví a veřejná správa. Klíčovým partnerem je EU a multilaterální instituce.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Perspektivními obory pro zahraniční spolupráci jsou agroprůmysl, zpracování kešu, obnovitelné zdroje energie, infrastruktura a veřejné služby. Vzhledem k institucionálním rizikům je nutná opatrnost a spolehliví místní partneři.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Společenské normy jsou ovlivněny portugalským dědictvím a náboženskou rozmanitostí. Vztahy mezi lidmi jsou formální a důležitou roli hraje zdvořilostní komunikace. Náboženství (islám, křesťanství, tradiční víry) má vliv na každodenní život.

4.2. Oslovení

Při vstupu na trh Guineje-Bissau je klíčové budovat vztahy osobně a s respektem k místním zvyklostem. Obchodní partnerství často stojí na důvěře a osobním kontaktu, proto je vhodné navázat komunikaci formálně, ideálně prostřednictvím doporučení či úvodního setkání. V úvodu spolupráce se doporučuje jasně a stručně představit sebe i společnost, zdůraznit zájem o dlouhodobé a vzájemně výhodné partnerství a projevit porozumění specifikům místního trhu. Trpělivost, kontinuita a otevřená komunikace jsou zásadní pro úspěšné navázání obchodních vztahů.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní jednání v Guineji-Bissau mají často neformálnější ráz a probíhají v uvolněné atmosféře, často mimo kancelář – běžné jsou schůzky v kavárnách, hotelech či restauracích, méně formálně i během oběda. Přesné načasování schůzek bývá orientační, dochvilnost není vždy samozřejmostí a je třeba počítat se zdržením. První kontakt a sjednání schůzky je vhodné realizovat osobně nebo přes důvěryhodného zprostředkovatele. Vizitky se vyměňují běžně, dárky nejsou očekávány, ale drobná pozornost může být vnímána pozitivně. Obchodníci v Guineji-Bissau kladou důraz na osobní vztahy, důvěru a trpělivost – příliš rychlé prosazování zájmů nebo nátlak může být kontraproduktivní. Emocionální projev během jednání bývá umírněný, ale mimoverbální signály a vztahový kontext hrají důležitou roli. Kulturní a etnická diverzita země se může promítat do stylu vyjednávání, přičemž hlavní obchodní aktivity se koncentrují v Bissau. Alkohol není běžnou součástí obchodních schůzek, obzvlášť s ohledem na muslimskou menšinu – vhodnější je zvolit neutrální nealkoholické pohoštění. Na jednání je doporučeno zvolit formální, ale klimaticky přizpůsobený oděv (lehké sako, halenka, dlouhé kalhoty/šaty). Jednací tým může být menší a smíšený; vyšší věk nebo zkušenost jsou respektovány. Pozvání domů je méně časté, ale pokud k němu dojde, je projevem důvěry – vhodné je přinést drobný dar a vyčkat na signály hostitele.

4.4. Komunikace

V Guineji-Bissau je úředním jazykem portugalština, nicméně mnoho místních obchodníků hovoří spíše kreolštinou nebo francouzsky; znalost angličtiny je omezená, zejména mimo mezinárodní organizace. Pro formální jednání nebo smluvní dokumenty se doporučuje zajistit tlumočníka do portugalštiny, pokud česká strana neovládá jazyk dostatečně. Při běžné komunikaci je vhodné využívat jednoduchý jazyk a ověřovat porozumění. E-mail se používá, ale spolehlivější je osobní kontakt či telefonát, ideálně prostřednictvím známé kontaktní osoby. Komunikační styl je spíše zdvořilý a nepřímý – přímá kritika nebo tlak mohou být vnímány negativně. Je vhodné vyhýbat se tématům politického napětí či náboženských rozdílů, která mohou být považována za citlivá.

4.5. Doporučení

Při obchodním jednání v Guineji-Bissau se doporučuje předem ověřit aktuální provozní dobu institucí, která se může měnit v závislosti na počasí, státních svátcích nebo neformálních událostech. Internetové a telefonní spojení je nespolehlivé, proto je vhodné mít více způsobů kontaktu. V horkém období může být běžné přesouvat schůzky na časná dopoledne. Drobné projevy zdvořilosti (např. zájem o rodinu či zdraví partnera) jsou ceněny a pomáhají budovat vztah. Vzhledem k neformálnímu prostředí může být rozhodovací pravomoc decentralizovaná – i zdánlivě méně významní účastníci jednání mohou mít zásadní vliv.

4.6. Státní svátky

V Guineji-Bissau se slaví následující státní a náboženské svátky:

• 1. ledna – Nový rok
• 20. ledna – Den národních hrdinů (výročí zavraždění Amílcara Cabrala)
• 8. března – Mezinárodní den žen
• 30. března – Korité (konec ramadánu, pohyblivý svátek)
• 1. května – Svátek práce
• 6. června – Tabaski (Eid al-Adha, Svátek oběti, pohyblivý svátek)
• 3. srpna – Den Pidjiguiti (výročí masakru přístavních dělníků v roce 1959)
• 24. září – Den nezávislosti (vyhlášení nezávislosti na Portugalsku v roce 1973)
• 14. listopadu – Den hnutí za přizpůsobení (výročí státního převratu v roce 1980)
• 25. prosince – Vánoce

 Některé svátky, zejména islámské, mají pohyblivá data v závislosti na lunárním kalendáři. Během těchto dnů jsou běžně uzavřeny úřady, školy a mnoho podniků.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Guinea-Bissau představuje malý, ale potenciálně perspektivní trh pro základní zboží, stavebniny, technologie a zemědělské vstupy, přestože investiční a obchodní klima zůstává rizikové – země je klasifikována ratingem OECD 7/7. Distribuční a prodejní kanály jsou soustředěny převážně do hlavního města Bissau, s důrazem na osobní kontakty a přímý prodej. Dovoz podléhá clům a DPH, přičemž celní systém vychází ze společného režimu ECOWAS (CET) a vyžaduje standardní dokumentaci včetně obchodní faktury, balicího listu a osvědčení o původu. Důležité právní předpisy se řídí portugalským právním systémem a obchodní regulace jsou často zastaralé nebo málo vymahatelné. Vývoz je pod kontrolou především u nerostných surovin a potravin. Země uplatňuje ochranná opatření na podporu domácích producentů, zejména v oblasti zemědělství. Devizové operace jsou regulovány centrální bankou BCEAO – převody zisku a měny podléhají schválení. Pro vstup na trh se doporučuje místní partner nebo agent, který se orientuje v nestabilním institucionálním prostředí.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

V Guineji-Bissau je nejběžnější formou podnikání společnost s ručením omezeným (SARL), která vyžaduje minimálně dva společníky a základní kapitál, přičemž proces založení je administrativně náročný a zdlouhavý. Alternativou může být akciová společnost (SA) nebo vstup prostřednictvím joint venture s místním partnerem, což může usnadnit orientaci v prostředí, ale nese riziko slabé právní vymahatelnosti. Mnoho zahraničních firem proto volí zastoupení přes místního agenta či distributora. Zřízení kanceláře je možné, ale vyžaduje registraci u obchodního rejstříku, daňového úřadu a dalších institucí. Výhodnější variantou pro počáteční fázi může být forma obchodního zastoupení nebo partnerství.

5.3. Marketing a komunikace

V Guineji-Bissau působí jen omezený počet profesionálních reklamních a PR agentur, většina firem využívá spíše lokální freelancery nebo regionální agentury z Portugalska či Senegalu. Nejúčinnějšími kanály jsou Facebook, rozhlas a billboardy v centru Bissau, případně přímá propagace na trzích a v místních komunitách. Instagram a Twitter mají jen omezený dosah. Televize má vliv zejména ve venkovských oblastech, ale s nízkou kvalitou pokrytí. V marketingu je třeba vyhnout se jakémukoli zobrazování nahoty, náboženských symbolů nebo politických odkazů, které mohou být vnímány jako neuctivé či provokativní. Důvěryhodnost a přímý kontakt s cílovou skupinou jsou zásadní.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Guinea-Bissau je členem WTO a signatářem Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), nicméně v praxi je ochrana duševního vlastnictví velmi slabá kvůli omezené institucionální kapacitě a nevymahatelnosti práva. Základní legislativa existuje, ale její aplikace je nedostatečná a registrace ochranných známek či patentů je zdlouhavá a neprůhledná. Rizikem je zejména kopírování produktů, nedovolené používání značky a obtížná obrana proti porušování práv. Doporučuje se registrace ochranných známek co nejdříve, spolupráce s místním právníkem a opatrnost při sdílení technických nebo marketingových informací.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky v Guineji-Bissau se řídí zákonem č. 07/2007 o veřejných zakázkách a nařízením č. 40/2008, které stanovují rámec pro zadávání a realizaci veřejných zakázek. Hlavními institucemi odpovědnými za dohled nad veřejnými zakázkami jsou Generální ředitelství pro veřejné zakázky (DGCP) a Úřad pro veřejné zakázky (ANAB). Přihlášky do tendrů obvykle vyžadují dokumentaci, jako jsou obchodní licence, finanční výkazy a technické návrhy. Financování projektů často pochází od mezinárodních donorů, jako jsou Světová banka nebo UNDP, což může ovlivnit požadavky na transparentnost a dodržování mezinárodních standardů. Informace o aktuálních tendrech lze nalézt na specializovaných portálech, jako jsou Tender Impulse nebo Guinea-Bissau Tenders.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební morálka v Guineji-Bissau je obecně nízká a obchodní transakce často provází zpoždění. Průměrná doba splatnosti faktur bývá 60 až 90 dní, přičemž proplácení je závislé na druhu partnera – u státních institucí a projektů financovaných donory může být delší. V případě nezaplacení se doporučuje obrátit na místního právníka nebo obchodní komoru, avšak vymáhání pohledávek je zdlouhavé a s nejistým výsledkem. V právních sporech mohou být místní subjekty de facto upřednostňovány, zejména kvůli slabé vymahatelnosti práva a institucionální zaujatosti. Doporučuje se proto využívat zálohové platby, pojištění pohledávek nebo akreditivy.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Při služebních cestách do Guineje-Bissau je nutné mít vízum, které lze získat prostřednictvím e-víza nebo na ambasádě. Jednovstupové vízum má platnost 30 až 90 dní, zatímco vícevstupové vízum může být platné až 365 dní. Cestovní pas musí být platný minimálně 6 měsíců od data vstupu do země. Maximální délka pobytu závisí na typu víza, obvykle však nepřesahuje 90 dní.

V hlavním městě Bissau je možné se pohybovat pěšky, avšak kvůli bezpečnostním rizikům je doporučeno využívat taxislužby. Veřejná doprava je omezená a nespolehlivá, proto se pro delší přesuny doporučuje pronájem vozidla s řidičem. Při pronájmu vozidla je důležité sjednat pojištění, které pokrývá škody a krádeže.

 Většina transakcí probíhá v hotovosti, proto je vhodné mít dostatek místní měny (CFA frank). Platební karty jsou akceptovány pouze v některých hotelech a restauracích.T

Pitná voda z kohoutku není bezpečná, doporučuje se konzumovat pouze balenou vodu.

Kriminalita, zejména drobné krádeže, je běžná, proto je třeba dbát zvýšené opatrnosti, zejména v noci a na opuštěných místech.

Spojení mezi mezinárodním letištěm Osvaldo Vieira a centrem města je zajištěno taxíky; veřejná doprava není spolehlivá.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pro získání pracovního povolení v Guineji-Bissau musí zahraniční pracovník nejprve získat dlouhodobé vízum a následně požádat o pracovní povolení prostřednictvím místního zaměstnavatele. Ten musí doložit, že pozice nemohla být obsazena místním pracovníkem, a předložit potřebnou dokumentaci, včetně pracovní smlouvy, kopie pasu, lékařského osvědčení a výpisu z rejstříku trestů. Proces může trvat několik týdnů až měsíců a je spojen s poplatky, jejichž výše se může lišit.

Minimální mzda v Guineji-Bissau činí 19 030 CFA franků měsíčně (přibližně 29 EUR) a je doplněna naturálním příspěvkem ve formě pytle rýže. V praxi se však výše mezd liší podle odvětví a kvalifikace pracovníka. Například administrativní pracovníci obvykle pobírají 60 000–100 000 CFA, technici 100 000–250 000 CFA a manažeři až 500 000 CFA měsíčně.

Sociální a zdravotní péče v zemi je omezená. Veřejný zdravotnický systém trpí nedostatkem personálu, vybavení a léků. Například v roce 2020 připadalo méně než 5 lékařů na 100 000 obyvatel. Zaměstnavatelé jsou povinni odvádět sociální příspěvky ve výši 14 % a zaměstnanci 8 % ze mzdy do Národního institutu sociálního zabezpečení (INSS).

Zdravotní péče je převážně poskytována ve městech, přičemž ve venkovských oblastech je dostupnost služeb velmi omezená. Zahraniční pracovníci by měli zvážit sjednání soukromého zdravotního pojištění a pravidelně konzultovat zdravotní stav s kvalifikovanými lékaři.

5.9. Veletrhy a akce

Raw Cashew Nuts Business Trade Fair (Bissau) – Tento veletrh se zaměřuje na propojení místních producentů kešu ořechů s mezinárodními odběrateli. Akce podporuje přímý obchod a rozvoj exportních příležitostí pro hlavní vývozní komoditu země.

Guinea-Bissau Sustainable Energy International Conference – Konference věnovaná obnovitelným zdrojům energie a energetické účinnosti. Setkání přitahuje odborníky, investory a představitele veřejného sektoru, kteří diskutují o strategiích pro udržitelný energetický rozvoj v zemi. 

MSGBC Oil, Gas & Power Conference – Regionální konference zaměřená na energetický sektor v oblasti Mauritánie, Senegalu, Gambie, Guineje-Bissau a Guineje. Akce slouží jako platforma pro diskusi o investičních příležitostech a rozvoji energetických projektů v regionu.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Guinea-Bissau spadá pod diplomatickou působnost Velvyslanectví České republiky v Senegalu, které je příslušné pro zastupování ČR vůči guinejsko-bissauským orgánům a pro poskytování konzulárních služeb českým občanům v zemi.

Velvyslanectví České republiky

Roh ulic Rue Maunoury a Rue Le Blanc,

Dakar – Plateau,

P. O. Box 6474,

Senegal

tel.: +221 33 821 45 76

e-mail: Dakar@mzv.gov.cz

web: www.mzv.gov.cz/dakar

Facebook: facebook.com/CzechEmbassySenegal

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Tísňová volání:

• Policie: 117
• Hasiči: 118
• Záchranná služba: 119 (v některých případech i jednotné číslo 1313)

Hlavní nemocnice:

• Hospital Nacional Simão Mendes (Bissau)
• Hospital Regional de Bafatá
• Hospital Regional de Gabú

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Ministerstvo hospodářství a financí (Ministério da Economia e Finanças) spravuje veřejné finance, daňovou politiku a rozpočet. Oficiální web je www.mef.gw, kde lze nalézt kontakty, rozpočtové dokumenty a formuláře.

Centrální bankou je BCEAO – Banque Centrale des États de l’Afrique de l’Ouest. Webová stránka sekce pro Guineu-Bissau je www.bceao.int, kde jsou dostupné měnové informace, kurzovní lístky i regulatorní rámec pro finanční sektor.

Hospodářská komora Guineje-Bissau (Câmara do Comércio, Indústria e Agricultura da Guiné-Bissau) zastupuje podnikatele a poskytuje konzultační i zprostředkovatelské služby. Její webová stránka je www.ccia-gw.org, obsahuje základní informace a kontakty.

Přehled hlavních médií v Guineji-Bissau, včetně tisku, rozhlasu a TV, lze nalézt na portálu www.w3newspapers.com/guinea-bissau, který pravidelně aktualizuje seznam místních i regionálních informačních zdrojů.

Světová banka provozuje přehlednou stránku věnovanou Guineji-Bissau na www.worldbank.org/en/country/guineabissau/overview, kde jsou k dispozici aktuální makroekonomická data, zprávy a analytické studie.

Mezinárodní měnový fond zveřejňuje aktuální zprávy a statistiky k Guineji-Bissau na www.imf.org/en/Countries/GNB, včetně dokumentů o fiskální politice, reformních programech a hospodářském výhledu.

Ekonomické indikátory Guineje-Bissau shromažďuje také portál Moody’s Analytics na www.economy.com/guinea-bissau/indicators, kde je možné sledovat vývoj HDP, inflace, obchodní bilance a dalších makroekonomických parametrů.