MZV: Souhrnná teritoriální informace

Lucemburské velkovévodství je konstituční monarchií a tradiční liberální demokracií. Předseda vlády je jmenován velkovévodou, kterému je ústavně svěřena výkonná moc, ačkoli v praxi má pouze ceremoniální funkci. Po parlamentních volbách na podzim roku 2023 došlo po dvou volebních obdobích ke změně ve vedení země. Do čela vlády se vrátila strana křesťanských demokratů (CSV), která vytvořila koalici s liberály (DP). Po několika dekádách se do opozice dostala levice (LSAP). 

Souhrnná teritoriální informace (STI) Lucembursko (340.01 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Lucembursko (MZV) (242B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Lucemburské velkovévodství / Groussherzogtum Lëtzebuerg / Grand-Duché de Luxembourg / Großherzogtum Luxemburg.

Lucemburské velkovévodství je konstituční monarchií a tradiční liberální demokracií. Předseda vlády je jmenován velkovévodou, kterému je ústavně svěřena výkonná moc, ačkoli v praxi má pouze ceremoniální funkci. Zákonodárná moc je dána poslanecké sněmovně (60 členů), volí se do ní každých 5 let poměrným systémem. Platí všeobecné přímé volební právo pro občany starší 18 let. Poslední volby do Poslanecké sněmovny se konaly v říjnu roku 2023. Po dvou vládních období středolevé koalice došlo k výrazné změně. Vládní koalici tvoří vítěz voleb Křesťansko-sociální lidová strana (CSV) vedená premiérem Lucem Friedenem a středopravá a liberální Demokratická strana (DP) bývalého premiéra a nyní ministra zahraničí Xaviera Bettela. Bývalé vládní strany Socialistická dělnická strana (LSAP) a Zelení (Dei Greng) jsou v současnosti v opozici.

Složení vlády:

• předseda vlády:  Luc Frieden (CSV)
• místopředseda vlády, ministr zahraničních a evropských záležitostí, zahraničního obchodu a humanitární pomoci: Xavier Bettel (DP)

Další členové vlády: 

• ministryně obrany, mobility a veřejných prací, rovnosti pohlaví a diverzity: Yuricko Backes (DP)
• ministr financí: Gilles Rothes (CSV)
• ministr hospodářství, malých a středních podniků,  energetiky a turismu: Lex Delles (DP)
• ministr školství, vzdělávání, pro děti a mládež, bydlení a územního plánování: Claude Meisch (DP)
• ministr pro rodinu, solidaritu a integraci: Max Hahn (DP)
• ministr vnitra: Léon Gloden (CSV)
• ministryně zdravotnictví a sociálního zajištění: Martine Deprez (CSV)
• ministryně pro digitalizaci, výzkum a vysoké školství: Stéphanie Obertin (DP)
• ministryně zemědělství, vinařství a ochrany spotřebitele: Martine Hansen (CSV)
• ministr životního prostředí, klimatu, udržitelného rozvoje a státní služby: Serge Wilmes (CSV)
• ministr sportu a práce: Georges Mischo (CSV)
• ministr kultury a turismu: Eric Thill (DP)
• ministryně spravedlnosti, komunikací a vztahů s parlamentem: Elisabeth Margue (CSV)

1.2. Zahraniční politika země

Lucembursko je aktivním členem většiny mezinárodních organizací (Organizace spojených národů / OSN 1945, Severoatlantická aliance/ NATO 1949, Rada Evropy / RE 1949, Evropské společenství uhlí a oceli / CECA 1952, Evropské hospodářské společenství / EHS /1957//Evropská unie / EU 1993, Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj / OECD 1960, Schengenská dohoda a Schengenská prováděcí úmluva / „schengen“ 1985, území EU, kde se užívá společná evropská měna euro / eurozóna 1999, European High Performance Computing Joint Undertaking / euro-HPC 2017, evropský cloud GAIA 2021).

V EU patří Lucembursko k zakládajícím, aktivním členům (u zrodu EHS, pozdější EU, stál Lucemburčan, pozdější ministr zahraničí Francie Robert Schuman); stojí i za řadou programových inovací EU (euro/1999, schengen/1999, superpočítačová síť euro-HPC/2017).

K nejbližším partnerům se řadí země Beneluxu a FR/DE (tzv. Pentaterála).  Zahraniční obchod a investice hrají v případě malé (2 586 km², 672 050 obyvatel), dynamické, otevřené, integrované ekonomiky zásadní roli. Většina produkce (85 %) je určena k exportu, z toho na 87 % do ostatních členských států EU (jeden z důvodů, proč právě LU iniciovalo vznik eura). Mezi důležité obchodní partnery se ovšem postupně zařazují i asijské (8,2 %), americké (5,84 %), africké (1,8 %) i oceánské země (0,2 %).

Se změnou vlády v říjnu 2023 Lucembursko mírně pozměnilo svůj doposud velmi otevřený přístup k migraci a uplatňuje přísnější pravidla podmínek přijetí uprchlíků. Dlouhodobě negativně vystupující Lucembursko vůči jaderné politice některých ČS EU (FR, CZ, BE) se také zmírnilo, nicméně země se i nadále výrazně zasazuje o přechod na ekologické a udržitelné zdroje energie, mj. investovalo do větrných elektráren v Dánsku a Belgii.

1.3. Obyvatelstvo

• Počet obyvatel: 672 050 (k 1. 1. 2024; z hlediska počtu obyvatel druhý nejmenší členský stát EU po Maltě).
• Hustota: 259,8 obyvatel/km².
• Přírůstek obyvatel cca 10 000 ročně (většinově migrace).
• Průměrný věk obyvatelstva je 39,9 let. 
• Věková skladba: děti do 14 let 16,1 %; aktivní populace 69,5 %; senioři nad 65 let 14,3 % (průměrný věk dožití 72 let muži, 82,8 let ženy).
• Národnostní složení: 52,1 % Lucemburčanů; 47,9 % cizinců (z toho 39 % EU).
• Jazyková skladba: francouzsky hovoří 96 %, lucembursky 78 %, německy 75 % rezidentů. Jazyk největší zahraniční komunity, portugalštinu, ovládá 11 % obyvatel.
• Náboženské složení: převažuje katolické vyznání (73,7 %), existují ovšem i menší protestantské a židovské komunity (2,3 %). S migrační vlnou narostl počet muslimských obyvatel (zatím 4 %).
• Největší města dle počtu obyvatel:
• Lucemburk 130 000 osob
• Esch-sur-Alzette 35 000 osob
• Differdange 26 200 osob
• Dudelange 20 900 osob
• Pétange 18 700 osob

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Lucembursko je stabilní, rozvinuté a vysoko příjmové hospodářství (roční hrubý plat 51 000 a čistý plat 38 000 eur). Země má stabilně nízkou nezaměstnanost (mírně nad 5 %), solidní růst (obvykle nad průměrem eurozóny) a optimální hodnocení/AAA. Patří mu přední příčky ve výši HDP/počet obyvatel. Výjimkou je nárůst inflace v roce 2022, která vlivem ekonomických dopadů války na Ukrajině vystoupala v jarních měsících 2022 přes 8 %. Následné ekonomické kroky vlády ji v roce 2023 dokázaly snížit na hodnotu kolem 4 % a následně v roce 2024 na hodnotu kolem 2.5%. Výše veřejného dluhu činí 24,8 % HDP. Lucemburská centrální banka a statistický úřad (STATEC)  uvádějí, že podle prvních předběžných výsledků vykazuje běžný účet za rok 2023 přebytek ve výši 5 376 milionů eur, což je o 558 milionů eur méně než v předchozím roce. Deficit bilance zboží činil 182 milionů eur, zatímco v roce 2022 byl přebytek 104 milionů eur. Pokud jde o vývoz a dovoz zboží, došlo k mírnému poklesu o 3 % u vývozu a 2 % u dovozu.

Vzhledem k malé rozloze a výhodné poloze je ekonomika otevřená, orientovaná na zahraniční obchod, integraci do větších ek. celků (EU, OECD, WTO). Ekonomika je založena především na sektoru financí a přeshraničních pracovnících (47,9 % pracovní síly/210 000 osob, zj. ze sousedních BE, FR a DE).

Průmysl: 7,2 % HDP: nejméně v EU (pův. zj. ocelářství, nyní i chemický, strojírenský, sklářský, gumárenský a zpracovatelský průmysl, food processing, biotechnologie, doprava/logistika, telekomunikace/média, ICT, stavebnictví a obchod s nemovitostmi, architektonické a inženýrské služby, pojišťovací, účetní a daňoví experti, reklamní agentury, konzultanti, realitní kanceláře, turistika).

Zemědělství: 0,2 % HDP (zj. vinařství, obilnářství, ovocnářství, chov skotu).

Služby: 88,7 % (zj. finanční/27 % HDP LU, mj. 2. nejv. glob. centrum invest. fondů, po New Yorku a právně-poradenské kabinety).

Zdroj: EIU, OECD, IMD, STATEC

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Makroekonomické analýzy očekávají, že v roce 2025 se hospodářský růst Lucemburska zvýší na 2,4 %, a to díky dominantnímu sektoru finančních služeb v zemi. Nižší inflace a uvolněnější měnová politika podpoří silnější výdaje domácností (očekává, že růst soukromé spotřeby se zvýší na 2,8 %), zatímco vývoz bude s oživením zahraniční poptávky nadále růst.

Státní rozpočet na rok 2025 počítá s odhadovanými příjmy ve výši 29,6 miliardy eur, to znamená nárůst o 1,5 miliardy eur (5,2 %) oproti roku 2024. Výdaje v roce 2025 vzrostou na 30,9 miliardy eur, což představuje nárůst o 1,3 miliardy eur (4,5 %) oproti odhadovaným 29,5 miliardy eur v roce 2024. Státní rozpočet by měl v roce 2025 skončit se schodkem 1,29 miliardy eur, což je o 500 milionů eur méně, než se dle ministra financí Rotha předpokládalo v březnu 2024. Očekává se, že veřejný dluh se v roce 2025 ustálí na úrovni 27,5 % HDP, ale v roce 2028 by mohl klesnout na 26 %. Důraz je v rozpočtu kladen na sociální soudržnost, sociální transfery tvoří 47 % rozpočtu. 15 % rozpočtu je určeno na důchodové systémy. V roce 2025 bude příspěvek státu do důchodového fondu činit 2,7 miliardy EUR (+5 % oproti roku 2024). V období 2025-2028 budou 2 miliardy € investovány do dostupného bydlení. 4,4 mld. € budou určeny na vzdělávání. Rozpočet ministerstva školství se meziročně zvýší o 330 milionů eur. Rozpočet na rok 2025 je rovněž navržen tak, aby zvýšil konkurenceschopnost ekonomiky, a to snížením daně z příjmů právnických osob a opatřeními na podporu zaměstnanců, včetně přilákání talentů.

2.3. Bankovní systém

Lucembursko jako jedno z významných finančních center EU, je sídlem více než 120 bank, z nichž většina jsou pobočky a dceřiné společnosti zahraničních bank. Finanční sektor země má největší podíl na domácí ekonomice, podílí se na ekonomice v rozmezí od 25–30 % HDP a přispívá více než 35 % daňových příjmů a proto je systém velmi vstřícný k investorům.

Z hlediska geografického zastoupení v lucemburském finančním centru stále tvoří největší skupinu německé banky (17,2 %), následují čínské banky a francouzské banky, obě s 10,9 %, a švýcarské banky s 10,2 %. Vývoj úrokových sazeb je dlouhodobě stabilní a pohybuje se kolem 1,5 % v závislosti na typu úvěru.

Nejvýznamnějšími bankami v zemi jsou:

• Banque et Caisse d’Épargne de l’Etat (Spuerkeess, 1856) – původní spořitelna, nyní banka s jediným akcionářem – státem. Banka nabízí širokou škálu služeb komerčního a podnikového bankovnictví, včetně správy aktiv, financování projektů a specializovaného privátního bankovnictví.
• Deutsche Bank Luxembourg S.A. – Německý bankovní gigant Deutsche Bank založil v létě 1970 dceřinou společnost v Lucembursku, svou první zahraniční dceřinou společnost po druhé světové válce. Banka poskytuje služby správy soukromého majetku, mezinárodní půjčky a zprostředkování, služby podnikového a investičního bankovnictví a retailové investiční služby.
• BGL BNP Paribas (LU část Fortis byla přejmenována na BGL a v 2009 převzata FR bankou BNP Paribas, při transakci byla vytvořena největší LU banka současnosti); Banka nabízí produkty a služby související s retailovým bankovnictvím, správou osobního majetku a podnikovým a institucionálním investičním bankovnictvím a správou.
• Banque Internationale à Luxembourg (BIL) byla založena v roce 1856 a je nejstarší soukromou bankovní skupinou v zemi. BIL nabízí služby retailového, privátního a firemního bankovnictví.
• ING Luxembourg – banka poskytuje produkty a služby retailového a podnikového bankovnictví.

2.4. Daňový systém

Daňový systém Lucemburska je s ohledem na fakt, že ekonomická orientace země je z velké části zaměřena na finanční sféru, stabilní a výhodný.

Sazby:

• DPH a spotřební: 17 % (snížená 3 %, 8 %, 14 %).
• Daň PO: Pro zisky do 175 000 eur 15 %. Pro zisky od 175 000 do 200 001 eur 26 250 eur + 31 % ze základu daně nad 175 000 eur. Pro zisky nad 200 001 EUR 17 %.
• Daň FO: 0–43,6 (+9 % příspěvek do fondu zaměstnanosti); horní sazba 38,9 % při ročních příjmech vyšších než 150 000 €.
• Průměrné zdanění: 38 % (vs. EU 40,7 %).
• Korporátní daň: 21 %.

Lucemburská vláda přijala v roce 2024 sérii opatření na podporu trhu s rezidenčními nemovitostmi. Při koupi hlavní nemovitosti k bydlení se zvyšuje příspěvek na registrační a přepisové poplatky. Odečitatelné částky úroků vztahujících se k úvěru použitému na financování hlavního bydlení se zvyšují o 1/3. 

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Setrvalý nárůst vývozu z ČR do Lucemburska je dlouhodobým trendem, zásadní komoditou je především oblast automobilového průmyslu, dále suroviny (zejména železo/ocel a surový kaučuk), hnojiva. 

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Obchodní aktivity se třemi sousedními zeměmi představují více než 50 %. V roce 2023 byly jeho hlavními odběrateli Německo (26,74 %), Belgie (25,90 %), Francie (12,98 %). Česko je v žebříčku na 13. místě. Dovoz pocházel především z Belgie (34,66 %), Německa (27,5 %), Francie (11,31 %). Česko zaujímá 11. pozici (údaje STATEC).

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Nejvýznamnějším mimoevropským partnerem Lucemburska jsou Spojené státy (cca 2,5 %) před Japonskem (cca 1,1 %) a Čínou (0,9 %).

Zdroj: EIU, Eurostat, 

3.2. Přímé zahraniční investice

Lucembursko nabízí příznivé podnikatelské prostředí pro zahraniční investice. V roce 2023 byla dle Lucemburského statistického úřadu (STATEC) celková výše přímých zahraničních investic 2 564 957 mil €, z toho  939 961  mil. € jsou přímé zahraniční investice mířící do Lucemburska a 3 504 918  mil. € jsou lucemburské zahraniční investice do zahraničí. Přímé zahraniční investice Česka do Lucemburska v roce 2023 činily 3 418 mil. € a řadí nás tak do třetí desítky investujících zemí.

Podle zprávy UNCTAD World Investment Report 2024 byl příliv přímých zahraničních investic v roce 2023 záporný ve výši 62,8 miliardy USD. Hlavními investujícími zeměmi v roce 2023 byly USA (21,7 %), Velká Británie (10,3 %), Kajmanské ostrovy (8,5 %), Nizozemsko (7,0 %) a Irsko (6,2 %). Finanční a pojišťovací služby činí více než čtyři pětiny všech investic, okrajově se na nich podílí zpracovatelský průmysl. Podle údajů OECD byl v prvních šesti měsících roku 2024 příliv přímých zahraničních investic do země záporný ve výši téměř 3 miliard USD, zatímco ve stejném období o rok dříve byl zaznamenán záporný příliv ve výši 54,7 miliardy USD.

Dne 1. září 2023 vstoupil v platnost zákon, kterým se zavádí vnitrostátní mechanismus prověřování přímých zahraničních investic, které mohou ovlivnit bezpečnost nebo veřejný pořádek. Velkovévodství se umístilo na 20. místě mezi 133 ekonomikami v globálním inovačním indexu 2024 a na 5. místě ze 184 zemí v nejnovějším indexu ekonomické svobody. Podle Světového ekonomického fóra (WEF) se země umístila na 23. místě Globálního indexu konkurenceschopnosti 2024. 

Zdroj: STATEC, Lloyds Bank. EY

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Obchodní vztahy Lucemburska s dalšími členskými státy EU jsou upraveny v rámci vnitřního trhu (včetně kolektivní úpravy vztahů se 3. zeměmi, na základě společného celního sazebníku, resp. spol. obch. politiky Unie)

Smlouvy s ČR

Bilaterální smluvní základna je velmi široká a odpovídající délce a rozvinutosti vzájemných vztahů.

• Smlouva mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol.
• Bezpečnostní smlouva mezi vládou České republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o vzájemné výměně a ochraně utajovaných informací.
• Smlouva mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o sociálním zabezpečení.
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o přijímání stážistů.
• Správní ujednání o podmínkách provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o sociálním zabezpečení.
• Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o mezinárodní silniční přepravě zboží.
• Prováděcí protokol k Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o mezinárodní silniční přepravě zboží.
• Dohoda mezi Československou republikou ze strany jedné a Belgickým královstvím a Lucemburským velkovévodstvím ze strany druhé o náhradě za jisté belgické a lucemburské zájmy v Československu a Dodatkový protokol.
• Dodatek k Dohodě mezi Československou republikou ze strany jedné a Belgickým královstvím a Lucemburským velkovévodstvím ze strany druhé o náhradě za jisté belgické a lucemburské zájmy v Československu a k Dodatkovému protokolu.
• Dohoda o letecké dopravě mezi Československou socialistickou republikou a Lucemburským velkovévodstvím.
• Úmluva o řízení smírčím, rozhodčím a soudním mezi Republikou československou a Velkovévodstvím lucemburským.
• Kulturní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Lucemburského velkovévodství.

3.4. Rozvojová spolupráce

Lucembursko patří mezi přední poskytovatele v rámci rozvojové spolupráce. Od roku 2009 země investuje 1 % svého hrubého národního důchodu (HND) do rozvojové pomoci, čímž se řadí mezi pět nejambicióznějších vyspělých ekonomik v této oblasti. Předběžné údaje pro rok 2024 jsou následující: Lucembursko vyčlenilo na oficiální rozvojovou pomoc 551 milionů €, z čehož 28 % bylo přiděleno v rámci mnohostranné pomoci a 72 % v rámci dvoustranné pomoci.

Lucemburská politika spolupráce je založena na cílených partnerstvích a opírá se o klíčové zásady spolehlivosti, angažovanosti a odbornosti. Je zaměřena na vymýcení chudoby, zejména v nejméně rozvinutých zemích, a je v souladu s cílem udržitelného rozvoje. V zájmu účinnosti a dopadu se lucemburská politika spolupráce zaměřuje na omezený počet partnerských zemí. Při výběru zeměpisných oblastí spolupráce Lucembursko zohledňuje index lidského rozvoje Rozvojového programu OSN a také úvahy týkající se regionálního přístupu a nestabilních situací. Lucembursko realizuje víceleté programy spolupráce nazvané Indikativní programy spolupráce (ICP) se šesti „partnerskými zeměmi“, z nichž pět se nachází v západní Africe, a podporuje také projekty v sedmi dalších zemích známých jako „projektové země“. Prioritními oblastmi spolupráce jsou vzdělávání, včetně odborné přípravy, a profesní integrace, zdravotnictví a sociální rozvoj. Lucembursko v roce 2024 neprodloužilo bilaterální spolupráci s Burkinou Faso, Nigerem a Mali z důvodu politického vývoje v těchto zemích (vojenské převraty atd.). Lucembursko nabízí možnost zapojení soukromého sektoru prostřednictvím Business Partnership Facility, kde jsou zveřejňovány projekty a nabídky zpravidla v ročním cyklu s termínem do 30. dubna.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Civilní letecký průmysl

Lucembursko dlouhodobě a intenzivně podporuje výzkum a vývoj v oblasti kosmických technologií. Pro firmy nejen z tohoto odvětví, ale i specialisty na moderní technologie a akademickou sféru se tak naskýtá příležitost vzájemné spolupráce.

▶ Dopravní infrastruktura

Lucembursko je závislé na pracovnících z okolních zemí, a potýká se tak hustým provozem osobních automobilů, zejména jižní část země a hlavní město Lucemburk. To v rámci existujícího plánu mobility pro hlavní město rozvíjí stávající dopravní síť a napojení na bezprostřední okolí. V současné době se jedná především o rozšíření železničního a tramvajového spojení.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Země je dlouhodobě podporovatelem moderních ICT řešení, digitalizace a také inovací. Nabízejí se příležitosti ve specifických oblastech zejména umělé inteligence, digitalizace finanční sféry a také kybernetické bezpečnosti v současnosti i s přesahem do oblasti posilování obranných kapacit.

▶ Voda a životní prostředí

Lucembursko se v současné době staví do pozice partnera pro všechny společnosti, které se rozhodují připravit na budoucnost tím, že se pustí do oběhového nebo výkonnostního hospodářství. Lucembursko tak podporuje projekty udržitelného rozvoje, dosažení uhlíkové neutrality a cirkulární ekonomiky. Součástí vládní politiky je vytvoření ekosystému včetně podpůrných balíčků, které mají podnikům pomoci prosperovat v této perspektivní oblasti.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Lucembursko ve zdravotnictví výrazně podporuje nové trendy medicíny stejně jako výzkum a vývoj v biotechnologiích, nově také oblast digitalizace všech aspektů zdravotnických technologií. Vzhledem k zaměření na moderní a inovativní technologie je zde prostor i pro oblast nanotechnologií. Pro výzkumná pracoviště a firmy by se tak mohla otevřít možnost spolupráce na akademické i firemní úrovni.

▶ Výzkum, věda, inovace a vzdělávání

Lucembursko investuje do vědy a výzkumu a systematicky podporuje svou jedinou univerzitu (Université de Luxembourg) založenou v roce 2003. Univerzita má 3 fakulty (přírodní vědy, humanitní vědy a právo/ekonomie) a nabízí studium a výzkum v moderních, inovativních a interdisciplinárních oborech. V oblasti vědy, výzkumu a inovací velmi úzce spolupracuje s Lucemburským Institutem pro vědu a technologie (LIST) a vládní agenturou LuxInnovation. Má také vlastní inkubátor a akcelerátor.

Mapa globálních oborových příležitostí | BusinessInfo.cz

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

V Lucembursku obecně platí zásada, že o uplatnění na trhu významně rozhoduje vztah kvalita–cena. Důležitá je proto zj. finální fáze vstupu na trh a definice nabídky, se znalostí pozice komodity, volba marketingové studie, ideálně za využití místního zástupce (výběr je ovlivněn zvyklostmi v segmentu, především v případě dodávek technicky vyspělého zařízení, kde se doporučuje disponovat skladem náhradních dílů a kompletním a kvalitním poprodejním servisem).

Nezbytná je komunikace v aspoň jednom z místně užívaných oficiálních jazyků (francouzština, němčina), bezproblémová je i možnost komunikace v angličtině.

4.2. Oslovení

Obvyklá forma prvotního kontaktu je e-mailem, ne vždy lze očekávat okamžitou odpověď. Předpokládá se jazyková kultivovanost, zdvořilost a přímá komunikace v některém v místě obvyklém jazyce, včetně angličtiny.

4.3. Obchodní schůzka

Neexistují zásadní kulturní odlišnosti oproti České republice. Ke sjednání schůzky bývá nutná e-mailová i následná ústní komunikace, partneři jsou obvykle zdrženliví přesouvat se mimo vlastní firmu. Předpokládá se dochvilnost, odpověď v adekvátním časovém horizontu. Předání vizitky je považováno za automatické. Na jednání je třeba se obléci pečlivě, Lucemburčané si na vzhled velmi potrpí. S dary je naproti tomu třeba zacházet opatrně, zejména při prvních kontaktech obvyklé nejsou. Alkohol je možno nabídnout jen při konzumaci v restauraci, ve firmě k jednání nepatří.

Obchodníci jsou Lucemburčané velmi zdatní, zřetelně preferovány jsou zejména lokální, popř. regionální firmy. Kulturní/náboženské/etnické odlišnosti nejsou registrovány, mentalita není vzdálena CZ, DE. Teritoriální rozdíly v obchodních jednáních uvnitř země vzhledem k rozloze LU žádné neexistují. Ideální jednací tým nemusí být velký, věk ani gender nerozhoduje, zásadní je kompetence, přesnost, jazyková vybavenost.

4.4. Komunikace

Lucembursko nevybočuje z obvyklých evropských norem. Komunikační tabu – nad rámec obvyklých kontur vhodné společenské konverzace a vybraného chování – neexistují. Komunikace obvykle začíná e-mailem, s ústním follow-up, přítomnost tlumočníka není hodnocena dobře (Lucemburčané jsou jazykově výborně vybaveni – francouzština, němčina či angličtina; obdobnou samostatnost očekávají i u partnerů).

Předpokládá se zdvořilé, korektní chování, dochvilnost, pravdomluvnost, aktivita, automatická vybavenost vizitkami, písemnými podklady, nákresy, fotografiemi. Lucemburčané patří i k pragmatickým, jakkoli i v zásadě transparentním partnerům. Zvláštní zacházení nemá žádný z obchodníků. Vzhledem k přesycenosti trhu lze ovšem prorazit jen za předpokladu výhodných finančních pobídek.

4.5. Doporučení

Vzhledem k saturovanosti (řadou dlouhodobých kontraktů svázaného) trhu a silnými kontakty na sousední země (i vzhledem k absenci jazykové bariéry) musejí podnikatelé překonat dojem domnělého nezájmu partnerů o navázání kontaktu. Dbát je třeba na úpravu zevnějšku, dochvilnost, slušnost výraziva, jazykovou vybavenost; vyloučit kritiku jiných partnerů či zemí.

4.6. Státní svátky

Lucembursko je zemí katolické tradice/slaví se většina katolických svátků a panovníkovy narozeniny.

Oficiální kalendář registruje 11 významných dní v roce:

• Nový rok / Nouvel An (1. 1.)
• Karneval / Carnaval (únor / pohyblivý svátek)
• Velikonoce / Pâques (březen či duben / pohyblivý svátek)
• Svátek práce / Fête du Travail (1. 5.)
• Svátek EU / Journée de l’Europe (9. 5. – od 2019)
• Svátek Nanebevstoupení Páně / Assencion (květen či červen / pohyblivý svátek, odvislý od termínu Velikonoc)
• Letnice / Pentecôte (květen či červen / pohyblivý svátek, odvislý od termínu Velikonoc)
• Státní svátek – veřejné oslavy narozenin velkovévody / Fête nationale (23. 6.)
• Svátek Nanebevzetí Panny Marie / Assomption (15. 8.)
• Svatodušní svátky / Toussaint (1. 11.)
• 1. a 2. svátek vánoční / Noël (25.–26. 12.)

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

K výhodám patří centrální poloha země v prostoru EU, silná personální i lingvistická vazba na okolní země tzv. Velkého regionu, relativní bezpečnost, atraktivní kvalifikovaná pracovní síla, kvalitní telekomunikační standardy, vysoce výhodný fiskálně-daňový systém, investiční stimuly SMEs (prostřednictvím kreditní společnosti National Society of Investment Credit) a podpora etablování podnikatelů (prostřednictvím agentury LuxInnovation). K nevýhodám se naopak řadí vysoké náklady (nájmy i zaměstnanecké platy), saturovanost trhu, zvykovost a přesycenost spotřebitelů i jejich orientace na cenu, složitá dopravní situace, malá produktivita vybraných služeb (stavební a opravárenské firmy, kosmetické služby) a úroveň technického školství.

Vzhledem k faktu, že ČR i Lucembursko jsou členskými státy EU je vývoz/dovoz vnitro-komunitárním obchodem, tedy bezcelně. Jakkoliv je plně liberalizován, mohou pohyby některých výrobků podléhat zákazům/omezením (ohrožení veřejné morálky, politiky, bezpečnosti, ochrany zdraví a života lidí nebo zvířat a rostlin, porušování pravidel hospodářské soutěže, nekalé obchodní praktiky, plus výjimky strategické povahy/zbrojní materiál, kde platí oznamovací povinnost/avis d’exportation). Běžnými průvodními doklady v obchodním styku jsou faktura (s hodnotou zboží, DPH i mezinárodním DIČO) a přepravní doklad (nákladní/náložný list).

Existuje systém investičních pobídek, k dispozici jsou zj. zvýhodněné podmínky pro (re)investice v bývalých průmyslových zónách, kapitálové granty formou úvěrů, platformy inovačních center na podporu začínajících podnikatelů či start-upů. U všech společností se předpokládá registrace v Obchodní komoře (Citoyens – Guichet.lu – Luxembourg, Invest, Innovate, Export). Limity v podílech mimo-lucemburského vlastnictví stanoveny nejsou, zahraniční investoři se mohou účastnit i privatizačních programů. Se stimuly lze počítat dokonce i v projektech PPP (zj. v oblasti inovativních odvětví s vysokou přidanou hodnotou / finance, ICT, eko-provozy, biotechnologie, cirkulární ekonomika).

Z hlediska dodržování pravidel konkurenceschopnosti/competition law přezkoumává případy Inspektorát ministerstva hospodářství. Země přistoupila ke všem platným úmluvám o arbitrážním řízení International Center for Settlement of Investment Disputes Convention, Convention on the Recognition and Enforcement of Foreign Arbitral Awards).

Dne 1. září 2023 vstoupil v platnost lucemburský zákon ze dne 14. července 2023, kterým se zřizuje vnitrostátní mechanismus prověřování přímých zahraničních investic, které mohou ovlivnit bezpečnost nebo veřejný pořádek. Zákon ukládá pravidla pro investory ze zemí mimo EU/EHP, kteří chtějí investovat do lucemburských subjektů působících v kritických odvětvích, jako je energetika, zdravotnictví, obrana, finance, telekomunikace, data, média a zemědělsko-potravinářský průmysl v Lucembursku. Za účelem dosažení souladu s nařízením zákon nařizuje proces předchozího oznámení a postup prověřování spolu s mechanismy prosazování v případech nedodržení povinnosti předchozího oznámení nebo prověřování.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Povolení k podnikatelské činnosti v Lucembursku vydává Ministerstvo hospodářství (Ministère de l´économie). Ke zřízení společnosti (s.r.o./a.s. ) je třeba u banky deponovat základní kapitál a získat příslušné osvědčení, vyhotovit finanční plán firmy, uložit jej u notáře a zajistit předepsané notářské ověření zakládací listiny ve vztahu k místně příslušnému obchodnímu soudu, který zajistí registraci v obchodním rejstříku. Následně firma dostane přiděleno IČO a DIČ. Všechny firmy musí mít otevřený bankovní účet a své pracovníky registrovat u Úřadu sociálního zabezpečení.

Firemní poradenství provozuje Lucemburská obchodní komora (Centre de Formalité et d’Information de la Chambre de Commerce, 7, rue Alcide de Gasperi, L-2981 Luxembourg, tel.: +352/42.39.39.330, fax: +352/43.83.26, e-mail: centre.de.formalites@cc.lu), jíž je třeba notifikovat i vysílání pracovníků k provedení práce (tj. bez založení lucemburské firemní pobočky). Pracovníci podléhají pracovnímu právu, pracovní povolení nepotřebují.

Od roku 2017 mohou v Lucembursku fyzické osoby podnikat s využitím varianty klasické společnosti s ručením omezeným, tzv. „zjednodušené společnosti s ručením omezeným“ („Société à responsabilité limité simplifiée, S.à r.l.-S. či „S.à r.l.-S. à 1 euro“). Zřídit tuto tzv. „s.r.o. za euro“ lze nejen bez větších nákladů (od 1 do 12 000 eur), ale i zvláštních formalit (zápis do registru lze učinit bez notářsky ověřeného podpisu).

Obchodní společnost je určena výhradně fyzickým osobám, simplifikované s.r.o. vlastník nemůže kumulovat. Z důvodu ochrany případných věřitelů bude však dvacetina každoročního čistého zisku odváděna do povinné rezervy společnosti. Povinnost pomine v okamžiku, kdy rezervní fond dosáhne částky 12 000 €, tedy sumy běžné v případech klasických s.r.o. Snížení nákladů má založení firmy usnadnit především začínajícím podnikatelům bez většího vstupního kapitálu (konzultanti, drobní prodejci, agentury pro průzkum trhu). Pro společnosti s nezbytnými úvodními finančními parametry, př. restaurace či farmy, zůstává řešením klasická s. r. o.

5.3. Marketing a komunikace

Speciální marketingové a PR firmy na trhu vzhledem k velikosti země nefungují.  S ohledem na propojení trhu i absenci jazykové bariéry tuto agendu pokryjí firmy z okolních větších zemí. Reklama tedy funguje v omezené míře standardně v TV, rozhlase a novinách, resp. billboardy a reklamní plochy na zastávkách veř. dopravy. Využití sociálních sítí lze též využít s vědomím omezené velikosti trhu. V marketingu není záhodno používat příliš provokativní, resp. jazykově obhroublé výrazivo, případně kritické bonmoty.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V Lucembursku platí standardně společné předpisy EU také v této oblasti. Na národní úrovni se zaměřuje na ochranu duševního vlastnictví, boj s podvody, zlepšování registrace patentů a zvyšování veřejného povědomí o důležitosti této oblasti Národní program pro inovace a plnou zaměstnanost. Agenda patří do gesce Ministerstva hospodářství. Autorské právo je chráněno až 70 let po autorově smrti. Práva zahrnují dědické a morální aspekty.

Případy porušování práv duševního vlastnictví ve vztahu k českým subjektům nebyly ze strany ZÚ Lucemburk dosud zaznamenány.

Od roku 1995 je LU členem WTO (je konsistentní s požadavky TRIMs / Trade Related Investment Measures i TRIPs / Trade-Related aspects of Intellectual Property Rights). Ke všem platným dohodám (Bern Convention, Patent Cooperation Treaty, Paris Convention, Patent Law Treaty, Madrid Agreement and Protocol, European Patent Convention) přistoupilo Lucembursko i v oblasti ochrany intelektuálního vlastnictví (je členem World Intellectual Property Organization).

5.5. Trh veřejných zakázek

Trh veřejných zakázek se řídí platnou právní úpravou EU. Informace o veřejných zakázkách vypisovaných na území EU a o programech a projektech Unie jsou pravidelně, transparentně zveřejňovány (Journal officiel, Office des publications officielles de l’UE, rue Mercier 2, L-2144 Luxembourg). Dalším zdrojem informací je národní portál veřejných zakázek.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Rizika místního trhu:

Lucemburský trh nepředstavuje jiná rizika než trhy ostatních zemí EU. Specifikem je pouze malá rozloha země, nedostatek domácích distribučních sítí, velká přítomnost zahraničního kapitálu, saturovanost trhu výrobky a silné národní cítění obyvatel.

Platební morálka:

Evropský standard. Trend k prodlužování délky splatnosti faktur (rozdíly jsou v platebních lhůtách v jednotlivých sektorech a komoditách) jsou dodavatelé nuceni akceptovat (jakkoli se vývozci snaží o maximální ochranu před inkasními riziky, zejména jde-li o zahajovací nebo ad hoc dodávky, resp. o spolupráci s partnerem, s nímž dodavatel nemá předchozí zkušenost). V případě pochyb se doporučuje evt. vyžádat si bankovní i obchodní reference předem, (LU obchodní rejstřík, zaslání výpisu je zpoplatněno).

Proti úvěrovým rizikům se je možno pojistit u EGAP či u jiných obchodních bank.

Obchodní spory:

Nejčastějším důvodem obchodních sporů je vymáhání pohledávek. V oblasti fungují lucemburské inkasní či specializované poradenské kanceláře (LU těží z FR právní tradice, od FR práva však existují zásadní odchylky – v procesním právu platí zj. zásada, že odsouzená strana nehradí náklady soudního řízení (dlužník může tudíž kalkulovat s tím, že jde-li o menší finanční nároky, nebude pro poškozeného s ohledem na relativně vysoké náklady spojené s řízením výhodné obracet se na soud).

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Lucembursko je stejně jako Česká republika členem EU/Schengenského prostoru, vízová povinnost tedy neexistuje, přeshraniční pohyb je možný na kterémkoliv místě bez hraničních kontrol. V Lucembursku lze využít veřejnou dopravu zdarma, což je mnohdy i výhodnější vzhledem k nadprůměrné dopravní zatíženosti. Hotely jsou běžně dostupné, cenově převyšují běžný evropský průměr a během konání Rad EU v Lucemburku (říjen, duben, červen) mohou být ceny velmi exponované.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pracovní trh zcela dle pravidel EU. Občané EU tudíž nemusejí v Lucembursku žádat o pracovní povolení, pouze se registrují za účelem sociálního pojištění u úřadu sociálního zabezpečení, Centre Commun de la Sécurité Sociale). Podrobnější informace jsou k nahlédnutí na stránkách lucemburského úřadu práce.

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnější veletrhy a výstavy v teritoriu se konají v LuxExpo (The Box, SA, 10 Circuit de La Foire Internationale, 1347 Luxembourg, tel. 00.352/43. 991).

• leden: Expo Creativ (veletrh firem působících v oblasti umělecké tvorby) a Vakanz (veletrh cestovního ruchu).
• březen: SpringBreakLuxembourg (veletrh spotřebního zboží).
• červen: Nexus2050 (veletrh oboru Informačních a komunikačních technologií); Smart Manufacturing week (možnosti udržitelného rozvoje v tradičních výrobních oborech a stavebnictví)
• říjen: Luxembourg HealthCare Week (veletrh zdravotnictví a bezpečnosti v práci) a Home & Living Expo (life-stylový veletrh).

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Ambassade de la République tchèque
2, rond-point Robert Schuman, L-2525 Luxembourg
tel.: +352/264 778 11
fax: +352/264 778 20
e-mail: luxembourg@mzv.gov.cz; commerce_luxembourg@mzv.cz
web: www.mzv.gov.cz/luxembourg
pracovní doba 8:30–17:00.
ZÚ se nachází v bezprostřední blízkosti tzv. velkého lucemburského divadla (Grand Théâtre de la Ville de Luxembourg). Spojení je možné městskou hromadnou dopravou (zdarma/autobusová zastávka Fondation Pescatore, tramvajová zastávka Theater) nebo autem (k dispozici rozsáhlá parkovací plocha a zároveň podzemní parkoviště). Z letiště je ZÚ dosažitelný přímou autobusovou linkou č. 6, 16 (dle provozu, do 1h).

Další kontakty s působností pro Lucembursko:

CzechTrade Belgie a Lucembursko
Pavel Zelenka
Embassy of the Czech Republic, 154, Avenue Adolphe Buyl/Adolphe Buyllaan, 1050, Bruxelles/Brussel

tél: +32 2 641 89 37 – mobil: +32 493 825 473

e-mail:  pavel.zelenka@czechtrade.cz

web: www.czechtrade.be

České centrum Brusel/Centre tchèque, Bruxelles
Kristýna Halounová
150 – 152, Avenue Adolphe Buyl/Adolphe Buyllaan,  1050 Bruxelles/Brussel
tel.: +32/26.41.89.48
e-mail: brussels@czech.cz
web: brussels.czechcentres.cz

CzechTourism, Amsterdam
Tsjechisch Bureau voor Toerisme-CzechTourism
Petra Palečková
Strawinskylaan 4117, 4th floor, 1077 ZX Amsterdam Nizozemsko
The Netherlands tel.: +31 615 963 820
e-mail: paleckova@czechtourism.com
web: www.czechtourism.cz/

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• záchranná služba: 112
• hasiči: 112
• lékařská a lékárenská pohotovost: 112
• policie: 113
• infolinky:
• 124 20 – telekomunikace
• 4088-1 – pošta
• 450202-1 – Červený kříž

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Obecné informace:

• etat.public.lu
• luxembourg.public.lu
• Site officiel de la Cour grand-ducale de Luxembourg
• Citoyens – Guichet.lu – Luxembourg

Administrativa:

• Le gouvernement luxembourgeois
• Portail de la fonction publique – Luxembourg
• L’annuaire des sites publics luxembourgeois

Justiční systém:

• Citoyens – Guichet.lu – Luxembourg
• La Justice – Luxembourg
• Juridictions administratives – Organisation de la justice
• Conseil d’Etat – Luxembourg
• Cour des comptes – Luxembourg
• Journal officiel du Grand-Duché de Luxembourg – Legilux

Sněmovna: Chambre des députés du grand-duché de Luxembourg

LU v EU: Europaforum Luxembourg

Hospodářství:

• Statistiques – Luxembourg
• Banque centrale du Luxembourg
• Luxembourg for Finance
• Chambre de Commerce Luxembourg
• Portail des marchés publics
• Ministère de l’Économie – Le gouvernement luxembourgeois
• L’annuaire des sites publics luxembourgeois
• ABBL – The Luxembourg Bankers‘ Association
• European Investment Bank
• ALFI
• SNCI, Société Nationale de Crédit et d’Investissement

Média: luxembourg.public.lu

Sousedská spolupráce:

• Benelux, coopération transfrontalière pour votre bien-être
• Grande Region

Turistika, umění, kultura, sport:

• Resto.lu
• Musées lucembourgeois et régionaux
• Welcome to Luxembourg – Visit Luxembourg
• Culture & loisirs – Guide pratique | Editus
• Portail du sport – Luxembourg

Vybrané profesní asociace:

• Bankovní asociace – ABBL – The Luxembourg Bankers‘ Association
• Svaz obchodu – Chambre de Commerce Luxembourg
• Svaz průmyslu – FEDIL – The Voice of Luxembourg’s Industry
• Svaz pracovníků v pohostinství – Horesca
• Svaz řemeslníků – Fédération des Artisans

Další odkazy:

• Veletrhy, výstavy – LUXEXPO THE BOX
• Rozvojové programy – LuxDev
• Burza – Luxembourg Stock Exchange
• Aktuality – RTL Info
• Internetový vyhledávač – Cinéma – info Espace culturel Luxembourg