MZV: Souhrnná teritoriální informace

Niger (République du Niger) patří do skupiny nejméně rozvinutých zemí a leží v oblasti Sahelu bez přístupu k moři, ¾ území pokrývá poušť. 85 % obyvatelstva žije v pásu 150 km širokém podél jižní hranice. Země má však jeden z největších přírůstků obyvatelstva na světě. Niger disponuje velkým nerostným bohatstvím (uran, zlato, ropa) a až do poloviny roku 2023 měl i velmi dynamicky rostoucí ekonomiku. Hodnota HDP Nigeru představuje 0,01 % světové ekonomiky. Bezpečnostní situace v zemi zůstává neutěšená.

Francouzské pronikání na území dnešního Nigeru začalo na konci 19. století. Plnou kontrolu a přechod od vojenské k civilní správě však bylo možné uskutečnit až po potlačení místního odporu v roce 1922, kdy Niger získal status samostatné kolonie. Region byl součástí koloniální jednotky Francouzská západní Afrika. Niger získal nezávislost dne 3. srpna 1960, v rámci africké dekolonizační vlny na konci padesátých let. Během prvních dvaceti let nezávislosti byla země politicky nestabilní, většinou vedena vojenskými vládami. V letech 2009-11 proběhl zápas o přechod k demokratickému zřízení. Milníkem bylo přijetí nové ústavy v roce 2010, které je považováno za začátek nigerské 6. republiky. Proces byl završen zvolením prezidenta Mahamadou Issoufou v dubnu 2011, znovuzvolen byl v roce 2016. 6. republika pokračovala v roce 2021 hladkým předáním moci dalšímu zvolenému prezidentovi, Mohamedu Bazoumovi. S prezidentem Bazoumem se Niger stal pilířem bezpečnosti v Sahelu. Díky znásobenému zájmu o bezpečnostní i ekonomickou spolupráci, a díky přílivu investorů, se před Nigerem rýsovala příznivá budoucnost.

Převrat v červenci 2023 tento vývoj zastavil. Země se stala součástí dominového efektu vojenských převratů v Sahelu a vojenská junta prezidenta Bazouma svrhla a uvěznila. Velitel Národní rady pro záchranu vlasti (CNSP), která převzala vládu po převratu,  generál Abdoulrahman Tchiani, se v průběhu roku 2024  soustředil na  upevňování moci a oslabování opozice. Tchiani složil na konci března 2025 prezidentskou přísahu a stal se hlavou státu na přechodné období 5 let. Souběžně podepsal dekret o rozpuštění všech politických stran. Svržený prezident Bazoum zůstává nadále v domácím vězení. 

Turbulentní vývoj v zemi byl tvrdě kritizován zahraničními partnery, roztržka se státy ECOWAS vedla až k vystoupení Nigeru, Mali a Burkiny Faso ze společenství a založení vlastního bloku Aliance států Sahelu (AES).

Souhrnná teritoriální informace (STI) Niger (363.83 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Niger (MZV) (236B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Stát nefunguje podle ústavy z roku 20410 která byla zrušena, ale podle tzv. Přechodné charty (2023), která nebyla demokraticky schválena. V čele státu stojí vojenský vůdce generál Abdourahamane Tchiani, jenž není volený zástupce lidu. Veškerá moc je soustředěna v rukou junty, která: vládne prostřednictvím dekretů, pozastavila činnost politických stran (plánuje se vytvoření nového politického systému s maximálně pěti stranami) a zrušila parlament, potlačuje opozici, svobodu médií i občanská práva. Přechodné období bylo stanoveno na až 5 let s Tianim jakožto přechodným prezidentem, přičemž neexistují záruky, že skutečně skončí demokratickými volbami. Tchiani bude mít možnost kandidovat v budoucích volbách.

Tímto aktem de facto skončilo období 6. republiky a nastala vláda vojenské junty s přechodným režimem bez ústavy.

Niger se v roce 2024 spolu s Mali a Burkinou Faso stáhl z Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) a vytvořil Alianci států Sahelu (AES). AES usiluje o posílení regionální spolupráce v oblasti bezpečnosti a ekonomiky, včetně plánů na vytvoření společné měny a centrální banky.

V oblasti bezpečnosti se Niger orientuje na spolupráci s Ruskem a distancuje se od bývalých západních partnerů, včetně Francie a USA. V roce 2025 Niger vystoupil z Multinárodní společné pracovní skupiny pro boj proti islamistickým skupinám v oblasti Čadského jezera, což vyvolalo obavy z posílení džihádistických skupin v regionu.

Od 31. března 2025 je hausa oficiálně uznána jako národní jazyk Nigeru. Tato změna byla oznámena v „chartě přechodu“. Kromě hausy bylo devět dalších jazyků, včetně zarma-songhajštiny, fulbštiny, kanurijštiny, gourmančemy a arabštiny, označeno jako „mluvené jazyky Nigeru“. Tato změna reflektuje snahu o posílení národní identity a podporu jazyků, které jsou blízké většině obyvatel. Francouzština a angličtina byly zároveň označeny jako „pracovní jazyky“ státu. 

1.2. Zahraniční politika země

Po vojenském převratu v červenci 2023 prošla zahraniční politika Nigeru zásadní transformací.  Současná zahraniční politika Nigeru je charakterizována odklonem od tradičních západních partnerů a orientací na nové strategické aliance, zejména s Ruskem a dalšími členy Aliance států Sahelu (AES).

Vznik Aliance států Sahelu (AES)

Dne 17. května 2024 se v Niamey uskutečnilo setkání ministrů zahraničí Nigeru, Burkiny Faso a Mali, na kterém bylo přijato prohlášení o vytvoření Aliance států Sahelu (AES). Tato konfederace, formálně založená 6. července 2024, vznikla v důsledku roztržky s ECOWAS a tradičními zahraničními partnery po vojenských převratech v těchto zemích s oficiálním cílem vytvořit komunitu zbavenou vlivu zahraničních mocností. AES si klade za cíl posílit bezpečnostní spolupráci, ekonomickou integraci a kulturní soudržnost mezi členskými státy. V březnu 2025 zavedla AES 0,5% daň na dovoz zboží z nečlenských zemí, aby získala prostředky na financování svých aktivit. Tato daň se však nevztahuje na státy Západoafrické hospodářské a měnové unie (UEMOA), jejížmi členy AES zůstává.

Odchod z ECOWAS

V lednu 2024 oznámily Niger, Burkina Faso a Mali svůj záměr vystoupit z Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS). Navzdory zrušení sankcí ECOWAS v únoru 2024 státy AES 29. ledna 2025 potvrdily definitivní opuštění ECOWAS. Do 29. července 2025 platí přechodné období, během něhož zůstávají zachovány některé výhody, jako je volný pohyb osob a zboží.

Ukončení spolupráce s USA

V březnu 2024 nigerská junta vypověděla smlouvu s USA, na jejímž základě fungovala vojenská základna v Agadezu, sloužící k monitorování džihádistických aktivit. USA obvinily Niger z uzavření tajné dohody s Íránem o dodávkách uranu. K 15. září 2024 USA dokončily stažení svého personálu z Nigeru. 

Zhoršení vztahů s Francií

Vztahy s Francií se dále zhoršily, když nigerský ministr zahraničí Bakary Yaou Sangaré na 79. zasedání Valného shromáždění OSN obvinil Francii z „nové rekolonizační strategie“ v Sahelu a financování terorismu s cílem destabilizovat region. V březnu 2025 Niger, spolu s Mali a Burkinou Faso, oznámil vystoupení z Organizace frankofonie (OIF), čímž demonstroval odklon od frankofonního světa. Francouzština byla také zrušena jako oficiální jazyk země, zůstala pouze jazykem pracovním, a nahrazena hausštinou. 

Přerušení vztahů s Ukrajinou

Po vzoru Mali přerušila i vláda Nigeru vztahy s Ukrajinou. Důvodem bylo údajné zapojení Ukrajiny do červencového útoku na jednotky malijské armády a ruských žoldnéřů v Tinzaoutene. 

Vztahy s Nigérií

Navzdory napjatým vztahům podepsali ministři obrany Nigeru a Nigérie v srpnu 2024 smlouvu o spolupráci v oblasti bezpečnosti. Niger v ní potvrdil obnovení účasti v nadnárodní regionální alianci MNJTF. V dubnu 2025 však oznámil stažení svých jednotek z této mise.

Posílení vztahů s Ruskem

Vztahy Nigeru s Ruskem se naopak výrazně posílily. V lednu 2024 navštívil premiér Ali Mahaman Lamine Zeine Moskvu, doprovázený ministrem obrany a ministrem obchodu a ropných zdrojů. Cílem cesty byla spolupráce v oblasti bezpečnosti a nákup vybavení pro zajištění vnitřní bezpečnosti. Dne 1. října 2024 byl v Niamey otevřen „Ruský dům“ a „Centrum veřejné diplomacie“, zaměřené na spolupráci v oblasti školství. Rusko navýšilo počet stipendií pro nigerské studenty a plánuje otevření velvyslanectví v Niamey. Na začátku dubna 2025 navštívili ministři zahraničí AES Moskvu na pozvání ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Jednání se zaměřila na posílení vojenské spolupráce, včetně výcviku vojáků a dodávek vojenského vybavení. 

Spolupráce s Čínou

V září 2024 se předseda vlády Ali Mahaman Lamine Zeine zúčastnil summitu Fóra partnerství pro spolupráci Číny s Afrikou. Během návštěvy se setkal s čínským viceprezidentem Han Zhengem, přičemž jednání se zaměřila na rozvoj spolupráce v oblasti ekonomiky, obchodu a výstavby infrastruktury.

1.3. Obyvatelstvo

Populace: 27,9 mil. obyvatel, což představuje nárůst o 3,81 % oproti předchozímu roku.

Hustota osídlení: 22 obyvatel na km²

Demografické složení

• 0–14 let: přibližně 49,8 %
• 15–64 let: přibližně 46,9 % 
• 65 let a více: přibližně 3,3 %

Tato věková struktura odráží vysokou porodnost a nízkou střední délku života v zemi.

Etnické skupiny

Niger je multietnickým státem s přibližně 60 etnickými skupinami. Největšími z nich jsou:

• Hausa: 54,1 %
• Zarma (Djerma/Songhai): 21,1 %
• Tuaregové: 9,9 %
• Fulani (Peulh): 9,2 %
• Kanuri: 4,6 %
• Tubu: 0,4 %
• Arabové: 0,4 %
• Gurma: 0,3 %

Náboženské složení

Islám je dominantním náboženstvím v Nigeru, vyznává ho přibližně 99 % populace. Většina muslimů jsou sunnité, přičemž přibližně 80 % z nich následuje malíkskou právní školu. Zbytek populace tvoří křesťané a vyznavači tradičních afrických náboženství.

Jazyková politika

V dubnu 2025 vojenská vláda oficiálně prohlásila hausu za nový národní jazyk, čímž nahradila francouzštinu, která byla oficiálním jazykem od získání nezávislosti v roce 1960.

Tento krok je součástí širšího úsilí o odstranění koloniálního dědictví a posílení národní identity. Podle nové národní charty je hausa nyní národním jazykem Nigeru. Francouzština a angličtina byly přeřazeny do role pracovních jazyků, což znamená, že budou nadále používány v administrativě, vzdělávání a mezinárodní komunikaci, ale již nejsou oficiálními jazyky státu.

Hausa je nejrozšířenějším jazykem v Nigeru, mluví jím přibližně 56 % populace jako mateřským jazykem a až 85 % obyvatel ho rozumí. Tato změna jazykové politiky odráží snahu vojenské vlády o posílení národní suverenity a distancování se od bývalé koloniální mocnosti.

Současně zůstává Niger multietnickým státem s přibližně 60 etnickými skupinami a deseti uznanými národními jazyky, mezi které patří například zarma (songhai), tamashek (tuaregové), fulfulde (fulbové), kanuri a arabština.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Niger patří mezi nejméně rozvinuté země světa s velmi nízkými příjmy a vysokou závislostí na zemědělství, těžbě a zahraniční pomoci. Téměř 85 % obyvatel žije v úzkém jižním pásu, protože tři čtvrtiny území tvoří poušť. Rychle rostoucí populace vytváří tlak na infrastrukturu, potravinovou bezpečnost a služby.

Ekonomika Nigeru je silně orientovaná na primární sektor. Zemědělství a pastevectví tvoří obživu pro 90 % obyvatel a podílí se na HDP zhruba 36 %, přesto zůstává velmi zranitelné vůči klimatickým výkyvům. V říjnu 2024 vláda zakázala vývoz obilovin (mimo státy AES) kvůli zajištění domácích dodávek.

Těžební průmysl (cca 16 % HDP) je klíčový pro export a příjmy státu. Niger je jedním z předních světových producentů uranu (4–6 % globálního trhu), i když těžba byla po roce 2023 omezena sankcemi a uzavřením hranic. V roce 2024 probíhala jednání o převedení těžebních práv společnosti Orano na ruský Rosatom. Nový důl Dasa by měl být spuštěn v roce 2026. Těží se také zlato, zejména v oblasti Téra, kde roste význam jak průmyslové, tak neformální těžby. Sektor těžby zlata na jedné straně generuje pracovní místa, na druhé však přináší i bezpečnostní rizika.

Ropný sektor (v roce 2024 přes 10 % HDP) zažívá dynamický růst. V květnu 2024 byl spuštěn ropovod Niger–Benin, který umožnil vývoz ropy na světové trhy. Krátkodobé přerušení provozu kvůli sporům s Beninem v červnu 2024 způsobilo ztráty, ale v srpnu téhož roku byl provoz obnoven. Ropa se stala hlavním motorem růstu a zajišťuje státu nové příjmy.

Průmyslový sektor je omezený (cca 14 % HDP) a zaměřen na zpracování zemědělských produktů, výrobu potravin, textilu, cementu a mýdla. Sektor roste pomaleji, částečně kvůli špatné infrastruktuře. Klíčovou investicí je vodní elektrárna Kandadji (1,2 mld. USD), jejíž spuštění v roce 2030 by mělo zvýšit výrobu elektřiny o 55 % a podpořit industrializaci.

V roce 2024 dosáhl reálný růst HDP 10,6 %, výrazně více než 2,5 % v roce 2023. Růst podpořilo zrušení sankcí ECOWAS, obnovení obchodu a spuštění ropného exportu. V roce 2025 se očekává další posílení ekonomiky s růstem HDP o 8,5 %, přičemž zlepšení salda obchodní bilance (z –0,77 na –0,27 mld. USD) naznačuje nižší tlak na fiskální deficit. Příjmy z ropy, zvyšující se daňová výkonnost a pokračující fiskální reformy mohou přispět k postupné konsolidaci veřejných financí. Obchodní normalizace, investice do infrastruktury a silnější ropný sektor mohou v roce 2025 dále stimulovat soukromou spotřebu a podnikání. 

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Po vojenském převratu v červenci 2023 čelil Niger mezinárodním sankcím a přerušení obchodních vazeb, zejména s Beninem. To negativně ovlivnilo fiskální příjmy, zatímco výdaje na bezpečnost a základní služby zůstaly vysoké. Fiskální deficit se v roce 2024 zvýšil na odhadovaných 4,4 % HDP, veřejný dluh dosáhl 48,8 % HDP.

Zlom nastal v únoru 2024, kdy ECOWAS zrušila sankce, a v srpnu byl obnoven provoz ropovodu Niger–Benin. Díky tomu vzrostl vývoz ropy, což výrazně podpořilo příjmovou stránku rozpočtu. Ropný sektor se začal stávat klíčovým pilířem státní ekonomiky.

Rozpočet na rok 2025 je postaven na mírném nárůstu výdajů o 4,1 % oproti roku 2024. Příjmy by měly růst díky vyššímu exportu ropy, lepšímu výběru daní a pokračujícím fiskálním reformám. Fiskální deficit by se mohl snížit na 3,5 % HDP. Vláda plánuje investice do infrastruktury, zejména do přehrady Kandadji a zavlažovacích systémů, což by mělo zlepšit dostupnost energie i potravin.

Další pozitivní vliv se očekává od normalizace obchodních vztahů s Beninem. Pokud dojde ke znovuotevření hranic v polovině roku 2025, mělo by to podpořit zahraniční obchod, snížit dovozní ceny a zvýšit příjmy. Opoždění tohoto kroku by naopak mohlo ohrozit očekávané zlepšení veřejných financí.

Růst příjmů z ropy, zlata a uranu by v letech 2025–26 mohl zvýšit fiskální kapacitu státu a snížit jeho závislost na zahraniční pomoci. Významnou roli sehraje spuštění nového uranového dolu Dasa na začátku roku 2026, který by měl zvýšit exportní potenciál země.

Inflace v roce 2024 kolísala v důsledku uzavřených hranic, politické nestability a neúrody. V červnu dosáhla až 15,5 %, ale v druhé polovině roku začala klesat díky obnovenému exportu, zrušení sankcí a lepší sklizni. Průměrná inflace za rok 2024 činila 9,1 %, oproti 3,7 % v roce 2023. V roce 2025 se očekává pokles inflace k 3,8 %, za předpokladu stabilizace trhu a otevření hranic.

2.3. Bankovní systém

Za měnovou politiku v Nigeru zodpovídá Západoafrická centrální banka (Banque Centrale des États de l’Afrique de l’Ouest – BCEAO), se sídlem v Dakaru (Senegal). BCEAO obsluhuje osm členských států měnové unie UEMOA, zajišťuje emisní funkci a dohled nad komerčními bankami v regionu.

CFA frank (XOF) zůstává pevně vázán na euro s neměnným směnným kurzem 655,96 XOF za 1 EUR. Navzdory geopolitickým a ekonomickým výkyvům v letech 2023–2024 tato vazba nebyla přerušena. BCEAO v roce 2024 zvýšila základní sazbu na 4,0 %, v reakci na regionální inflaci a kroky Evropské centrální banky, jejichž linii většinou sleduje.

Bankovní sektor zůstává strukturálně slabý a málo rozvinutý, zejména v oblasti úvěrování malých a středních podniků. Pokračuje však jeho modernizace, zejména v oblasti mobilních plateb a digitalizace.

V zemi působí 11 komerčních bank a 1 specializovaná finanční instituce:

• Bank of Africa – Niger
• Banque Agricole du Niger
• Banque Atlantique – Niger
• Banque Commerciale du Niger (libyjský kapitál)
• Banque Internationale pour l’Afrique au Niger (BIA)
• Banque Islamique du Niger
• Banque Sahélo-Saharienne pour l’Investissement et le Commerce (BSIC)
• CBAO Groupe Attijariwafa bank (Niger)
• Orabank Côte d’Ivoire (Niger)
• Ecobank Niger Société Nigérienne de Banque (SONIBANK)
• Société Sahélienne de Financement (SAHFI)

Banky nabízejí běžné produkty pro fyzické i právnické osoby – vedení účtů, platby, úvěry, akreditivy. Přístup k investičnímu financování je nadále omezený kvůli vysokému riziku a slabému právnímu prostředí.

Většina bank vydává mezinárodní platební karty (VISA, Mastercard), jejichž využití je však mimo Niamey omezené. Devizové operace mimo zónu UEMOA podléhají schválení ministerstva financí a vyžadují dokumentaci.

Navzdory výzvám Niger pokračuje ve snaze o vyšší finanční inkluzi, zejména podporou mobilních plateb a mikrofinancování na venkově.

2.4. Daňový systém

Všechny společnosti registrované v Nigeru, včetně poboček zahraničních firem, podléhají dani ze zisku vytvořeného na území Nigeru.

Fyzické osoby s daňovým domicil v Nigeru (tj. s hlavním bydlištěm nebo ekonomickými aktivitami v zemi) zdaňují svůj celosvětový příjem.

Nerezidenti platí daň pouze z příjmů plynoucích z Nigeru.

Hlavní daně a odvody

• Daň z příjmu fyzických osob (IRPP): Progresivní sazba od 1 % do 35 %, v závislosti na výši příjmu.
• Daň ze zisku právnických osob (IS): Standardní sazba činí 30 %.
• Daň z přidané hodnoty (DPH): Sazba 19 %, která se vztahuje i na digitální služby poskytované v Nigeru.
• Sociální pojištění (CNSS): Příspěvky zaměstnavatele činí celkem 16,9 % mzdy, a to následovně:
• 8,4 % na rodinné přídavky,
• 6,25 % na důchodové pojištění,
• 1,75 % na pojištění pracovních úrazů,
• 0,5 % na pojištění v nezaměstnanosti.

Zaměstnanci přispívají 5,25 % ze své mzdy.

Další daně a odvody

• Daň ze mzdy: 2 % pro místní zaměstnance, 4 % pro zahraniční pracovníky.
• Daň z nemovitosti: 1 % pro právnické osoby, 5–10 % pro fyzické osoby.
• Srážková daň (WHT):
• Dividendy a licenční poplatky: 10 %,
• Služby: 16 %,
• Úroky: 20 %.
• Kapitálové zisky: Zahrnují se do zisku společnosti a podléhají dani ze zisku.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Celkově lze říci, že obnovení ropného exportu a diverzifikace obchodních partnerství přispěly k posílení obchodní bilance Nigeru v roce 2024. Nicméně, geopolitické napětí a závislost na vývozu surovin nadále představují výzvy pro udržitelný ekonomický růst.

Obchodní vztahy s EU

Evropská unie zůstává klíčovým obchodním partnerem Nigeru. V roce 2024 EU dovezla zboží z Nigeru za 299,7 mil. EUR a vyvezla do Nigeru zboží za 196,8 milionu EUR, což vedlo k pozitivnímu saldu obchodní bilance ve výši 102,8 milionu EUR. Tento vývoj odráží nárůst exportu nerostných surovin, zejména uranu a zlata, a pokles dovozu v důsledku domácí substituce a fiskálních omezení.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

V roce 2024 dosáhl český vývoz do Nigeru hodnoty 2,18 mil. USD. Vyvážely se primárně moučky z masa a drobů (36 mil. CZK), dále pak pneumatiky z kaučuku, bílý cukr, lustry a kombinované stroje na kopírování a tisk. Dovoz z Nigeru do České republiky byl v roce 2024 minimální, s hodnotou 71 200 USD, přičemž se jednalo převážně o plastové výrobky pro přepravu zboží, svítidla a plastové předměty pro domácnost.

Obchodní bilance mezi Českou republikou a Nigerem je pro ČR pozitivní, avšak celkový objem obchodu je velmi nízký. Vzájemný obchod je doposud charakterizován spíše příležitostnými transakcemi, než stabilním etablováním určitých vývozců/dovozců či vzájemnými investicemi.

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

V roce 2024 došlo k výraznému nárůstu exportu do zemí mimo EU, zejména díky obnovení ropného exportu přes Benin. V srpnu 2024 Niger obnovil vývoz ropy prostřednictvím ropovodu Niger–Benin, což umožnilo vyvezení přibližně jednoho milionu barelů ropy do Číny.

Hlavními exportními partnery Nigeru mimo EU jsou Čína, Spojené státy americké, Švýcarsko, Nigérie a Ghana. Mezi hlavní exportní komodity patří uranová ruda (75 % celkového exportu), zlato, cibule, fazole a maso.

Naopak, hlavními dovozními partnery jsou Čína, Francie, Spojené státy, Nigérie a Thajsko.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

K roku 2023 činily přímé zahraniční investice (PZI) v Nigeru 0,97 mlld. USD, což odpovídá 5,74 % HDP. Tento nárůst oproti 0,36 mld. USD (2,62 % HDP) v roce 2020 odráží zvýšený zájem zahraničních investorů o nigerský těžební a energetický sektor.

Přestože těžba uranu tradičně představovala hlavní oblast PZI, v posledních letech došlo k významným změnám. Francouzská společnost Orano (dříve Areva) přišla v roce 2024 o licenci na těžbu v dole Imouraren, jednom z největších světových ložisek uranu, a ztratila kontrolu nad provozem dolu Somair. Tato situace je důsledkem napjatých vztahů mezi nigerskou vojenskou juntou a Francií po převratu v roce 2023.

V reakci na tyto události se Niger snaží diverzifikovat své investiční partnery. Země navázala jednání s Íránem a Ruskem o využití uranových ložisek, přičemž ruská státní společnost Rosatom projevila zájem o dlouhodobé investice.

Kromě těžby uranu přitahuje Niger investice do ropného sektoru. Nově vybudovaný ropovod Niger–Benin, dokončený na konci roku 2023, umožnil zvýšení těžby ropy z 20 000 na 110 000 barelů denně. Očekává se, že ropný sektor přispěje až 13 % k HDP v roce 2025, čímž se stane klíčovým pilířem nigerské ekonomiky.

Navzdory těmto pozitivním trendům zůstává investiční prostředí v Nigeru nestabilní. Politická nejistota, bezpečnostní hrozby a omezená infrastruktura nadále představují překážky pro zahraniční investory. Pro udržitelný růst a přilákání nových investic bude klíčové zlepšení právního rámce, posílení bezpečnosti a rozvoj infrastruktury.

PZI ČR v zemi neexistují.

3.3. FTA a smlouvy

Niger podepsal v březnu 2018 dohodu o Africké kontinentální zóně volného obchodu (AfCFTA).

Smlouvy s EU

Evropská unie a Nigerská republika udržují dlouhodobé partnerství, které se v současnosti řídí Samojskou dohodou, jež slouží jako obecný rámec pro vztahy EU s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi. Dohoda byla podepsána 15. listopadu 2023 a prozatímní provádění dohody začalo 1. ledna 2024. Upravuje mimo jiné ekonomické vztahy a rozvojové otázky.  

Niger je součástí Západoafrické hospodářské a měnové unie (WAEMU), která jednají s EU o dohodách o hospodářském partnerství (EPA). Dohoda mezi EU a Západoafrickým regionem byla parafována v červnu 2014, ale dosud nebyla ratifikována všemi členskými státy, včetně Nigeru. Země však čerpá z výhody volného přístupu na EU trh. Nicméně, Niger oznámil svůj záměr vystoupit z Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) do července 2025. Tento krok by mohl mít dopad na implementaci EPA, jelikož dohoda je úzce spjata s regionální integrací v rámci ECOWAS. Dopady tohoto rozhodnutí na obchodní vztahy s EU budou záviset na budoucích vyjednáváních a politickém vývoji v regionu.

Smlouvy s ČR

• Dohoda o vědecké a technické spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Republikou Niger z roku 1963.
• Dohoda o kulturní spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Republikou Niger z roku 1963 (obě uveřejněny pod č. 1/1964 Sb.).

Po vstupu ČR do EU se obchodní vztahy s Nigerem řídí pravidly EU.

3.4. Rozvojová spolupráce

K roku 2025 Niger nadále čelí složitému bezpečnostnímu a humanitárnímu prostředí, což zásadně ovlivňuje strukturu a objem rozvojové pomoci. Země zůstává významným příjemcem zahraniční podpory navzdory politickým otřesům a geopolitickému napětí.

EU je dlouhodobě hlavním dárcem pomoci, zaměřené na posílení státních kapacit, bezpečnost, řízení migrace a udržitelný rozvoj. Sedm členských států EU (včetně Francie, Německa a Itálie) je aktivních v rámci iniciativ Team Europe. Prostřednictvím Global Gateway EU podporuje strategické investice do infrastruktury, energetiky, digitalizace a vzdělávání, přičemž v Nigeru se zaměřuje zejména na obnovitelné zdroje a propojení regionálních trhů.

Mezinárodní měnový fond (MMF) pokračuje ve spolupráci prostřednictvím nástrojů ECF a RSF. V roce 2024 byla schválena výplata 26,1 mil. USD (ECF) a 45,3 mil. USD (RSF). MMF upozorňuje na zranitelnost vůči klimatickým rizikům a potřebu daňových reforem a efektivního řízení ropných příjmů.

Světová banka financuje 23 projektů v hodnotě 3,94 mld. USD. Projekty se soustředí na vodohospodářství, energetiku, zemědělství, vzdělávání a dopravu. V dubnu 2025 bylo schváleno 90 mil. USD na zlepšení infrastruktury podél koridoru Zinder–Agadez.

USA přislíbily pomoc v objemu 238,6 mil. USD se zaměřením na zdravotnictví, vzdělávání, zemědělství a demokratické instituce.

Čína zůstává klíčovým partnerem v oblasti energetiky, kde v roce 2024 poskytla předběžné financování ve výši 400 mil. USD na export ropy. Podporuje např. i zdravotnické programy.

Rusko navázalo užší spolupráci po převratu v roce 2023, zejména v bezpečnostním sektoru. Rozvojová pomoc je omezená, ale Moskva nabízí technickou a vojenskou podporu, čímž posiluje svůj geopolitický vliv.

Další přispěvatelé , Africký fond solidarity či Friends of Niger, směřují pomoc do oblastí: infrastruktura, zdravotnictví, vzdělávání a řízení státních institucí.

ČR přispívá na humanitární pomoc v zemi skrze neziskovou organizaci Adra.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Niger zůstává rozvojovou zemí s nízkou mírou industrializace, čelící bezpečnostním i klimatickým výzvám. Právě tyto faktory vytvářejí prostor pro export základních produktů a technologií, které přispívají ke zlepšení životních podmínek, infrastruktury a soběstačnosti.

Země je silně závislá na rozvojové pomoci a projektech financovaných multilaterálními partnery (EU, Světová banka, MMF). Podpora soukromého sektoru a investic roste v oblastech zemědělství, energetiky a těžby, částečně i díky čínské a ruské přítomnosti.

Nejperspektivnější exportní segmenty:

• Zemědělská technika (malé a střední stroje, zavlažování, zpracování plodin)
• Vodohospodářství (úprava vody, filtrace, sanitace)
• Obnovitelné zdroje energie (solární panely, bateriová úložiště, off-grid systémy)
• Zdravotnická technika (základní vybavení, mobilní kliniky, sterilizace)
• Strojní zařízení pro dílny a výrobu (i repasované)
• Ojeté automobily, pneumatiky a náhradní díly
• Spotřební zboží (textil, domácí potřeby, sklo, porcelán, bižuterie)

Hlavními konkurenty jsou Čína, Francie a Turecko, často podporované státními programy nebo rozvojovými fondy. Aktivní je také EU v rámci iniciativy Global Gateway.

Vhodná je účast v tendrech financovaných mezinárodními institucemi, spolupráce s místními partnery a propojení s rozvojovými nebo humanitárními projekty. Export jednodušších technologií, repasovaných strojů či standardizovaného spotřebního zboží má dobré uplatnění.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Jde o malý trh charakterizovaný nízkou kupní silou obyvatel, tradičně orientovaný na francouzské zboží. Vývozce by se měl orientovat na celou oblast UEMOA/ECOWAS. Zákazník se orientuje především na cenu, kvalita zboží je až na druhém místě – stále rostoucí dovozy levného čínského zboží představují významnou konkurenční překážku.

4.2. Oslovení

V prvním kroku je třeba si uvědomit, zda je Váš produkt či služba uplatnitelná na nigerském trhu. Trh je zde z 89 % čistě proimportní a většina věcí se dováží ze zahraničí. Je důležité mít na paměti, že trh je velmi citlivý na cenu. Hodně zboží se dováží z Číny, které je cenov+ těžké konkurovat, ale ve velkém počtu se objevují společnosti, které jsou bohaté a preferují kvalitu. Nigeřané jsou hrdým národem, a při jednání proto není dobré jim na vše přitakávat.

Cena je důležitá a je vždy na prvním místě. Není dobré cenu extrémně navýšit a následně smlouvat, jelikož při finální ceně, která je o 25 % či více nižší, bude mít klient pocit, a to oprávněný, že jste ho chtěli podvést. Je nezbytné si také uvědomit, že většina dopisů, kde Vám někdo tvrdí, že má zájem o Váš produkt, bez bližší specifikace, je podvod. S těmito firmami neztrácejte čas.

Velmi dobře si zajistěte platební instrumenty. Nejčastěji se používá potvrzený neodvolatelný akreditiv (L/C) s co možná nejjednoduššími podmínkami, aby nedocházelo k průtahům s platbami. Snažte se mít většinu svých plateb uhrazených a na svém účtu ještě před odesláním zboží.

4.3. Obchodní schůzka

Pro jednání je primární francouzština, byť je teď oficiálně jen pracovním jazykem. Plánujte cestu mimo období Ramadánu. Mějte na paměti etnické, kulturní a náboženské rozdíly země.

Velmi obvyklým a častým jevem v Nigeru je všeobecná nedisciplinovanost a nedochvilnost. Vnímejte co se okolo vás děje, buďte obezřetní, opatrní na svůj majetek, dbejte o svou bezpečnost a vyhýbejte se rizikovým situacím. Zjistěte si, kdo je váš obchodní partner, s kterým spolupracujete. Bez kvalitního místního partnera, jenž vám otevře dveře k zákazníkům, se absolutně neobejdete. Lépe si prověřit partnera přes velvyslanectví na místě, aby se předešlo případné podvodné činnosti. Je dobré se s nigerským partnerem osobně setkat.

Nigeřané jsou v obchodním styku velmi sebevědomí a asertivní. Jednání může předcházet dlouhá neformální předehra, během které se klient s chutí pochlubí svými úspěchy. Bohatí či vlivní Nigeřané rádi dávají okázale najevo své bohatství (vliv), včetně perfektního oblečení a automobilu. Buďte vlídně sebejistí a sebevědomí, zvlášť na svůj nabízený produkt.

Dobře prezentujte především sami sebe. Vyžadovaným oblečením během jednání jsou kalhoty a sako. Kravatu mít nemusíte. S alkoholem opatrně, jedná se primárně o muslimskou zemi a podle toho postupovat. Nenechte se uchlácholit prvotním dojmem, že klient chce vše a ve velkém. Nigeřané jsou mistři manipulace a rádi vytváří dojem, že je již obchod sjednán během prvního jednání.

Připravte se na neočekávané průtahy a změny v zadání požadavků z nigerské strany. V případě schůzek připravovaných na úřadech na pátek je třeba počítat pouze s dopolednem, muslimská část populace je od polední doby na modlitbách a odpoledne už úřady spíše nefungují. Modlitba je obvyklá na veřejných shromážděních, konferencích a někdy před oficiálním obědem nebo večeří.

Nigeřané si potrpí na správné titulování (pokud zastávají důležité funkce), na pozornosti a lichotky. Jsou příznivci dlouhých proslovů a sami jsou výbornými a vtipnými řečníky. Vyplatí se vzít v potaz, že páteří společnosti jsou doposud tradiční struktury (i když to nemusí být na povrch patrné) a všechny významnější investice a obchodní případy jsou prosazovány vlivovými skupinami s tradičními strukturami. Potenciální obchodní partner by měl mít na tyto struktury vazby.

Úřady jsou funkční, ale rozhodovací procesy jsou zdlouhavé a jsou často stimulovány korupcí či zájmy vlivných skupin. Jednání úředníků může být občas považováno za arogantní, což souvisí s falešným pocitem národní hrdosti a s pocitem důležitosti zastávané funkce. V těchto případech se doporučuje reagovat spíše mírně a nedávat průchod pocitům. Drobná pozornost může chování úředníka změnit.

Na silnicích i městských ulicích větších měst (značná část z cca 177 milionů obyvatel žije v přelidněných městských aglomeracích) vládne dopravní chaos a pěší pohyb po nigerijských ulicích není příliš bezpečný. Ve srovnání s evropskými standardy je v Nigeru (a stejně tak i v jiných zemích západní Afriky) velmi nízká průměrná úroveň technického stavu vozidel. I tento faktor (zácpy) je třeba brát v potaz při plánování schůzky.

4.4. Komunikace

Jednacím jazykem při obchodních jednáních v Nigeru je francouzština, vzhledem k současné nacionalizaci protistranu určitě potěší alespoň pozdrav v jazyce hausa.

Přes 90 % obyvatelstva je muslimského vyznání, je třeba se odpovídajícím způsobem oblékat a chovat. Význam známostí a osobních kontaktů je při uzavírání obchodů zásadní.

Úřady jsou funkční, ale rozhodovací procesy jsou velmi zdlouhavé a jsou často stimulovány zájmy vlivných skupin. Drobná pozornost může chování úředníka změnit, současně je však třeba mít na paměti, že korupce je i zde trestná.

Komunikovat lze e-mailem i telefonicky, velice populární je Whatsapp a další moderní komunikační technologie. Pro obchodní vztahy lze velice doporučit osobní setkání.

4.5. Doporučení

Je třeba zdůraznit, že Niger dnes dává přednost investicím do výroby před pouhými dovozy, které se snaží (alespoň v některých odvětvích) omezovat. Základní podmínkou úspěchu na trhu je cena výrobku a dlouhodobá aktivní exportní strategie zaměřená na tuto zemi a trvalá přítomnost v zemi. Na opravdu dobrý kontrakt nelze čekat v ČR. Spolupráce s místním zástupcem nebo v Nigeru registrovanou firmou (dovozcem) je velkou výhodou, ale i tyto osoby je třeba vyhledávat aktivně, nejlépe osobně přímo na místě.

Velmi častým požadavkem (zejména u strojů) je možnost vidět vzorek v chodu v Nigeru – konkureční výhodu mají v tomto případě firmy, které mají v zemi zastoupení a mohou zařízení ihned nabídnout.

Čeští výrobci narazí na velmi silnou a velmi rychle rostoucí konkurenci nejen nigerských, ale i čínských, francouzských i tureckých firem, kterých na místním trhu působí tisíce.

Vzhledem ke složitosti místního obchodního prostředí je nanejvýš důležité vyjednat detailně všechny aspekty obchodní smlouvy (nejlépe s pomocí místního právního zástupce). Před uzavřením smlouvy je třeba partnera pečlivě prověřit specializovanou firmou (due dilligence).

4.6. Státní svátky

• 1. ledna Nový rok
• 4. dubna Concord Day připomíná mírové dohody ukončující Tuaregské povstání v roce 1995
• 1. května Den práce „la fête du travail (1er mai)“
• 3. srpna Den nezávislosti
• 18. prosince Den nigerské republiky
• 25. prosince Štědrý den

Dále se slaví pohyblivé křesťanské svátky Velký pátek, Velikonoční pondělí a muslimské svátky Idel-Kabir, Id-el-Maulud, Id-el-Fitri, (pozn.: termíny volných dní kolem svátků jsou obvykle upřesněny prezidentským dekretem krátce před vlastním svátkem, pokud svátek padá na sobotu či neděli, přesouvá se obvykle na pondělí).

Pracovní a prodejní doba:

Volné dny: soboty, neděle

Obvyklá otevírací doba obchodů (supermarketů) je každý den od 9:00 do 20:00 hodin (v neděli od 11:00 hodin), úřady pracují vesměs od 9:00 do 16:00 hodin – zpravidla bez polední přestávky nebo s přestávkou mezi 13. a 14. hodinou.

Bankovní hodiny: Pondělí až pátek 9:00-15:00, příp. sobota 8:00-11:00

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Situace v Nigeru zůstává pro české vývozce nadále náročná. K obecným faktorům ztěžujícím obchod v regionu (nízká kupní síla, geografická vzdálenost, složitost případů, nedůvěra v serióznost partnera, rozšířená korupce) se přidávají i specifické okolnosti:

• Politická změna: Od ledna 2025 Niger vystoupil z ECOWAS a vytvořil spolu s Burkinou Faso a Mali Konfederaci států Sahelu (AES). Tím došlo k úpravě obchodních pravidel včetně zavedení 0,5% celního poplatku na zboží z ECOWAS.
• Logistická omezení: Dovoz přes přístav Cotonou (Benin) je nadále komplikovaný kvůli napjatým vztahům. Alternativou se stává podpora marocké iniciativy umožňující přístup přes atlantické přístavy. Transport zboží do Nigeru se běžně realizuje nákladními auty a může trvat i několik měsíců.
• Distribuce na místě: Zboží bývá dále přepravováno ze skladu v Niamey prostřednictvím libanonských středních importérů nebo malých lokálních obchodníků. Maradi zůstává důležitým obchodním uzlem zejména pro vazby na Nigérii.

Nejúčinnější strategií vstupu na trh zůstává spolupráce s místním agentem nebo distributorem, který se orientuje v jazyce i obchodních zvyklostech. Preferovanou formou je práce na základě provizní smlouvy nebo přímý odběr na vlastní účet.

Klíčové faktory úspěchu:

• osobní kontakt s místními partnery a institucemi,
• důkladné prověření partnera (due diligence),
• dobré vztahy zástupce s veřejnou správou,
• při větším objemu obchodů možnost zřízení zastoupení nebo pobočky,
• osvědčená praxe společných podniků (joint-venture) se spolehlivými lokálními subjekty.

Česká republika nemá v Nigeru vybudovanou stálou síť obchodních zástupců. Doporučuje se proto kontakt s honorárním konzulem ČR v Niamey nebo využití služeb zkušených regionálních zprostředkovatelů.

Pro dovozce zůstávají v platnosti tyto požadavky:

• registrace u obchodního rejstříku a daňového úřadu,
• licence ministerstva obchodu,
• daňové potvrzení od obchodní komory,
• u potravin a léků povinné označení ve francouzštině (země původu, datum výroby, složení, trvanlivost),
• specifické požadavky na označení soli, alkoholu, cigaret a zápalek,
• návody a štítky ve francouzštině i u spotřebního zboží,
• registrace u tzv. Guichet unique a předběžná deklarace dovozu.

K proclení jsou vyžadovány:

• faktury ve dvou vyhotoveních, ideálně ve francouzštině nebo s překladem,
• dokumentace o původu zboží, balicí list, nákladní list (B/L nebo AWB),
• doklad o předexportní inspekci prováděné firmou Cotecna (www.cotecna.com).

Celní sazby (k 2025) jsou odstupňované:

• 0 % – např. léky, učebnice, zemědělské potřeby, počítače, nedostupné výrobní prostředky;
• 5 % – základní suroviny pro průmysl, ropa, obilí;
• 10 % – polotovary, benzín, nafta, většina potravinářských výrobků;
• 20 % – běžné spotřební zboží (elektronika, alkohol, parfémy, zmražené potraviny, mouka, mléko apod.);
• 35 % – „zboží ohrožující rozvoj“ (dle rozhodnutí AES).

Dovoz některého zboží je zakázán – mj. průmyslový odpad, zbraně, narkotika, pornografie.

Více informací:

• www.izf.org
• www.investir-au-niger.com
• www.cotecna.com

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Niger je signatářem dohody OHADA (Organisation pour l’Harmonisation du Droit des Affaires en Afrique), která vstoupila v platnost 1. ledna 1998. Tato dohoda sjednocuje obchodní právo v 17 afrických zemích a poskytuje investorům právní jistotu a kompatibilitu s evropskými standardy, zejména s francouzským právním systémem.

V Nigeru mohou domácí i zahraniční firmy působit v různých právních formách, nejčastěji jako:

• Société à Responsabilité Limitée (SARL) – společnost s ručením omezeným, s minimálním základním kapitálem 1 milion FCFA.
• Société Anonyme (SA) – akciová společnost, vyžadující minimální základní kapitál 10 milionů FCFA.
• Succursale – pobočka zahraniční společnosti.

Zahraniční společnosti registrované v Nigeru jsou považovány za nigerské subjekty a mají stejná práva a povinnosti jako místní firmy. S výjimkou strategických sektorů (např. energetika, těžba uranu, ropa) neexistují omezení pro podíl zahraničního kapitálu ve firmě.

Proces založení společnosti zahrnuje následující kroky:

1. Příprava dokumentace: Zahrnuje sepsání společenské smlouvy ve francouzštině, která musí obsahovat název a sídlo firmy, právní formu, výši základního kapitálu, datum založení a údaje o statutárních zástupcích. K dokumentaci je třeba přiložit ověřené kopie pasů nebo občanských průkazů společníků, výpisy z obchodního rejstříku (u právnických osob) a plné moci, pokud jsou společníci zastupováni.
2. Vložení základního kapitálu: Základní kapitál se vkládá na účet v bance, která vydá potvrzení o jeho složení.
3. Registrace společnosti: Prostřednictvím notáře se společnost registruje v obchodním rejstříku. K registraci je třeba předložit výše uvedené dokumenty, výpis z rejstříku trestů statutárních zástupců, fotografie společníků a, v případě cizinců, povolení k pobytu.
4. Registrace u úřadů: Společnost se dále registruje u daňového úřadu, sociálního a zaměstnaneckého úřadu.
5. Získání obchodní licence: Posledním krokem je získání povolení k podnikání od Ministerstva obchodu.

Veškeré formality spojené se založením společnosti lze vyřídit prostřednictvím „Guichet Unique“ – jednotného kontaktního místa zřízeného při nigerské obchodní a průmyslové komoře (Chambre de Commerce). Tento systém byl zaveden za účelem zjednodušení a urychlení procesu registrace firem, s cílem dokončit všechny formality do 30 dnů.

Doporučení: Vzhledem k jazykovým a právním specifikům se doporučuje využít služeb místního právníka se znalostí francouzského obchodního práva a nigerského právního prostředí.

5.3. Marketing a komunikace

Marketingová strategie v Nigeru musí zohledňovat místní specifika – omezenou infrastrukturu, nízkou míru digitalizace a nižší úroveň gramotnosti v části populace. Největší dopad má reklama prostřednictvím rozhlasu, který je široce rozšířen i ve venkovských oblastech. V zemi funguje více než 30 státních i soukromých rozhlasových stanic, z nichž mnohé vysílají v místních jazycích (např. hausa, zarma, fulfulde), což zajišťuje široký zásah napříč regiony.

Televize má rostoucí význam, zejména ve městech. Hlavním státním kanálem je Télé Sahel, vedle něj funguje několik soukromých stanic. Vzhledem ke zlepšující se dostupnosti elektřiny a solárních zařízení roste penetrace televizního signálu i mimo hlavní centra.

Tisková inzerce v místních denících a týdenících (např. Le Sahel, L’Enquêteur, La Nation) je možná, ale vzhledem k nízké gramotnosti a relativně omezenému dosahu má spíše doplňkový charakter.

Digitální marketing zůstává omezený, ale jeho význam postupně roste spolu s vyšším využíváním mobilních telefonů a dostupností datových služeb. Nejrozšířenější platformou je Facebook, zejména mezi mladší populací ve městech. WhatsApp je hlavním komunikačním nástrojem, často používaným i pro neformální obchodní kontakt a zákaznický servis.

Při marketingové komunikaci je třeba zohlednit, že Niger je převážně konzervativní muslimskou zemí – kulturní citlivost, respekt k místním zvyklostem a důraz na tradiční hodnoty jsou zásadní. Nevhodná nebo neetická reklama může vést k negativnímu vnímání značky.

Místní partneři obvykle očekávají dodání propagačních materiálů ve francouzštině, včetně katalogů, letáků, technické dokumentace a návodů. Propagační materiály v místních jazycích mohou posílit důvěru a oslovit širší publikum, především mimo hlavní města.

Nejúčinnější formou marketingu v současných podmínkách Nigeru zůstává přímý marketing – osobní kontakt se zákazníkem, podpora prodeje prostřednictvím místních agentů, vzorků zboží, předváděcích akcí nebo účasti na veletrzích a výstavách, zejména v Niamey či Maradi. Úspěch často závisí na osobních vazbách a důvěře, nikoli pouze na kvalitě produktů.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví v Nigeru podléhá místní registraci a aplikaci nigerských zákonů. Společnosti, které chtějí chránit své značky, patenty nebo průmyslové vzory, by měly zajistit registraci ochranné známky prostřednictvím regionální organizace OAPI (Organisation Africaine de la Propriété Intellectuelle) se sídlem v Yaoundé (Kamerun). Niger je jejím plnoprávným členem, a veškerá práva registrovaná u OAPI mají platnost i na území Nigeru.

Členství v OAPI znamená, že Niger implementoval harmonizovaný právní rámec pro oblast průmyslového vlastnictví, včetně ochrany patentů, ochranných známek, užitných vzorů, průmyslových vzorů a obchodních jmen. Tato legislativa je závazná a platí pro všechny členské země. Proces registrace probíhá centrálně přes OAPI a není třeba samostatně podávat přihlášku v každé z členských zemí.

Niger je zároveň členem Světové obchodní organizace (WTO) a signatářem dohody TRIPS (Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights). Dále je smluvní stranou Pařížské úmluvy o ochraně průmyslového vlastnictví, Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl, a dohody o založení WIPO (World Intellectual Property Organization).

Navzdory těmto mezinárodním závazkům zůstává reálné vymáhání práv k duševnímu vlastnictví slabé. Stát nemá kapacity ani efektivní nástroje k potírání rozsáhlého trhu s padělky a pirátskými kopiemi – ať už se jedná o hudbu, filmy, počítačový software, farmaceutika nebo spotřební zboží. Úroveň povědomí o problematice autorských práv je nízká jak mezi úředníky, tak u veřejnosti.

Prioritou nigerské vlády zůstává řešení základních socioekonomických problémů, jako je chudoba, vzdělání nebo bezpečnost, a oblast duševního vlastnictví je na okraji zájmu. Systém právní ochrany sice existuje, ale jeho praktické vymáhání je obtížné, zdlouhavé a nákladné.

Firmám se doporučuje, aby své značky a patenty včas registrovaly přes OAPI, a aby si v případě sporů najaly právního zástupce se znalostí místního i francouzského práva. Důraz by měl být kladen na prevenci a důslednou kontrolu distribučních kanálů, spíše než na spolehnutí se na státní zásah.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky v Nigeru (tzv. tendry) jsou vyhlašovány především prostřednictvím oficiálního věstníku veřejných zakázek, publikovaného na portálu nigerské Agentury pro regulaci veřejných zakázek (Autorité de Régulation des Marchés Publics – ARMP): www.armp-niger.org, případně na stránkách jednotlivých ministerstev, zejména Ministerstva financí a Ministerstva veřejných zakázek. Omezeně bývají oznámení zveřejňována také v tisku a na nástěnkách úřadů. Větší projekty financované z rozvojové pomoci (EU, Světová banka, Africká rozvojová banka apod.) jsou uváděny na stránkách těchto institucí.

Účast ve veřejných soutěžích v Nigeru není možná bez předchozí důkladné přípravy, znalosti místních poměrů a kontaktů. Kromě standardní kvalifikace (registrace, doložení technické a finanční způsobilosti, referencí atd.) je v praxi nezbytné navázat vztahy s klíčovými hráči na centrální i místní úrovni, což často vyžaduje dlouhodobou přítomnost nebo spolupráci s místním partnerem.

Veřejné zakázky se často vypisují s velmi krátkou lhůtou na podání nabídek, a proto je nutné získat informace o připravovaných zakázkách předem. V praxi to znamená nutnost předběžného lobování a zajištění detailních informací ještě před oficiálním zveřejněním tendru. Bez aktivního sledování trhu, pravidelných návštěv úřadů a účasti na informačních schůzkách se šance na úspěch výrazně snižují.

Významnou roli hraje také formální i neformální schvalovací proces, v němž se očekává aktivní komunikace dodavatele s veřejným zadavatelem během celého procesu. Bez místní podpory a kontaktů není účast v rozsáhlejších zakázkách prakticky reálná. Klíčovou roli zde hraje znalost francouzštiny a přístup k informacím o financování projektů z rozvojové pomoci.

Zahraniční dodavatelé často spolupracují s místními partnery nebo působí přes pobočku či zastoupení v zemi, což je rovněž nezbytné pro splnění podmínek u některých typů zakázek. Doporučuje se proto zajistit si stálého zástupce na místě, který bude sledovat trh, komunikovat s úřady a poskytovat včasné informace.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

V Nigeru je nezbytné uzavírat obchodní smlouvy s jasně definovanými podmínkami, ideálně za asistence místního právníka se znalostí francouzského práva. Platební morálka je kolísavá, opožděné platby běžné a vymáhání dluhů zdlouhavé a nákladné. Doporučuje se využívat platby předem, akreditivy nebo jiné zajišťovací nástroje.

Obchodní spory lze řešit prostřednictvím civilních soudů, mezinárodní arbitráže (např. ICSID při Světové bance), nebo v rámci systému OHADA, jehož je Niger členem. OHADA sjednocuje obchodní právo ve frankofonní Africe a umožňuje řešit spory podle harmonizovaných pravidel.

Přestože Niger uznává mezinárodní arbitráže a je členem WTO, ICSID a MIGA, vynutitelnost rozhodnutí v praxi naráží na slabou kapacitu místní justice. Doporučuje se proto vkládat do smluv rozhodčí doložky s určením místa arbitráže mimo Niger (např. v Evropě).

Mimosoudní dohoda je často nejrychlejší a nejméně rizikovou cestou řešení sporu. Při jednáních je třeba zohlednit místní právní, jazykové a kulturní specifika – veškerá právní dokumentace se vede ve francouzštině. Dosud nebyly zaznamenány případy, kdy by česká firma musela řešit spor soudní cestou.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Mezi Českou republikou a Nigerem platí vízová povinnost.

O vízum lze žádat na Velvyslanectví Nigeru v Berlíně: Machnowerstrasse 24, 14165 Berlin, tel.: +49 30 8058 9660, e-mail: ambaniger@online.de.

V Praze působí honorární konzul Nigerské republiky, pan Jan Sýkora (e-mail: hanka.alhassan@wood.cz), adresa: Liliová 248/8, 110 00 Praha 1, tel.: +420 603 821 410.

Niger aktuálně spadá pod působnost Velvyslanectví ČR v Abuji (Nigérie). Před cestou doporučujeme registraci v systému DROZD a kontaktování příslušného zastupitelského úřadu ČR.

Přílet do země by měl být koordinován s důvěryhodným místním partnerem. Cestování přes pozemní hraniční přechody je možné pouze v denních hodinách (cca 8:00–18:30). Fotografování vojenských a vládních objektů je přísně zakázáno.

Letenky do Nigeru je třeba ověřit s ohledem na aktuální bezpečnostní a politickou situaci. Společnost Air France, která dříve zajišťovala přímé lety, své spoje v srpnu 2023 pozastavila a jejich obnovení se očekává nejdříve v červenci 2025, pokud to dovolí podmínky a nigerské úřady. Alternativní spojení zajišťují společnosti jako Royal Air Maroc (přes Rabat), Ethiopian Airlines (přes Addis Abebu), Air Senegal či další regionální dopravci.

Cestovatelům se důrazně doporučuje konzultace s odborníkem na cestovní a tropickou medicínu. Povinné je očkování proti žluté zimnici (potvrzení může být vyžadováno při vstupu), dále se doporučují vakcíny proti hepatitidě A a B, břišnímu tyfu, meningitidě, tetanu a choleře. Riziko nákazy malárií je vysoké – očkování neexistuje, doporučuje se profylaxe (např. Malaron, Lariam). Nutná je konzumace balené vody a ochrana před bodnutím hmyzem. Při jakýchkoli příznacích nemoci je vhodné okamžitě absolvovat test na malárii (běžně dostupný).

Bezpečnostní situace zůstává velmi nestabilní. V řadě regionů (zejména v okolí hranic s Mali, Alžírskem, Nigérií a Čadem) hrozí teroristické útoky a únosy.

MZV ČR doporučuje cestovat do Nigeru pouze ve zcela nezbytných případech a zachovávat nejvyšší míru opatrnosti.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Občané České republiky, kteří chtějí v Nigeru vykonávat výdělečnou činnost, musí získat pracovní povolení (permis de travail). O toto povolení žádá obvykle zaměstnavatel, který cizince najímá – v případě českých firem působících v teritoriu nebo místního subjektu. K žádosti je třeba doložit pracovní smlouvu, kopii pasu, výpis z rejstříku trestů, doklad o kvalifikaci a lékařské potvrzení. Povolení vydává ministerstvo práce a veřejné služby (Ministère de l’Emploi, du Travail et de la Protection Sociale) a jeho vyřízení trvá zpravidla několik týdnů.

Niger formálně nezavádí kvóty pro zaměstnávání cizinců, ale v praxi může být kladen důraz na preferenci místní pracovní síly, zejména u nižších a středních pozic. U zahraničních firem bývá častým požadavkem na expaty odborná kvalifikace nebo manažerská funkce.

Minimální mzda v Nigeru je zákonem stanovena a aktuálně činí 30 047 XOF měsíčně (cca 45 EUR), nicméně mzdy kvalifikovaných pracovníků a zahraničních expertů jsou výrazně vyšší a pohybují se podle pozice, sektoru a dohodnuté smlouvy. V praxi mzdy často závisí na dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Významnou roli hrají přímé benefity (ubytování, doprava, strava).

Zaměstnavatel je povinen registrovat zaměstnance u sociální pojišťovny CNSS (Caisse Nationale de Sécurité Sociale), která zajišťuje důchodové, nemocenské a úrazové pojištění. Systém je však velmi omezený, a proto se zahraničním pracovníkům důrazně doporučuje sjednat si komerční zdravotní pojištění s mezinárodní platností. Kvalitní zdravotní péče je dostupná především ve velkých městech (Niamey), většinou ve formě soukromých klinik s platbou v hotovosti.

Cizincům se doporučuje pravidelné očkování a sledování zdravotního stavu s ohledem na klimatické a hygienické podmínky. Před nástupem do zaměstnání bývá vyžadována lékařská prohlídka.

5.9. Veletrhy a akce

Navzdory politickým změnám a vládě vojenské junty v Nigeru se v roce 2025 koná několik významných veletrhů, které mohou být příležitostí pro české firmy.

1. Salon Sahel Niger 2025

• Zemědělský veletrh zaměřený na agropotravinářství, chov a zpracování potravin.
• 8. ročník se konal v únoru 2025 v Niamey.

2. Journées Minières et Pétrolières (JMP)

• Konference a výstava zaměřená na těžební průmysl a energetiku.
• V roce 2025 se akce koná v Mali, nikoli v Nigeru.

3. Salon Professionnel 100% Made in Niger

• Veletrh zaměřený na podporu místních produktů a podnikání.
• 9. ročník se koná od 27. do 31. května 2025.

Před účastí na těchto akcích se doporučuje ověřit aktuální bezpečnostní situaci a případná cestovní omezení.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Embassy of The Czech Republic
Gnassingbe Eyadema Str., Plot No. 1223, Asokoro District, Abuja
Tel.: (+234) 703 757 1096
P. O. Box 4628, Asokoro, Abuja, Federal Republic of Nigeria
Fax: vzhledem ke kolapsu pevných linek v hlavním městě ZÚ fax ani pevné linky nepoužívá
E-mail velvyslanectví: Abuja@mzv.gov.cz
E-mail obchodně-ekonomického úseku: Abuja.Commerce@mzv.gov.cz

Teritoriální působnost ZÚ ČR v Abuji: Nigérie, Benin, Niger, Čad, Kamerun, Rovníková Guinea, Gabon, Středoafrická republika, Konžská republika

Consulate Honoraire de la République tchéque
BP 11888 (ulice jsou beze jména, HK je cca 500 m od ZÚ USA Niamey) Niamey République du Niger
Tel.: 00227/20724288, 00227/20735805
Fax: 00227/20734986
E-mail úřadu: Niamey@honorary.mzv.cz
Honorární konzul: dipl. ing. Souleymane ABDOU NIANDOU
mobil: 00227/9392706

V Nigeru nemá zastoupení žádná česká instituce.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Policie: 17
• Hasiči/záchranka: 18
• Mezinárodní letiště Niamey: 20732381
• Policejní komisariát Niamey: 20732553
• Centrální nemocnice Niamey: 20732253
• Klinina Gamkalley: 20 73 20 33
• Klinika Kaba: 20 73 21 08 ; 20 73 26 52
• ZÚ Francie: 20722431 – 33, 94280109

Adresy významných institucí:

Ministère du Commerce, de l’Industrie et de la Promotion du Secteur Privé Direction du Développement du Secteur Privé
B.P.: 480 Tel.: (227) 20 73 58 81
Fax: (227) 20 73 21 50

Ministère du Commerce, de l’Industrie et de la Promotion du Secteur Privé Direction du Développement Industriel
B.P.: 480 Tel.: (227) 20 73 58 25
Fax: (227) 20 73 21 50

Chambre de Commerce, d’Agriculture, d’Industrie et d’Artisanat de la République du Niger
Addresse: BP 209, Niamey, Niger
Tel.: (227) 20 73-22-88
Fax: (227) 20 73-46-68

Ministére des finances Secreraire generale
B.P. 862 Niamey, Niger
Tel.: (227) 20 72-20-37
Fax: (227) 20 72-33-71

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• www.gouv.ne
• www.presidence.ne
• www.tamtaminfo.com
• www.izf.net
• www.uemoa.int
• www.ohada.com
• www.stat-niger.org